Od revize inkluze až po její zrušení. Politici se před volbami předhánějí v nápadech, co s ní.

Začneme názorem prvním, kterým je naprosté zaříznutí tohoto opatření, jež nám do školství bylo zavedeno před deseti lety za dob ministryně Valachové. V nedávné diskusi u Marie Bastlové (podcast Ptám se já na Seznamu) nám ho sdělil teprve 23letý mladík a školský expert od Motoristů, který prý hodlá jít kvůli zrušení inkluze i na barikády.

Nebudu si z mladého politika rozhodně dělat legraci jen proto, že mu ještě ani neoschl vysokoškolský diplom. Mladých lidí je v politice málo a je fajn, že tu máme docela dobrého řečníka, jehož tématem je zrovna vzdělávání. Tento lídr v jednom z krajů za Motoristy sobě a učitel dějepisu a češtiny se jmenuje Matěj Gregor a je jedním z expertů této strany na téma školství.

Na inkluzi se dívá tak zostra, že dokonce prohlásil, že její zrušení je podmínkou pro eventuální vládní angažmá. Motoristé podle něj chtějí v každé škole zřídit speciální třídy, kde by se děti s různými vadami učily s tím, že by se tak díky tomu ušetřilo na asistentech pedagoga. Jako ministra si pak prý Motoristé přestavují exšéfa CERMATu pana Krejčího.

Sama jsem ve speciálních třídách pracovala deset let. A sama považuji velké rušení speciálek, které se odehrálo během pár let po zavedení inkluze, za krok špatným směrem. Aby ale měla podle návrhu Motoristů každá základka v každém ročníku jednu speciální třídu, to považuji za absolutně nereálné. Jednak určitě není v republice tolik speciálních pedagogů, tolik volných učeben v každé škole a také učit dvě děti se speciálními potřebami ve 23hlavé třídě a učit 12 dětí, které mají všechny nějaké speciální potřeby, je opravdu dost velký rozdíl. A také na to rozhodně každý učitel není připravený.

To SPOLU a ANO už nehovoří přímo o zrušení inkluze, ale pouze o její revizi. Zástupci obou uskupení, a to Robert Plaga i poslankyně Renáta Zajíčková, se mimo jiné v poslední době zmiňují o studii, o které jsem psala už před rokem zde na Seznam Médium v článku nazvaném Dva učitelé ze tří mají k inkluzi negativní postoj, říká studie. Podle ekonomů je navíc moc drahá, který vyšel 23. září 2024.

 Jde původně o studii UJEP z pera Jakuba Pivarče z Pedagogické fakulty, ze které vyplynulo, že 65 % učitelů u nás má k inkluzi spíše negativní postoj. Výzkum byl proveden ve školním roce 2022/23 a účastnilo se ho více jak 1400 učitelů z téměř 140 škol, což je opravdu vysoké číslo a myslím, že ho tak můžeme brát za reprezentativní. Ve studii autor upozorňuje také na to, že téma inkluze je hodně kontroverzní, a že to dokazují i průzkumy veřejného mínění (například CVVM).

Předvolební souboj si kandidáti za ANO a SPOLU střihli teď čerstvě v pořadu Padni komu padni, což je podcast Reflexu. Podle Plagy (kandiduje za ANO) si některé školy na inkluzi jen hrají. Asistenta pedagoga umístí někam do rohu třídy, nejsou tak spokojené děti ani rodiče a učitelé jsou ze všeho vyčerpaní. Podle Plagy tohle určitě při zavádění inkluze nikdo nechtěl. Podle něj je jedním krokem posílení speciálního školství tak, aby dítě, které podle něj narazí na svůj vzdělávací strop, mohlo být do této školy umístěno. Pak, aby tím, kdo rozhoduje o vyšetření takového dítěte specialistou a o umístění do speciální školy, byl ředitel základky, kam dítě dochází. A pak také hovoří o větší profesionalizaci asistentů.

Tady s exministrem Plagou (a pravděpodobně i opět budoucím mistrem školství) musím jen souhlasit. Posílení role vedení školy v rozhodování o tom, kdo bude do této školy docházet a kdo ne, je určitě na místě. Tím, kdo rozhoduje o tak důležitých věcech, nemohou být podle mne v konečném důsledku rozhodně rodiče. Ti vidí zájem pouze svého dítěte a kvůli tomu upozaďují zájmy ostatních dětí. To je z mého pohledu naprosto špatně a je fajn, že si to politici po deseti letech konečně uvědomují. Někde se začít musí.

SPOLU má pak nástin revize inkluze v nedávno zveřejněném předvolebním programu. Bod v tématu školství se nazývá Inkluze s rozumem, ale konkrétního textu k opatřením v inkluzi zde mnoho není. SPOLU chce podle tohoto programu upravit pravidla inkluze tak, aby nebránila rozvoji nadaných studentů a chce zajisti, aby byla cílená a smysluplná. O konkrétních krocích, jak toho docílit, se tu moc nedozvíme. Spíš jsou tu pak jen fráze typu, že každý bude rozvíjet svůj potenciál na maximum.

To paní poslankyně Zajíčková a expertka ODS na školství ve zmíněném podcastu Reflexu mluvila o něco konkrétněji. Tvrdila, že výstavba nových speciálních škol by byla velmi drahá a podle jejích výpočtů je prý provoz speciálek třikrát dražší, než současný stav s asistenty. Cestou speciálek by tedy nešla. Připomněla, že vlastně inkluze už byla podpořena teď po přijetí novely školského zákona, kde jsou uzákoněné pozice psychologů, sociálních pedagogů a speciálních pedagogů a ti budou placení ze státního rozpočtu. (Tohle je podle mého velmi hezké opatření, ale kde školy tyto lidi vezmou, je ve hvězdách a druhou věcí bude, jestli na to školství bude mít peníze. Víme, jak v poslední době vypadalo martýrium kolem financování například nepedagogů, čili kuchařek a školníků.) Pro Hospodářské noviny pak paní Zajíčková také sdělila, že změna inkluze je důležitá kvůli tomu, aby „nebrzdila výuku“. A stejně jako Motoristé nebo STAN souhlasí se znovuzavedením speciálních tříd.

Máme tu tedy další nálož předvolebních názorů, tentokrát na horké téma inkluze. A můžeme si vybrat. Že je to téma třaskavé a ještě asi dlouho bude, je téměř jisté. Co s inkluzí udělají politici po volbách, uvidíme. Ten vějíř nápadů je opravdu hodně otevřený. Co byste s inkluzí udělali vy?

Zaklikněte na začátku textu +sledovat a bude vám chodit upozornění na moje nové články.