Článek
V médiích prosakují informace, že na přírodopis, zeměpis nebo dějepis budou mít učitelé dvakrát méně času než dosud. Jako první s informací přišel Deník N s tím, že přímo aktéři zapojení do revize sepsali dopis, ve kterém vyjadřují vedoucím této změny své obavy. Na dopis pak navázala petice dalších nespokojenců.
Podle informací zmíněného média se spolutvůrci nového RVP obrátili na instituci, která revoluci (revizi) ve vzdělávání zaštiťuje, což je NPI – Národní pedagogický institut. A to především se stížností ohledně plánovaného malého počtu hodin přírodopisu, zeměpisu a dějepisu na 2. stupni základní školy.
Na některé předměty mají mít učitelé jen polovinu času
Podle nich se má dle nového plánu vyučovat jen jedna hodina zmíněných předmětů týdně. Čili zjednodušeně řečeno, žáci by měli jednu hodinu zeměpisu, jednu hodinu dějepisu a jednu hodinu přírodopisu za týden. Na většině škol v České republice se ale většinou vyučují tyto předměty po dvou hodinách v týdnu. Naráz by tak došlo k zásadnímu úbytku hodin. Kdy a kde se tedy děti naučí potřebné kompetence, znalosti a dovednosti v oblasti přírodních věd a historie? Je možné vzít učitelům jen tak mávnutím proutku tolik času na výuku a procvičování?
Disponibilní hodiny
Pojďme se podívat, jak je to nyní. V současném RVP je dovoleno si brát na doplnění hodin těchto zmíněných tří předmětů vyučovací hodiny z tzv. disponibilních hodin. Jak ovšem zmiňuje Deník N, nyní by to možné nebylo. A disponibilní hodiny by se musely využít na jinou výuku, než na výstupy uvedené v nových plánech pro zeměpis, dějepis nebo přírodopis. Podle pracovníka NPI Matěje Bulanta, pod kterého má spadat tvorba nového kurikula, totiž disponibilní hodiny nejsou určeny k pokrytí základního obsahu, ale k posílení volitelných předmětů a inovativních výukových přístupů.
Návrh modelového ŠVP s alokovanými čtyřmi hodinami není zcela jistě pracovními skupinami považován za vhodný model, který by měl být (ve školách od příštího září) pilotován. Riziko selhání implementace je velmi vysoké, protože k tomuto stanovisku se připojují nejen zainteresovaní učitelé a ředitelé škol z pracovních skupin pro tvorbu RVP ZV (kurikula pro základní školy) i pro předmětové modelové ŠVP, ale také oboroví didaktici z fakult připravujících učitele a zástupci odborných asociací,“ uzavírají odborníci.
Kolik toho stihnete za 45 minut týdně?
Tady si dovolím napsat svoji zkušenost, protože sama jsem se s tímto modelem už párkrát setkala v praxi. Několikrát se mi za moji učitelskou kariéru stalo, že jsem musela vyučovat přírodopis po celý rok jen jednu hodinu týdně místo dvou. (Děti měly místo přírodopisu více hodin tělesné výchovy, jednalo se totiž o třídu zaměřenou na sport.) Podle mého názoru to mělo na znalosti a dovednosti dětí zásadní negativní dopad. (Posléze byla také proto tato praxe asi před 10 lety změněna.)
Pokud se totiž dítě setká například s přírodopisem jen po dobu 45 minut za celých 7 dní, pak jednak mnoho věcí nestihnete jako učitel vysvětlit, nemůžete s dětmi hravou formou procvičit nebo zopakovat to nejdůležitější a navíc dítě naprosto zapomene, co jste kdysi před týdnem dělali. Paměť je prostě neúprosná. Aby si děcko stihlo ještě udělat nějaké poznámky nebo cokoliv zapsat, nakreslit, je prakticky nemožné. Nákresy a zápis musely mít děti připravené ode mne a jen sem tam si do nich něco stihly doplnit.
Také praktická cvičení s dětmi, které mají tak málo hodin, jdou zrealizovat daleko hůř. Jako učitel musíte (obzvlášť ty menší v 6. ročníku) například na laboratorní práce nejdřív připravit. Dát jim nějakou teorii a až pak s nimi můžete cosi praktického laborovat. Pokud to chcete dělat častěji, zase k tomu je potřeba více času.
Podobně to, předpokládám, mají kolegové v dějepise. Jakákoliv badatelská či praktická výuka u menších dětí zabere prostě velké množství času. V 6. nebo i v 7.ročníku přitom nejsou děti ještě tak dobře organizované, aby vše zvládly samy. Čas tu prostě hraje velmi významnou roli. Dovolím si napsat, že výuka přírodopisu jednu vyučovací hodinu týdně (nebo i dějepisu či zeměpisu), nemá valný význam. A povede k zásadní neznalosti a dezorientaci dětí v přírodovědných a historických tématech.
Sotva se děti totiž dostanou k informacím a začnou je zpracovávat, už pomalu zvoní. Obzvlášť v nižších ročnících (6. a 7.třída) je pracovní tempo takových dětí ještě opravdu poměrně pomalé. Myslím, že právě tohle se nebere při seškrtávání času pro naukové předměty na 2. stupni škol vůbec v potaz. Než se takové děti dokáží zorganizovat například do skupin, než si řeknou, co budou dělat, než přijdou na nějaký problém, tak se chýlí hodina k závěru.
Snížení počtu hodin kritizuje petice
Ale pojďme se podívat dál. Řady nespokojenců se rozšiřují. Na stížnost lidí z pracovních skupin z dotčených aprobací navázala petice studentů, učitelů, absolventů a veřejnosti, která je také znepokojená zamýšlenými radikálními změnami. V petici tito lidé kritizují razantní snížení počtu vyučovaných hodin hlavně proto, že právě přímo v revizi se hovoří o badatelském stylu výuky, přičemž právě tato forma vyžaduje naopak více času a je víc organizačně náročná. Varují, že při tak velkém snížení počtu hodin u dějepisu, přírodopisu či zeměpisu, nastane návrat k frontální výuce. Petice také připomíná, že tento návrh tak zcela ignoruje stanoviska pracovních skupin.
Další kritici uspěchaných a náhlých reforem
Kritika se těsně před dokončováním revize šíří i z dalších zdrojů. Lucie Slejšková z EDUin varuje, že změny jsou uspěchané, výrazné změny se dělají ještě na poslední chvíli a obává se, že školy budou tyto změny ignorovat. Jana Servusová z učitelské organizace UP se zase bojí, že zásadní změny nebudou dobře prověřené a budou se rovnou testovat na milionu žáků. A podle ředitele jedné ze škol Marka Adlera vedou revizi nezkušení lidé a domnívá se, že drtivou většinu učitelů už revize po tolika nekonečných diskusích a nahodilých nápadech pana ministra, nezajímá.
Na aktéry protestu, autory petice i vedení revize jsem zaslala dotazy, takže očekávám brzy pokračování tohoto textu. Uvidíme tedy, jak se tato špatná situace vyvine a zda jedna strana přesvědčí druhou, dojde k patu a nebo se celá blamáž vyvrbí úplně jinak.
...
Zaklikněte si na začátku článku +sledovat a dostanete vždy upozornění na moje nové texty.
Zdroje:
