Článek
1. Na Robertu Fiskovi, jehož portrét jsem před časem sepsal, lze demonstrovat, jak moc je u lidí, kteří „cestují po světě a popisují, co viděli“, důležitá inteligence, vzdělání a poctivost. Přeci když si vybavíme nějaké „pamětníky“ a reportéry, jak nám říkají, že o něčem nemůžeme mluvit, když jsme to nezažili, o nichž však víme, že jsou spíše hloupí a nepoctiví, můžeme být k jejich popisům skeptičtí. Pokud „něco zažije“ hlupák, stejně nám o tom nebude schopen moc říci. A podvodník leccos záměrně překroutí.
2. V létě slavila Sparta nějaké své vítězství. Cestoval jsem tramvají na Hradčanskou a slyšel tlupy fotbalových primitivů pořvávat „Jude-Slavie!“. Bylo to zaneseno do nějaké statistiky? Např. předseda Federace židovských obcí totiž tvrdí, že nyní „evidují nárůst antisemitských projevů v ČR o 400 procent“. Jak to pan Papoušek eviduje? A jaktože je shodou okolností číslo stejné jako to, které uvádí Anti-Defamation League v USA? Mimochodem, o 400 % by znamenalo na 500 %, tedy pětinásobně. Zatímco oficiální německá místa mluví o nárůstu na 340 % oproti stejnému období minulý rok. A jakou ověřovací práci kdo dělá v českých „seriózních“ médiích?
3. Víte, jak vypadá politické klima Izraele, kdo je Benjamin Netanjahu a jeho strana? Podívejte se třeba na dokument o Netanjahuovi a o tom, jak vidí své „přátele“ a „nepřátele“. Prozkoumejte také státní násilí Izraele proti Palestincům i represe vůči vlastním občanům za Netanjahua v minulosti. Jeho ultrapravicová strana Likud byla založena mj. Menachimem Beginem, kterého takový Ben Gurion pokládal za fašistu, a jejím cílem je znemožnění existence palestinského státu. Mimochodem, Likud má také pozorovatelský status ve frakci Evropského parlamentu zvané Evropští konzervativci a reformisté, kde je členem italská „soft“-neofašistická vládní strana Fratelli d'Italia, polští kleronacionalisté Právo a spravedlnost, španělská fašizující strana Vox a podobně nahnědlé strany ze Skandinávie a Pobaltí - a ODS. Uvědomujete si, že lidé v ČR jsou v zájmu údajné „slušnosti“ vedeni k tomu, aby roztleskávali pro div ne fašisty?
Markéta Kutilová a „naše hodnoty“
Teď se konečně můžeme vztáhnout přímo k nadpisu. Myslícím lidem snad dojde, proč by mohly být patřičné ony tři předsunuté odstavce.
Naučit se kombinačně myslet, zohledňovat co nejvíce skutečností, které zároveň jednotlivě ověřujeme. To by mohlo být dobrou zásadou skutečných demokratů, ne? Jejich zásadou by také mohly být - velmi zhruba řečeno - volnost, rovnost a bratrství. Naopak fašizující proudy se vydávají cestou bezprávného či klidně právně zakotveného sadismu mocnějších vůči slabším, cestou nerovnosti, cestou rasistické tlupovosti. Jejich největšími nepřáteli jsou radikální a vůbec skuteční zástupci „volnosti-rovnosti-bratrství“, demokraticky levicové síly.
Kde podle vás stojí taková Markéta Kutilová, která v minulosti publikovala na údajně „levicovém“ Alarmu a nyní tedy sepsala svůj emotivní článek na Novinkách oligarchy Lukačoviče? Uvědomuje si, čí píseň zpívá, když nyní antisemitismus - ovšemže zavrženíhodný - líčí jako podstatný, zásadní a zvláštně ohrožující fenomén vedle ostatních forem rasismu vyskytujících se v Evropě? A když zcela v duchu nejnechutnějších ultrapravicových podvodníků předstírá, jako bychom každou chvílí museli čelit „chalífátu“ a fašizující podobě islámu coby významné politické síle uvnitř Evropy - opět v kontrastu s „našimi domácími“ fašizujícími silami?
Analýza jednoho článku paní Kutilové
Paní Kutilová svůj článek nazvala - či možná nějací editoři za ni - „Stydím se, Evropo“.
Hned pod nadpisem líčí odpudivé projevy antisemitismu, k nimž prý došlo nedávno v ulicích Londýna, přičemž policisté prý pouze přihlíželi. Kutilová neuvádí, zda toho snad byla sama svědkem, ani nepřipojuje jakýkoli zdroj. (Při rešerších v britském tisku jsem takovou zmínku nenašel. Lze předpokládat, že tak závažná věc by byla zmíněna např. v takovémto přehledu.)
Ihned nato připojuje:
A tyhle obrazy nepřicházejí jen z Londýna, ale i z Francie, Německa, Dánska, Švédska či Belgie…
Zda „těmito obrazy“ myslí oslavu Hitlera a holokaustu - na propalestinských demonstracích -, nespecifikuje.
Vypráví potom, že jako studentka byla šokována historií holokaustu, a proto prý začala věřit v „demokracii, lidská práva, morální hodnoty a odpovědnost jednotlivce za jeho činy“. Ony „morální hodnoty“ zde v článku dále nespecifikuje. Což je mimochodem zcela v duchu současného trendu se odvolávat na „hodnoty“ v množném čísle a holých sloganech.
Následně rétoricky vyostřuje:
Nikdy bych si nepomyslela, že znovu uvidím v ulicích evropských měst stejné obrazy, které bylo možno sledovat před rokem 1938 v Německu. Stejné davy, stejná hesla, stejná nenávist.
Můžeme toto brát vážně? Uvědomuje si paní Kutilová význam svých slov? Chce říct, že propalestinské demonstrace - jichž se mimochodem opakovaně účastní Židé - prostě většinově jsou to samé co nacistické pochody ve třicátých letech?
Zde bychom snad mohli pojmout podezření, že buďto článek vznikal v nepříčetném stavu paní Kutilové, anebo je rozehrávání těchto tónů součastí její nové politické tendence, kterou by sdílela s pravicovými a ultrapravicovými silami, jež si vepsaly do štítu jedině údajně upřímný boj proti antisemitismu, přičemž ten demagogicky zneužívají jednak k potírání politických protivníků (srov. výroky shromážděné zde) a též k pokračování ostatních druhů svého rasistického a šovinistického hecování (proti Arabům, muslimům, Romům atd.).
Paní Kutilová potom přidává tyto obecné řádky: „To, co vidíme dnes v ulicích evropských měst, už umíme jasně pojmenovat – rasismus, výzvy k hanobení jiného národa, vyzývání k válce, šíření propagandy teroristických organizací, šíření nenávisti vůči jinému náboženství a národu. Tohle všechno je zakázáno ve všech zemích EU, je to zakotveno v ústavách, zákonech, kodexech, je to součástí politických programů a hesel mnoha organizací.“
Zde by šlo souhlasit. Ale ouha! Paní Kutilová nemyslí patrně všechny formy rasismu, hanobení jiného národa a výzev k válkám. To můžeme dovodit z několika následujících odstavců, kdy mluví výhradně o „muslimském antisemitismu“ (který nepochybně v určité míře existuje).
Následuje:
Už je těch lidí příliš moc? Bojíme se jich? Nebo si dál hrajeme na humanistické demokraty? Budeme dál politicky korektní? Jenže tahle naše korektnost otevírá dveře islamismu a celou Evropu vede do obrovského nebezpečí. Ti, kdo před tím varují, jsou většinou nálepkováni jako extrémní pravice, extremisti, dezinformátoři, a jsou tak znevěrohodněni před celou společností.
Kdo jsou „ti lidé“? Muslimové obecně, anebo ti z nich, kteří jsou antisemité? Kdo si měl kdy hrát na „humanistické demokraty“? Například česká určující strana ODS a její evropští spojenci? Česká oligarchická a hecující média a opakovači slyšeného a čteného?
Následující odstavec se opět spolehlivě stáčí k fantasmagorii a končí citátem Václava Havla. Navíc: od údajně „zkušené“ a údajně myslící reportérky by člověk čekal, že poukáže na hluboký rozvrat regionů, kde se uchytil „Islámský stát“ apod., a také na podobnost těchto organizací s ideologií takové Saúdské Arábie (jíž čile prodáváme zbraně a která sponzoruje fašizující tendence islámu).
Ještě ocitujme jeden odstavec téměř z konce článku :
Proto statisíce lidí jsou v ulicích a provolávají hesla za osvobození Palestiny. Ale od koho vlastně? Neměla by nejdříve být zbavena teroristů? Hesla by se dala brát vážně, kdyby tyto davy skutečně protestovaly proti autoritářství a extremismu Hamásu nebo požadovaly demokracii v Ramalláhu. Ale tak to není.
V archivu údajně „levicového“ Alarmu se najde řada článků paní Kutilové o Kurdech. Je si ona vědoma toho, že některé kurdské organizace - včetně těch, s jejichž členy pravděpodobně mluvila - jsou např. USA a některými evrospkými státy považovány za „teroristické“? O Turecku, které Kurdy utlačuje, ani nemluvě. A nezasedli náhodou oficiálně tak Západem označovaní „teroristé“ z Afrického národního kongresu v pozdější vládě za Nelsona Mandely? To samé v Irsku. Ano, pochopitelně, že Hamás má výrazné fašistické tendence a projevy - a proto také opravdu není oblíben mezi levicovými silami.
Těžko říct, zda je paní Kutilová schopna opustit primitivní myšlenkovou úroveň, kterou předvádí ve svém článku. Její starší články by naznačovaly, že částečně ano. Proto by jí mohlo dojít, jak je její požadavek na neustálé rituální odsuzování Hamásu (které mimochodem proběhlo na demonstraci, kde jsem byl) vyděračské v situaci, kdy alternativou je dosti zkorumpovaná „Palestinská samospráva“ (M. Abbáse) a při demonstracích jde v prvé řadě o požadavek zastavení válčení a krvavého státního násilí Izraele - které Kutilová slovem nezmíní.
Řešení aneb Co navrhuje paní Kutilová a další?
Paní Kutilová nám ještě závěrem vzkáže, že „politická korektnost dláždí cestu islamizaci Evropy a Západu. Cítím hanbu. Cítím smutek. A bezmoc.“
Dokážete si představit některé stejné formulace ze strany zástupců konzervativní pravicové moci (kterou prý ohrožuje zcela stejně se vyjadřující Okamura apod.)? Navrhuje paní Kutilová zrušit „politickou korektnost“? Co nám vlastně chtěla říci - a jenom to třeba nedokáže formulovat či domyslet?
Ono to totiž opravdu vypadá jako cosi dobře známého odjinud: současné mnohačetné krize vyvolávají reálnou polarizaci mocenského statu quo a jeho extrémnějších podob (co do nedemokratičnosti, oligarchizace, šovinismu) na jedné straně a nějaké demokraticky levicové alternativy k současné pravicové nadvládě (a její pseudoopozici v podobě různých Babišů, Okamurů, Rajchlů, Le Penových, Trumpů apod.) na straně druhé.
A příchod migrantů do Evropy také má své dobré příčiny - nesouvisející vůbec s plánem „zničit Evropu“ -, jak by možná mohla paní Kutilová alespoň tušit. Ale ona vlastně jen naznačuje, že? A svěřuje se s „autentickými emocemi“. A oligarchická média takovéto texty publikují.
Vyostřené společenské krize vyvolávají u mnoha lidí tlak na ultrakonformismus. To znamená, že ostentativně „slušní“ občané ze sebe budou dělat tak trochu pitomce, jenom aby nějak nevyčnívali z toho, co žádá moc a indoktrinační aparát. Viděli jste to přeci za minulého režimu, anebo o tom cosi tušíte, ne?
Není tedy paní Kutilová pouze „obětí“ tohoto ultrakonformismu, který pokřivuje páteř a činí lidi směšnými?
A co to slibované řešení?
Dnes jenom krátce, příště obšírněji: spočívá ve „whataboutismu“ a v rovnosti. To znamená, že bychom se také měli podívat, jak nechutné ultrapravicové elementy se šikují za podporou Izraele (viz slogan „make Gaza flat again“ a další). Také si uvědomit, jak chce konzervativní moc - po několikáté - využít zástěrku „boje proti antisemitismu a terorismu“ v boji proti levicovým a demokratizačním silám (srov, také zde!).
Prohlédnout tedy taktiku pravice a usilovat o svět bez barbarského kapitalistického soutěžení a sociálního zoufalství - které mimochodem vedlo do nejtemnějších hlubin evropského antisemitismu.
Paní Kutilová se může pateticky „stydět“ - a rozmyslet si, za co tak bude činit. Ještě se k tomuto vrátím, ale náznaky řešení světových krizí a západní fašizace předkládám v tomto obšírnějším článku. A specificky k izraelsko-palestinskému konfliktu se vyjadřuji např. také zde.
