Článek
Moderní škola by však měla být bezpečným místem, kde se všichni učí podle svých možností a potřeb, mají k tomu dostatečnou podporu, a každý si tam může říct: „Mně se tady prostě líbí!“
Jak by mohl vypadat jeden takový den v moderní škole? Po příchodu žáci usedají na nějaké příjemné místo třeba ke kulatému stolu, do sedacího vaku nebo na polštář na koberec. V průběhu vyučování se zabývají tím, co je zajímá a co si vybrali z pestré nabídky vzdělávacích aktivit, které poskytují příležitosti k rozvoji různých znalostí a dovedností. Žáci si mohou vybrat, zda budou pracovat individuálně, ve dvojicích či skupinkách.
V moderní škole mají žáci množství příležitostí k učení. Někdo se například učí o různých státech, a tak z globusu zjišťuje jejich umístění, na mapě světa hledá jejich hlavní města a na Googlu si prohlíží jejich dominanty. Jiného žáka zrovna zajímají rostliny, tak si o nich něco zajímavého čte a k tomu může vypracovat připravený pracovní list nebo nějakou rostlinu zasadit. Někdo jiný si zase chce zapsat něco zajímavého z přednášky na YouTube o historii antického Řecka, tak si bere sešit a zapisuje si do něho takovým způsobem, aby mu jeho poznámky dávaly smysl.
Poznámky k tématu antické Řecko - pojmová mapa a sketchnoting
Další dva žáci se poslední dobou učili v němčině tvořit minulý čas. Vzájemně si vytvořili „testík“, který obsahoval slovesa v infinitivu a zadání, do jaké osoby minulého času je mají vyčasovat. Potom si „testíky“ vyplnili, vyměnili a vzájemně si je opravili. O kousek dál je skupina žáků, která studovala informace o vzácných plynech. Společně poprosili paní učitelkou o pracovní list na toto téma. Nyní ho každý zvlášť vyplňuje a posléze se sesednou do jednoho kruhu a porovnávají si své odpovědi. Když najdou rozpor, ověřují ho v knihách, na internetu, zeptají se umělé inteligence nebo paní učitelky.
Jedna žákyně zase na počítači napsala příběh a požádala paní učitelku, aby jí zkontrolovala, zda tam nemá nějaké chyby. Paní učitelka příběh kontroluje a označuje gramatické chyby - buď tečkou přímo u slova s chybou, nebo na konci řádku udělá tolik teček, kolik je na řádku chyb, a to podle toho, jaký způsob žákyni lépe vyhovuje. Vrací ji příběh a ta na každém označeném řádku hledá a opravuje chyby. Používá k tomu své poznámky v sešitě, pravidla českého pravopisu a velké plakáty na zdi, které vytvořili její spolužáci. V průběhu tohoto opravování přijde „AHA moment“ a žákyně přesně pochopí, jak funguje shoda podmětu s přísudkem. Žádná známka ani jiná forma nevyžádaného vnějšího hodnocení není k jejímu učení potřeba.
Korektivní zpětná vazba - tečky na konci řádku značí počet chyb
Když se někdo ve škole potřebuje napít, napije se. Když má hlad, zakousne se do svačiny. Když potřebuje na toaletu, nikoho se nemusí ptát na svolení a prostě si odskočí. Všichni mohou své základní fyziologické potřeby naplňovat ve chvíli, kdy potřebují. Neexistuje žádná přestávka společná pro všechny, každý má totiž své pracovní tempo a nikdo nechce být rušen, když například vytváří velký plakát o prehistorických dinosaurech a tiskne si k němu modely ve 3D tiskárně.
Takhle vypadá den v moderní škole, která naplňuje současné trendy a základní principy v oblasti vzdělávání, kterými jsou diferenciace výuky, podpora vnitřní motivace žáků, respekt k jejich fyziologickým potřebám, využívání smysluplných metod hodnocení (jako jsou různé techniky korektivní zpětné vazby, sebehodnocení nebo vrstevnické hodnocení) a zapojení digitálních technologií do výuky (zejména tedy počítače, internet, 3D tisk, umělá inteligence). Základním stavebním kamenem takové školy je zejména bezpečné prostředí, které učitel vytváří svou předvídatelnou a nezraňující komunikací. Je to škola, kde si všichni žáci i učitelé mohou každý den říct, že se něco nového naučili a že se jim tam prostě líbí. Víme, že takové školy existují. Na vlastní oči jsme je viděli. Proč by tedy všechny školy nemohly být moderní?
