Článek
„Můj Bože, Ježíši Kriste, prosím, pomoz mi najít nějaké jídlo.“ Takto se každý den modlí sedmdesátiletý Samuil, který už dvacet let žije sám v největších mrazech na Sibiři. Tuto modlitbu pronáší každodenně nad ránem, když se pokouší v přírodě chytit králíka nebo ulovit rybu z řeky. Ne vždy se mu to podaří a občas je nucen podstoupit pětihodinový pochod do nejbližší vesnice za teplot klesajících až k minus padesáti stupňům Celsia. To vše jen proto, že se nechce vrátit mezi lidi. Jak sám v jednom ze svých rozhovorů prozradil, život bez civilizace mu vyhovuje. Má však internet a pravidelně natáčí videa na YouTube, aby ukázal svůj nový styl života.
Každý den je otázkou života a smrti
Samuil žije obklopen divokou přírodou, bez lidské společnosti. Jeho jedinými sousedy jsou hladoví vlci a medvědi, kteří se zdržují nedaleko jeho obydlí. Před dvaceti lety se Samuil rozhodl zanechat za sebou civilizovaný život a vydat se do sibiřské divočiny, jednoho z nejnáročnějších prostředí na světě. Sám to odůvodňuje slovy, že život v ruské vesnici byl pro něho příliš monotónní. „Bylo to nudné a já mám raději život v lese,“ sdělil Samuil v jednom z videí na YouTube. Po ztrátě rodiny se jednoho dne rozhodl sbalit si věci a odejít na Sibiř, kde si vlastníma rukama postavil chatu a začal nový život uprostřed přírody.
Samuil si svůj přístřešek postavil z materiálů, které našel v lese. Interiér vybavil plachtami, plechy a dekami, aby v něm bylo co nejméně chladno a dobře si udržoval teplo. Přesto izolace jeho chýše není dokonalá, neboť místo tradičních oken použil celofánové desky, které však nezaručují dostatečnou ochranu proti mrazu. Proto také musí neustále topit. „Občas usnu a probudím se se zmrzlými vlasy. Je nutné stále přikládat dřevo do ohně, není čas spát, protože jinak opravdu zmrznete,“ popsal Samuil v jednom ze svých videí. Každý den je podle něj otázkou života a smrti.
Jídlo pouze jednou denně a zvířata loví sám
Každé ráno Samuil vstává velmi brzy, aby se mohl prostřednictvím rádia, které si sám upravil pro fungování v extrémních podmínkách, dozvědět aktuální zprávy, ale také předpověď počasí. Jeho přístroj musí odolávat mrazům, které mohou v okolí jeho chatrče klesnout až na minus 70 stupňů Celsia během dne. Poté, co si poslechne zprávy, se Samuil pomodlí a poté se vydá do lesa. Jeho hlavním úkolem je shromáždit dostatek dřeva na topení, takže se musí vrátit tam a zpět i několikrát denně.
Jakmile má doma příjemné teplo, začne s přípravou oběda. Jídlo si připravuje jednou až dvakrát denně, a to podle toho, kolik má zásob. Pokud nemá dostatek jídla, jí klidně pouze jednou denně, aby nespotřeboval své rezervy, které si musí pracně vytvořit. Jeho hlavním zdrojem potravy je maso, které získává z pastí na králíky, jež si sám vyrábí. Tato metoda lovu však není vždy spolehlivá a ve skutečnosti se mu podaří úspěšně ulovit králíka pouze jednou za měsíc.
V létě potkává medvědy, ale do vesnice se nevrátí
Když mu dojdou zásoby, musí se vydat na pětihodinovou cestu do nejbližší vesnice, kde je obchod. To však může dělat jen v teplejších jarních a letních měsících. I tehdy mu jde o život. S horkem totiž na místo pravidelně zavítají medvědi, které velmi často potkává a se kterými se musí spřátelit. „Nevšímají si mě, asi mají dost jídla,“ přiznal Samuil, který si peníze na jídlo obstarává tím, že jednou za čas prodává ve vesnici ručně vyrobená košťata. Za výtěžek si pak kupuje mouku, z níž peče chleba, který je jeho největší pochoutkou.
Samuil má několik psů a miluje hru na harmoniku. Ačkoliv žije v divočině, lásku k lidem rozhodně neztratil. Filmaři o něm natočili několik dokumentů a jako dárek mu dali několik solárních panelů. To starce velmi potěšilo a byl pyšný na to, že existují dobří lidé. „Moji milovaní přátelé. Je to jako kouzlo, že můžu svítit celý den! Teď sním o tom, že si koupím televizi,“ prozradil tehdy filmařům, kteří mu pomáhají tvořit příspěvky na YouTube.
Zdroje: YouTube, France24, OSNews.com
