Hlavní obsah
Lidé a společnost

Na křižovatce nenávisti: Jak vystoupit z algoritmu, který z nás dělá nepřátele?

Foto: Wizard Michal by Gemini

Žijeme v roce 2026, ale mentálně utíkáme do padesátek, které nikdy neexistovaly. Manosféra a ultra-femininní estetika jsou 2 strany téže mince – strachu z dospělosti a skutečné blízkosti. Co se stane, když přestaneme hrát role a začneme konečně žít?

Článek

Pastelový podvod: Když je domácí vězení „trend“

Možná jste na sociálních sítích narazili na videa dokonalých hospodyněk v drahých šatech, které s úsměvem melou vlastní mouku a hlásají návrat k tradici. Říká se jim „tradwives“ (tradiční manželky). Působí to uklidňujícím dojmem, jako pohádka o starých dobrých časech.

Jenže pod tou pastelovou polevou se skrývá tvrdý byznys. Tyto ženy nejsou jen hospodyňky; jsou to úspěšné podnikatelky, které vydělávají miliony právě tím, že ostatním ženám radí, aby byly finančně závislé na svých mužích. Zatímco ony budují svá impéria, jejich sledující riskují, že zůstanou bez prostředků a vlastní svobody. Je to past zabalená do hedvábí.

Továrna na nenávist: Kdo na tom vydělává?

Proč se ale v roce 2026 vůbec vracíme k těmto starým modelům? Odpověď je prostá: nenávist se dobře prodává. Internetové algoritmy jsou naprogramované tak, aby nám jako první ukazovaly věci, které nás štvou nebo v nás vyvolávají strach, protože u nich vydržíme déle a tím i déle sledujeme dění v dané sociální síti. Hlavně reklamu.

V tomto prostředí nám vyrostli takzvaní „alpha“ influenceři (muži, kteří hrají roli drsných a bohatých „vůdců“, aby prodali jistě osvícené, ale hlavně pochybné rady, jak sbalit ženu nebo zbohatnout) a incelové (muži, kteří se cítí světem i ženami odmítnutí a svou frustraci si vybíjejí v kolektivním nadávání a agresí na internetu). Pro technologické firmy je tato agrese jen dalším zdrojem zisku.

V Česku už polovina mladých mužů naivně věří, že jim snaha o rovnoprávnost žen kazí život. Jsou to oběti narativu, který jim namluvil, že aby byli „chlapi“, musí někoho ovládat. A upřímně, já být dneska žena, proč bych měl mít zájem o takové machistické ufňukálky?

Česká realita: Když tradice narazí na statistiku

V Česku stále skoro 80 % lidí věří, že muž má být hlavně „opravář“ a ten, kdo nosí domů peníze. Jenže tato představa v reálném životě naprosto kolabuje. Počet dětí v Česku rekordně klesá a svatby jsou čím dál vzácnější. To je realita. Přesto většina lidi sleduje spíše představy vložené do jejich mozku internetovými predátory.

Tento rozpor mezi tím, co si myslíme, že bychom měli být a co bychom měli mít, a tím, jak skutečně žijeme, rodí jen vztek a ten pak násilí. V roce 2023 musela policie v ČR vykázat z domovů přes 1 200 násilníků, a to je nejvíce za poslední roky. Počet nahlášených znásilnění je také rekordní. A ne nemohou za ně migranti, ale naši spoluobčané. Inu, když se na internetu znormalizuje urážení a ponižování žen, v českých obývácích se pak mnohem snáze zvedne ruka k ráně, že?

Nahlášené případy jsou přitom jen špičkou ledovce. Podle nejnovějších dat z roku 2026 zažila v EU fyzické nebo sexuální násilí každá třetí žena, ale úřadům to oznámí jen žalostných 6 % obětí. Digitální technologie navíc agresi usnadňují, každá desátá žena čelí sledování polohy ze strany partnera a kyberstalking se stává běžným nástrojem kontroly. A zatímco voláme po ochraně tradic, Česko stále zůstává v izolované skupině zemí EU, které odmítají ratifikovat Istanbulskou úmluvu o prevenci násilí.

Cesta ven: Přestaňte hrát role, začněte žít

Jako člověk, který se dívá pod povrch věcí, v tom vidím jediné: totální odpojení se od sebe sama. Místo abychom cítili blízkost druhého, křečovitě svíráme telefon. Místo radosti cítíme jen možná trochu vzrušení z toho, co nám nadiktuje algoritmus. A vůbec přestáváme uvažovat kriticky a jen opakujeme hesla z videí.

Rovnoprávnost přitom není boj proti mužům. Naopak, dává jim stejně jako ženám svobodu nebýt jen strojem na výkon a opravářem praček. Umožňuje jim být lidmi, kteří mohou spolu cítit, mluvit a nebýt pod neustálým tlakem, že musí někomu šéfovat.

Vypněte obrazovku. Vyjděte ven. Skutečný vztah, ať už s partnerem, přáteli, nebo světem, kde chcete být jen trochu užiteční, vyžaduje autentického člověka, ne postavu z TikToku.

Vaše hodnota není v tom, jak dobře hrajete roli ze padesátých let.

Vaše síla je v odvaze být sami sebou, i když na to v iphone neexistuje filtr.

Mapa digitálního stínu: Rozcestník pro ty, kteří už nechtějí bloudit v manosféře

I. Pastelová iluze a digitální pasti

  • Jaký má dopad, když se k těmto nenávistným skupinám přidávají i ženy? Ženy do těchto prostor vstupují buď skrze lákavý obraz dokonalých hospodyněk, nebo jako influencerky, které schválně provokují, aby získaly pozornost a peníze. Tím pomáhají udržovat kulturu, která útočí na rovná ženská práva a vytváří falešný pocit, že návrat do minulosti je pro ženy bezpečnější.
  • Proč je najednou tak populární obsah o „tradičních manželkách“ (tradwives)? Krásné obrázky klidného života na farmě vypadají jako lék na dnešní stres, což lidi snadno přitáhne k obrazovkám. Ve skutečnosti tento trend nenápadně nabádá ženy, aby se vzdaly své finanční i politické svobody a staly se opět závislými na mužích.
  • Jakou roli v tom hrají slavné tváře jako Nara Smith? Tyto „hvězdy“ prodávají pohádku o nekonečném vaření a oblékání, která popírá vše, čeho ženy v boji za rovnoprávnost dosáhly. Paradoxem je, že samy jsou díky svým videím velmi bohaté a nezávislé, zatímco své fanynky nabádají k tomu, aby se vlastní nezávislosti vzdaly.
  • Jakou roli hrají trendy o vylepšování vzhledu (looksmaxxing) a proč jsou pro mladé muže nebezpečné? Looksmaxxing sice začíná zdánlivě nevinným zájmem o vizáž, ale v online bublinách se rychle mění v nebezpečné praktiky, jako je „bonesmashing“, tedy pokusy měnit strukturu kostí obličeje. Tyto trendy cílí na nejistoty dospívajících a propojují je s nenávistným obsahem, který tvrdí, že fyzická krása je jediným měřítkem hodnoty a že za „nedostatečný“ vzhled mužů mohou přísné standardy žen.

II. Mechanismy nenávisti a obranné reakce

  • Jakou zodpovědnost mají tvůrci, kteří šíří nenávistné myšlenky? Tvůrci, kteří jimi schválně šokují nebo se sami rádoby shazují, tvoří nebezpečné mýty o tom, že ženy chtějí být ovládány nebo ponižovány. Takový obsah pak přímo ohrožuje bezpečnost žen v reálném světě, protože v lidech normalizuje agresi a násilí.
  • Co se děje s bezpečností žen, když se vedle sebe objeví nenávist a pornografie (např. OnlyFans)? I když platformy jako OnlyFans mohou být pro ženy bezpečnější než staré porno, stále existují ve světě, který z žen dělá pouhé předměty. Pokud se drsný sexuální obsah míchá s nenávistnými řečmi, vzniká lživý dojem, že ženy si násilí a urážky užívají.
  • Proč některé ženy (tzv. „pickme girls“) raději útočí na jiné ženy, aby se zalíbily mužům? Některé to dělají pro peníze z reklamy, jiné se jen snaží přežít v nespravedlivém systému tím, že přijmou roli, která vyhovuje mužům. Je to v podstatě velmi naivní obranný mechanismus, protože si myslí, že když budou „jiné než ty feministky“, získají u mužů větší uznání a bezpečí.
  • Existují spolehlivé materiály pro školy (16+), které pomáhají bránit radikalizaci mladých v online světě? Lze využít osvědčené webové zdroje organizací jako Global Equality Collective, které nabízejí návody pro práci s dospívajícími. Pokud potřebujete pomoc na míru, je možné oslovit přímo odborníky v dané zemi a navrhnout s nimi konkrétní lekce pro vaši skupinu.

III. Kořeny: Proč se to v nás láme?

  • Je nenávist k ženám v mužích zakódována biologicky, nebo je to věc výchovy? V genech mužů není nic, co by je přirozeně nutilo k nenávisti; jde o naučený pocit nadřazenosti a výsad, který se v naší společnosti předává po staletí. Říká se mu patriarchát. Ale protože tento systém moci založené na nenávisti a ne na spolupráci postavili lidé skrze výchovu, můžeme ho stejným způsobem zase společně rozebrat a změnit.
  • Jsou problémem příliš přísné šablony pro to, co je „mužské“ a „ženské“? Ano, křečovité lpění na tom, jak má vypadat „správný chlap“ nebo „správná žena“, vytváří napětí a konflikty. Skutečným řešením je přijmout, že mužnost i ženskost mohou mít mnoho podob, a přestat konečně lidi trestat za to, že se do starých hierarchických škatulek patriarchálních norem prostě nevejdou.
  • Jak můžeme nenávistným projevům čelit v běžném životě, aniž bychom se sami vystavili riziku? Místo agresivního útoku, který často jen posílí odpor, fungují lépe klidné, zvídavé otázky typu „Jak to vlastně myslíš?“, které druhého nutí k zamyšlení bez zbytečného vyostření situace. Zvláště muži zde hrají klíčovou roli jako spojenci, protože mohou v mužských skupinách nastavit respektující tón a zastavit nevhodné poznámky bez rizik, kterým by v takové situaci mohly čelit ženy.
  • Jak se manosféře uvízlí lidé dívají na lidi z LGBTQ+ komunity? Většina těchto skupin vnímá jinou sexuální orientaci jako volbu, nikoli jako vrozenou vlastnost, a homosexualitu či změnu pohlaví si často vysvětlují jako „únikovou cestu“ pro muže, kteří si neumí najít partnerku. Ženy s jinou orientací pak často označují za neautentické a tvrdí, že svou identitu používají jen jako záminku k odmítání mužů.

IV. Politika stínu a tváře nenávisti

  • Dají se tyto skupiny vnímat jako součást širšího trendu, kdy se lidé spojují dohromady skrze nenávist k jiným? Ano, tyto komunity fungují jako moderní digitální kmeny postavené na společné křivdě, které se v anonymních bublinách navzájem radikalizují. Často slouží jako přestupní stanice k mnohem nebezpečnějším směrům, jako je rasismus, extremismus nebo dokonce skupiny zneužívající děti.
  • Jak v politice využívají „tradiční hodnoty“ k posílení nenávisti vůči ženám? Misogynie se stala politickou strategií, která pod rouškou „tradičních hodnot“ láká voliče a ovlivňuje debaty o imigraci, vzdělávání nebo lidských právech. Tento odpor je často reakcí na společenský pokrok, ale přestože může dojít k dočasným krokům zpět, cesta k rovnoprávnosti zůstává díky neustálému úsilí živá. Stačí se jen podívat, jak se vaši politici vyjadřují o ženách a zda se k nim staví pohrdavě a přezíravě (Trump, Turek, Klaus).
  • Kde děláme chybu, když se stále objevují lidé jako masový vrah Elliot Rodger nebo influencer Andrew Tate? Problém není v „monstrech“, ale v tom, že jako společnost přehlížíme každodenní drobné projevy nenávisti vůči ženám, které pak vytvoří podhoubí pro skutečné násilí. Tito muži jsou naši synové, bratři a kolegové, kteří se radikalizují v prostředí, kde je ponižování druhých vnímáno jako běžná součást života.
  • Budou se na internetu dál objevovat lidé jako je právě Andrew Tate? Bohužel ano, protože internet je už teď zaplaven podvodníky, kteří na šíření nenávisti a falešných návodů na „vylepšení života“ pohádkově bohatnou. Tento byznys s lidskou frustrací bude pokračovat skrze přednášky a placené kurzy, dokud budeme těmto lidem věnovat svou pozornost a peníze bez toho, že začneme kriticky myslet a informace si ověřovat.

V. Křižovatka: Cesta k opravdovému lidství

  • Jak zajistit, aby mladí muži místo nenávistných skupin našli raději ty prospěšné? Musíme mladé lidi učit digitální gramotnosti, aby sami poznali, kdy je s nimi manipulováno, protože algoritmy budou vždy raději nabízet extrémní obsah než ty slušné a nudné stránky. Nejlepším lékem je vystoupit z on-line světa a zapojit se do skutečných komunit, jako jsou sportovní týmy, zájmové kluby nebo dobrovolnictví, kde se lidé potkávají naživo bez ohledu na pohlaví.
  • Jaké lidské vlastnosti bychom měli podporovat místo těch, které nám vnucuje internet jako „jediné správné“? Místo křečovitého dělení vlastností na „mužské“ a „ženské“ bychom měli dovolit každému člověku používat celou škálu pozitivních projevů, jako je spolupráce, zranitelnost a otevřená komunikace. Právě to je jádrem mnou používaného systému 3AXIS – osvobodit své emoce, mysl i tělo z diktátu falešných „alpha“ mýtů a dovolit si být v první řadě autentickým člověkem.
  • Můj malý synovec používá výrazy z těchto komunit, i když jim nerozumí. Kdy tenhle trend skončí a co s tím? Vzhledem k tomu, jak na těchto trendech vydělávají technologické firmy, to jen tak neskončí, proto je nutné s dětmi mluvit o tom, proč jim ty výrazy přijdou vtipné a komu konkrétně ubližují. Doporučuje se také spojit se s rodiči a nastavit přísnější dohled nad tím, k jakému obsahu se dítě na mobilu či v hrách dostává.
  • Bude nenávist vůči ženám na internetu dál růst, nebo to někdy skončí? Dokud budou velké firmy i jednotlivci na šíření nenávisti bohatnout, bude tento trend pokračovat jako úmyslná reakce na to, že ženy získávají ve společnosti větší vliv. I když pro mnoho mladých mužů jde jen o dočasnou fázi, kterou vyléčí první skutečný vztah, dlouhodobě pomůže jen silná osvěta a zákony (politici), které (kteří) se k problému postaví čelem.

Použité zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz