Článek
Říká se, že spánek je půl zdraví. Ale co přesně z něj dělá tak důležitý zdroj dobré nálady a spokojenosti? Tuhle otázku si položil tým vědců z britských a evropských univerzit – a rozhodl se ji prověřit v praxi. Zapojili 109 studentů a dva týdny sledovali, jak spí - a hlavně jak se po probuzení cítí.
Avšak nešlo o žádné dotazníčky vyplněné jednou za rok, nýbrž o podrobné sledování. Studenti dostali na ruku aktigrafy, což jsou malé chytré přístroje, které měří, kdy člověk spí a kdy se „vrtí“. Následně během dne dostávali pravidelně otázky do mobilu, jak se cítí, jakou mají náladu a jak jsou spokojení se životem - a toto vše si zapisovali do „spánkového deníku“.
Studie je k přečtení zde, nebo pod článkem.
Data vs. pocity
Z výzkumu vyplynulo, že možná více než sledovat, kolik času v posteli strávíme, je důležitější to, jak se po probuzení cítíme a jestli máme pocit, že jsme spali dobře. Právě tahle osobní spokojenost se spánkem se ukázala jako nejpřesnější ukazatel kvalitní noci. Lidé, kteří ráno vstávali s pocitem, že se vyspali do růžova, měli větší šanci prožít lepší den, být v lepší náladě a celkově se cítit spokojeněji se svým životem.
Zajímavé tedy je, že data z aktigrafu – třeba jak velkou část noci člověk skutečně prospal – tak silnou souvislost s náladou neměla. Čísla ukazovala, že samotná efektivita spánku (kolik času v posteli bylo skutečně prospáno) není pro duševní pohodu tak důležitá jako náš vlastní dojem.
Pokud jsou ráno pocity dobré, zřejmě byl i dobrý spánek.
Co možná ještě překvapí
Výzkum také přinesl několik zvláštních detailů. Například studenti, kterým usínání trvalo déle než obvykle, hlásili následující den vyšší životní spokojenost. Možná díky nervozitě či natěšení na to, co přijde zítra.
Další zajímavostí je to, že kratší spánek, než byl osobní průměr, se také někdy pojil s větší životní spokojeností. Ne že by to vědci doporučovali jako recept, spíše to ukazuje, že vztah mezi délkou spánku a psychickou pohodou nemusí být tak přímočarý, jak si často myslíme.
Naopak faktory, od kterých by se dal očekávat silný vliv – třeba tzv. sociální jetlag (rozdíl mezi tím, kdy chodíme spát ve volných dnech a kdy ve školních nebo pracovních dnech) – se v této studii nijak zvlášť neprojevily.
Sleep trackery
Před závěrem ještě jedna poznámka k dnešní době, kdy skoro každý druhý chodí spát s hodinkami na ruce. V této studii sice vědci používali aktigrafy – tedy ověřené přístroje určené přímo pro výzkum spánku – ale to není totéž, co komerční „sleep trackery“. Ty sice ukazují spoustu grafů a barevných čísel, ale jejich přesnost je přinejmenším pochybná.
A co hůř, lidé jim někdy věří více než vlastnímu tělu. Výsledek? Ráno se probudí, cítí se docela dobře, ale hodinky zahlásí „nekvalitní spánek“ – a hned je den pokažený. Tahle studie přitom ukazuje, že pro naši náladu a spokojenost je mnohem důležitější pocit, že jsme spali dobře, než to, co ukáže jakýkoli přístroj.
Závěrem
Hlavní závěr studie je jednoduchý: to, jak se po ránu cítíme, je důležitější než čísla z hodinek či jiných nositelných zařízení.
Pro studenty, ale i pro kohokoli jiného, to znamená, že nemá cenu se honit za „ideálním“ číslem hodin. Možná stojí za to více dbát na to, jak se po noci cítíme, a hledat způsoby, jak spánek udělat příjemnějším – třeba klidnějším prostředím, pravidelným režimem, nebo tím, že si večer odmyslíme povinnosti či třeba alkohol.
A na úplný závěr musím zmínit, že studie se zabývala náladami, pocity a životní spokojeností - a ne celkovým zdravím. Takže zatímco není pochyb o tom, že delší kvalitní spánek je pro naše celkové zdraví lepší nežli spánek kratší a méně kvalitní, u pocitů během dne to možná platit nemusí.
Zdroj:
