Článek
Srovnávací studie nastavené úrovně vzdělávacího obsahu (výkonu žáka), jak se dokument oficiálně jmenuje, srovnává naše nově překopané a ještě stále neschválené RVP 3.0 (čili co se mají děti na ZŠ brzy učit) s podobnými dokumenty z okolních států.
Konkrétně jde o Rakousko, Polsko, Bavorsko, Slovensko a je zde zařazeno i Estonsko. To je po Finsku, kterému se poslední léta už tolik nedaří být na špičce ve vzdělávání, novým leadrem v Evropě. Poslední dobou totiž mladí Estonci dosahují v základních gramotnostech v mezinárodních srovnávacích testech PISA vynikajících výkonů.
RVP se místy seškrtalo až příliš, ukazuje studie
Srovnávací studie se zabývala matematikou, cizími jazyky, přírodopisem, fyzikou, chemií a zeměpisem. A v souhrnu nám vlastně ve stručnosti říká, že v matematice, zeměpise a přírodopise se to se škrtáním výstupů dost přehnalo. V novém RVP máme v matematice ze sledovaných států nastavenou nejnižší úroveň, v přírodopise se ve studii uvádí, že „počty výstupů (v ostatních státech) jsou neporovnatelně vyšší (2 až 10 krát), v tomto ohledu budeme v našem středoevropském prostoru skutečně anomální.“ A v zeměpise (geografii) máme nejméně tematických okruhů i výstupů ze srovnávaných zemí, ale také navrhovanou nejmenší povinnou hodinovou dotaci.
Budou čeští žáci kvůli škrtům v nevýhodě?
Ministr Bek k tomu řekl na síti X toto: „Mnou vyžádané mezinárodní srovnání ukázalo, že v klíčových oblastech, jako je jazyková vybavenost či matematika, návrh revize RVP mířil o úroveň níž. To musíme ještě změnit, abychom našim dětem nevytvářeli konkurenční nevýhodu.“
V přípravě RVP mi dosud chybělo důležité hledisko – srovnání se zahraničím. Naše děti musíme připravit na život tak, aby obstály v konkurenci s dětmi, které prošly vzdělávacími systémy v jiných zemích. Mnou vyžádané mezinárodní srovnání ukázalo, že v klíčových oblastech, jako je… pic.twitter.com/uMvDTpvoPL
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) October 4, 2024
Polsko má v přírodopise 200 výstupů, Estonsko 85 a Česko plánovaných jen 20. Je to anomálie
V následující tabulce se můžete podívat, jak malé množství výstupů v budoucím RVP je oproti ostatním státům třeba v již zmiňovaném přírodopise. (Nutno ale pro upřesnění podotknout, že výsledky učení, které se týkají člověka, byly přesunuty do Výchovy ke zdraví. To je předmět velmi blízký přírodopisu a v jiných státech je součástí biologie člověka, která se učí právě v přírodopisu.)
Počty výstupů (pozn. v přírodopise v ostatních státech) jsou neporovnatelně vyšší (2 až 10 krát). V tomto ohledu budeme v našem středoevropském prostoru skutečně anomální.
Podle mne je také docela divné, že jako jediní nemáme mít v našem budoucím RVP učivo, ale pouze výstupy učení. Osobně si myslím, že letitým praktikům to asi bude celkem jedno, ale ti mladší z kolegů budou mít bez uvedení učiva k daným výstupům asi trochu těžší cestu. Obzvlášť pokud budou ti mladší vytvářet ŠVP pro svoji vlastní školu.
Umetání cestiček se nám nemusí vyplatit
Proč byly vybrány ke srovnání se zahraničím zrovna tyto předměty, netuším. Mohu o tom tedy jen spekulovat. Podle mne je to proto, že jde hlavně o předměty přírodovědné. Právě ty jsou totiž pro naše děti asi těmi nejobtížnějšími. A tak se ministr zřejmě celkem právem obává, že by právě tady mohlo k seškrtání výstupů a témat dojít až v neuvážené míře. Což tato studie víceméně u některých předmětů dokládá.
Není to totiž tak dlouho, co jsme z mnohých úst v médiích slýchali, jak jsou naše děti přetěžované, a že je potřeba vše seškrtat na polovinu. Že se má ale všechno v životě lidském dělat s mírou, je jasné i v této oblasti. Jinak budou naše děti opravdu v nevýhodě a to umetání cestiček a usnadňování cesty k vědění se nám nemusí vyplatit.
Následující anketa zjišťuje, co si myslíte o revizi obsahu vzdělávání u nás.