Článek
Pan Babiš byl ve Francii nyní těsně před prvním kolem prezidentských voleb. Nic velkolepého, krom pana Babiše a jím placených médií, v tom neviděl ani francouzský tisk ani Emmanuel Macron. Zjevně proto, že se k tomu nikdo kromě obvyklých tiskovek nevyjádřil. Politik by se takto nevydával na zapřenou do cizí země jednat s hlavou tamního státu, a to zcela bez vědomí své současné vlády.
Zahraniční politika by měla být koordinovanou součástí politiky celé vlády a reprezentace celé naší země. A pan Babiš by jako poslanec a protřelý politik, jak o sobě pořád mluví, tohle měl vědět. Proč to tedy dělá? Inu, potvrzuje jen to, co už víme, ale mnozí na to zapomínají.
Babiš je pokračovatelem zákulisních manipulací bývalého prezidenta pana Zemana se vším všudy. Řeknete si, kde k tomu oba přišli. Oba jsou pohrobci bývalé KSČ, která by se dnes spíše než ideově vyhraněná strana dala popsat jako uzavřený klientelistický spolek a pobočka svazu států věrných Kremlu. Řízená soudruhy z KGB. Kteří za to naučili své věrné ty správné manipulativní myšlení a postupy, vhodné k řízení státu. Dnes firmy. A naučili je to velmi dobře. To dnes všichni vidíme.
A v tom je ten hnus, velebnosti. Zeman i Babiš to, co se naučili, jen opakují jako kolovrátky. A díky nim se nám málem dvakrát vrátil komunismus, co by vládnoucí síla státu. Poprvé to bylo v době Zemanovi opoziční smlouvy a po druhé, když vzniklo hnutí ANO jako politický „zaklekávač“ Agrofertu.
S pomocí stejně všehoschopných individuí řídil donedávna a pokouší se o to stále působit na armádu, policii, zdravotníky, odbory, sportovní kluby, prostě všechny organizace naší společnosti založené na spolupráci lidí. Ne proto, aby jim jakkoliv pomáhal, ale zneužíval je, jejich strach z neznámé budoucnosti a tím z nich tahal jejich hlasy.
A naprosto stejně jako byla KSČ nemocným vředem na těle Československa, až se nám z kdysi demokratického státu stala jen jeho fasáda, tak i v uplynulých deseti letech, v České republice probíhala agrofertizace, tedy postupné obsazování mocenských struktur veřejné správy a dosazování zasloužilých soudruhů z ANO bez ohledu na jejich kvalifikaci.
Jde o mimořádně silné pohrdání námi občany. Námi všemi lidmi v této zemi. V podstatě Babiš říká: „Jsem lhář, straším vás jak polednice, dělám si co chci, ale myslím si, že Vy mi to zase zbaštíte. Pohrdám vámi.“ Přivlastní si každý úspěch a vlastní krachy svede na druhé. Snadné jako facka.
A jak se vlastně stal Andrej Babiš komunistou? Snadno. Donutila ho k tomu prý jeho matka. Tedy podle toho, co se píše v Blesku 4.října 2013. To je jeho verze. Když se však vrátíme zpět k jeho náhlému předvolebnímu výletu do Francie, tak nám dojde, že člověk jako Babiš nedělá nic, z čeho nemá on sám užitek. Takže, proč tam byl?
Vázací akt s StB nepodepsala jeho matka, ale sám Andrej Babiš. Ne pro ideje, ale pro zákulisní výhody. Tady je pro případně pro zájemce o studium k nahlédnutí kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. A pro ten stejný užitek, pracuje velice usilovně i dnes. nebyl ve Francii kvůli nám, ale jen a jen kvůli sobě. Jeho MFDnes neudělala jeho cestě moc dobrou krycí verzi.
A proč je tedy důležité si připomínat tuhle De Babišovu minulost? No, protože z ní může vzejít naše společná budoucnost. Člověk, který kalkuluje s lidmi jen vypočítavě v kategoriích přátel a nepřátel, agresivního boje či nepřátelského převzetí, nemá v roli prezidenta naší země, co pohledávat. Jakékoli země, ne jen té naší.
Už bylo dost jeho agitátorského lhaní, vyhrožování a nikoho už nezajímá jeho předstíraná lidovost. Krade i slova, kterým dává jim jiný význam a pak je použije ve svůj prospěch. A tak se nám nyní z komunisty stal Andrej Babiš anti-komunista. Zapřel by cokoliv, i Boha, kdyby z toho něco měl.
Asi mi nejvíce připomíná člověka jménem Jidáš. Co ten provedl se všeobecně ví. Co dělá De Biš, se ví taky. Jen neznáme cenu, za jakou by nás teď prodal. A kdo by kupoval? Zřejmě by od Zemana dostal mobil na De Puta. Aby se hoši tak nějak dohodli. V případě zvolení takovéhoto pábitele do role prezidenta, by to byla cena nesplatitelná i našimi prapraprapraprapraprapravnuky.
Stejně jako kdysi komunisté bude nyní hledat frustrované lidi a bude se je snažit učinit ještě frustrovanějšími. To proto, aby jim mohl naslibovat svůj ráj. Ten, který neexistuje. A který ani za jeho 30 stříbrných nikdy nikdo nikde nepostaví.
Kdo chce totiž MOC tak moc, nemívá většinou nic. A my všichni spolu s ním.
