Článek
Začalo pravidelné sbírání dat o zameškaných hodinách
Tento školní rok je prvním, kdy začnou české úřady sbírat data o tom, jak české děti chodí, ale některé hlavně nechodí do školy. Počet zameškaných hodin totiž stoupá (viz graf níže). Před pandemií byl průměr necelých 88 hodin na jednoho žáka, kdežto teď už je 103 hodin. Nejhorší kraje jsou v tomto ohledu na západě a severozápadě Čech. Jde o kraj Karlovarský, Plzeňský a také Ústecký.
Určitě jsme měli každý z učitelů někdy ve třídě žáka nebo žáky, kterým se do školy příliš nechtělo. A myslím, že to občas není asi ani nic nepřirozeného. Každému se někdy prostě nechce a rád by jen tak ležel v posteli a zůstat si v pohodě třeba doma nebo šel ven s kamarády. Potíž je ovšem v tom, když takové dítě za jeho prohřešek rodiče nepotrestají anebo mu aspoň důrazně nesdělí, že takové chování není v pořádku. A nebo ho v tom dokonce podporují. Rodiče, které záškoláctví svých dětí kryji nebo schvalují, jim přitom dělají medvědí službu. A pokud to dělají často, měli by být za to popotahováni a potrestáni. Tak, jako to mají některé státy v cizině.
Za docházku a vzdělávání dítěte jsou zodpovědní rodiče.
Vedení deníku o docházce do školy nebo dítě jako chůva
Měla jsem jako třídní učitel nebo učitel takových dětí už několik. Jedna rodina nechávala běžně dívky zaspávat a těm už se pak do školy nechtělo, aby se jich učitelé a nebo děti neptaly, kde zase byly. A tak jim maminka dodatečně omlouvala zameškané hodiny. Dostalo se to až do fáze řešení s OSPOD a dívky si pak musely vést deník a zapisovat a podepisovat učiteli příchod a odchod ze školy.
Vzpomínám na jinou dívenku (velmi chytrou), která zase zůstávala často doma a dělala společnost mamince, jež nechodila do práce, patrně se nudila a potřebovala kamarádku. Dívka pak měla málo známek a každé čtvrtletí jsme museli řešit její doklasifikování. Rodina ji ovšem oficiálně nepřítomnost ze zdravotních důvodů omlouvala, přestože jsme tušili, že dívka sportuje a chodí s maminkou odpoledne po nákupech. Dávala to pak totiž na sociální sítě.
Někdy může být za záškoláctvím i něco jiného než jen nechuť jít do školy. Stres, špatné poměry doma, týrání, špatné bydlení a tak dále.
A ještě vzpomenu svého žáka, kterého v osmé a deváté třídě maminka začala využívat jako chůvu zdarma. Babička nebyla k dispozici, otec nebyl přes týden doma a matka musela občas během dopoledne řešit nějaké pochůzky, kam nechtěla brát mladší sourozence.
Prostě takových případů máme určitě ve svých školách mnoho a snažíme se balancovat mezi povinnou školní docházkou, rozumnou domluvou, ale také případným trestem pro rodiče tak, aby nebylo zbytečným záškoláctvím poškozeno dítě. Přesně nastavené mantinely od státu by tedy učitelům i výchovným poradcům ve školách určitě podle mne pomohly. Jaký počet zameškaných hodin je totiž ještě přípustný a jaký už ne a volá se OSPOD, to má každá škola u nás nastaveno jinak.
Počet zameškaných hodin na žáka stoupá v celé ČR.
V Česku se o opatřeních zatím jen mluví
Zatímco ale už mnohde v cizině vědí, jak na záškoláky a jejich rodiny zapůsobit, u nás jsou takové úvahy zatím v plenkách. Začíná se tedy nejdřív oficiálním sběrem dat, který tu dosud nebyl. Časté absence totiž mohou být příčinou vzdělávacího neúspěchu žáků. Ten přitom může do školy nechodit z mnoha důvodů čili nejen proto, že se mu nechce. Jednak tu může být zanedbávání ze strany rodičů, ale může tu být i týrání, stres, špatné bydlení, špatný psychický stav dítěte atd.
Od letoška budou tedy muset všechny typy škol až po SŠ uveřejňovat přes matriku počty zameškaných hodin u konkrétních jednotlivých žáků. Pracovat pak s těmito daty bude moci inspekce nebo OSPOD. Dosud data sice sbírala ČŠI, ale bylo to nárazově při kontrolách, které se však nekonají každý rok. Nyní se budou data sbírat pravidelně a o všech dětech.
Hranice již nepřípustného počtu zameškaných hodin u nás neexistuje
Hlavní problém u nás je, že v legislativě (na rozdíl o států, kde absence řeší lépe) nemáme žádnou hranici, od kdy už nechtěné absence žáků budou řešit orgány státu. V různých zemích jsou přitom takové ukazatele jasně dané a také jsou zde dané postihy pro rodiče nebo větší žáky, když nedodržují povinnou školní docházku.
Když dáme vedle sebe mapu vzdělávací neúspěšnosti a mapu se zameškanými hodinami, docela se nám tyto mapy kryjí, že?
Ve Francii hrozí pokuty i vězení
Jenou z nejpřísnějších zemí v tomto ohledu je Francie. Hranicí pro řešení jsou už 4 zameškané půldny v měsíci (nazývají to zde neoprávněnou absencí), kdy si ředitel předvolává rodiče. Druhá fáze je varování školského úřadu (DASEN – Directeur académique des services de l'éducation nationale), který může nařídit i šetření. Zde je hranicí 10 půldnů neoprávněné absence během měsíce.
Pokud nedochází k nápravě, věc je předána státnímu zástupci (Procureur de la République). Poslední fáze jsou pokuty. Nejčastěji rodiče dostávají pokutu 135 eur (mohou ale až 750 eur), ve vážných případech však může být uložen trest vězení až na 2 roky a pokuta dokonce až 30 tisíc eur. Dříve platilo i zrušení přídavků na dítě, ale (zákon Ciotti) ten už pár let neplatí.
Francie je si na záškoláctví umí posvítit poměrně razantně.
Estonci hrozí pokutami a veřejně prospěšnými pracemi
Tygrem v oblasti vzdělávání je nyní Estonsko. Pojďme se tedy podívat, jak se záškoláky zatočili tam. V Estonsku platí, že když rodič nedohlédne na řádnou docházku do školy a dítko zamešká více jak 20 % školní docházky v dané akademické jednotce (školní rok), tak dostane pokutu a nebo obecně prospěšné práce v rozsahu 10 až 50 hodin. (Když už jsem tedy studovala ty estonské zákony, padl mne do oka paragraf, podle něhož ve třídě v Estonsku nemůže být více jak 24 žáků. Tady, myslím, můžeme kolegům na severovýchod od nás asi závidět, protože čím méně dětí, tím lépe na každé z nich dohlédnete.)
V Nizozemsku mají pro záškoláctví obecního úředníka
A ještě se podíváme do jiného západního systému, který své děti ochraňuje před záškoláctvím a nutí rodiče se o své potomky starat, a tím je Nizozemsko. Obce zde mají svého výkonného úředníka kvůli absencím, který se musí o tuto oblast starat. Školy musí nahlašovat neoprávněnou absenci dětí Výkonné agentuře pro vzdělávání (DUO) a obce pak musí jednou ročně pravidelně hlásit na ministerstvo školství, jak vyřizovaly tyto absence ve svých školách.
Pokud dítě nedochází řádně do školy, rodiče mohou jít až na 1 měsíc do vězení a nebo dostanou pokutu a starší děti pak mohou být sankcionovány například vykonáváním veřejně prospěšných prací, mohou jít do vazby nebo mohou například dostat příkaz zúčastnit se nějakého vzdělávacího projektu.
A na závěr anketa a také otevřená diskuse, kam můžete psát své příspěvky, postřehy nebo vlastní zkušenosti se záškoláctvím.
Anketa
Pokud chcete dostávat přednostně upozornění na moje nové texty, zaklikněte +sledovat a nebo můžete přispět kliknutím Podpořte autora na moji tvorbu.
Zdroje:
