Článek
„Na SRPŠ vybíráme tisíc korun.“ Tato informace působí tak, že ve chvíli, kdy se vaše dítě stane žákem školy, vy se automaticky stáváte členem SRPŠ a musíte každoročně platit členský příspěvek. Jenže tak to není.
Co je vlastně SRPŠ
Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ), někdy také Klub přátel školy (KPZŠ, SRŠ apod.) je spolek – tedy samostatná organizace, která je zcela nezávislá na škole. Není to žádná odnož školy ani její detašované pracoviště. Ve skutečnosti jde pouze o dobrovolné sdružení lidí, kteří se rozhodli společně podporovat školu.
SRPŠ není součástí školy, je to samostatná organizace.
Pokud se s tímto spolkem setkáte, je dobré zjistit, jak vlastně funguje a za jakých podmínek se stáváte jeho členem. U některých spolků je nutné vyplnit a podepsat přihlášku. Jinde se však členem spolku můžete stát celkem nepozorovaně, například prvním zaplacením členského příspěvku. Přesné podmínky pro vstup do spolku najdete vždy ve Stanovách spolku, tedy dokumentu, který upravuje jeho činnost. Nalézt byste je mohli na webových stránkách spolku, případně ve veřejném registru na stránkách justice.cz. Stejně jako do spolku můžete vstoupit, můžete z něj i kdykoliv vystoupit. Postup je opět popsán ve stanovách – někdy stačí například nezaplatit další členský příspěvek.
Rozhodnete-li se stát se členem spolku, mohou vám na základě stanov vzniknout určité povinnosti, nejčastěji právě platit členský příspěvek. Pokud však členem nejste, žádnou takovou povinnost nemáte. Nikdo totiž není povinen být členem jakéhokoliv spolku a nikdo vás nemůže nutit k placení členských příspěvků. A už vůbec ne škola. Přesto se to někde v praxi děje.
Jak to chodí v některých školách
Ačkoli by měly být příspěvky do SRPŠ zcela dobrovolné, v některých školách v tomto směru není vedena transparentní a férová komunikace. Místo férového vysvětlení, že jde o dobrovolný příspěvek spolku, bývají rodiče (a děti) vystavováni nátlaku k povinné platbě. Zdá se dokonce, že někteří učitelé mají se spolkem nejspíš nějakou smlouvu na pozici výběrčího členských příspěvků, což například dokládá tato zpráva od učitele: „Milí rodiče, hodně z vás nemá zaplaceno SRPŠ přes školní aplikaci. Uhraďte prosím nejpozději do konce týdne. Děkuji, třídní učitelka.“
Nikdo vás nemůže nutit platit příspěvek spolku.
Učitelé zase dostávají od vedení školy pokyn, aby do určitého data vybrali od všech rodičů členský příspěvek do SRPŠ, a to většinou v hotovosti přímo ve třídě od rodičů či dětí. V tu chvíli se z učitelů stávají vymahači peněz pro cizí organizaci – a to během pracovní doby, kdy by se měli věnovat úplně jiné činnosti. Případně jsou příspěvky pro spolek vybírány přes elektronickou peněženku školy, na účet školy nebo hotově v kanceláři školy. Dokud nejsou všechny peníze vybrány, vedení škol „napomíná“ učitele, že „jejich rodiče“ ještě nezaplatili, učitelé pak upomínají rodiče a v horším případě i samotné děti, které slyší, že „ještě nepřinesly peníze“. Pokud někdo odmítne zaplatit, přidává se k tomu někdy i lehká forma vyděračství, například: „Když nezaplatíte, vaše dítě nebude moct využívat interaktivní aplikaci a bude si muset opisovat slovíčka do sešitu,“ nebo „na konci roku nedostane nanuka,“ případně „když vyhraje v soutěži, nedostane výhru.“, a tak podobně.
Takové situace negativně ovlivňují nejen klima třídy, ale i samotné děti. Některé doma rodiče přímo prosí, aby raději příspěvek zaplatili, protože se bojí trapného napomenutí před spolužáky nebo chtějí mít stejné podmínky jako ostatní.
Problém není v myšlence, ale v provedení
Spolek rodičů může být skvělá věc. Díky vybraným příspěvkům se například nakoupí nové pomůcky, vybavení, výuková aplikace nebo zaplatí doprava na plavání. Problémem však je, jakým způsobem je komunikace o existenci spolku vedena.
Jakmile se spolek začne tvářit jako součást školy, je něco špatně. Typickým příkladem bývá situace, kdy se informace o spolku objevují přímo na oficiálních webových stránkách školy. To je tak trochu „chyták“ – návštěvníci webu snadno získají dojem, že jde o formální součást školy, a mohou si myslet, že členství je povinné. Pokud jsou na webu ke stažení přihláška a Stanovy spolku, je to alespoň jasný signál, že členství je dobrovolné, vzniká až po podání přihlášky a že příspěvky opravdu nejsou povinné pro všechny rodiče. Nic to však nemění na podivnosti celé situace. Nabízí se totiž logická otázka, zda škola poskytuje prostor na svém webu i jiným spolkům? Nejspíš nikoli.
Účelem spolků SRPŠ bývá především „podpora školy“. Pokud spolek škole poskytne finanční prostředky, jedná se o dar plošný, který musí být využit pro všechny žáky bez rozdílu. Není tedy možné, aby škola podporovala jen děti členů spolku. Samozřejmě nic nebrání tomu, aby spolek uspořádal vlastní akci mimo vyučování pouze pro děti členů, případně otevřenou i dalším zájemcům za poplatek. Jakmile jde však o školní akci, nesmí z ní být žádné dítě vyřazeno, protože škola má povinnost poskytovat vzdělávání všem žákům rovným způsobem.
Peníze od spolku mají sloužit celé škole, tedy všem žákům.
Vzdělávání v České republice nesmí být nijak poznamenáno diskriminací – tedy ani ovlivněno tím, zda jsou rodiče členy spolku či nikoli. Nezaplacení příspěvku nesmí vést k žádné formě znevýhodnění dítěte. Podmiňovat zaplacením dobrovolného příspěvku například využívání učebních pomůcek, účast na školních akcích nebo dopravu na akce související se vzděláváním je v rozporu s právními předpisy i se zásadou rovného přístupu.
Nabízí se tu navíc otázka ochrany osobních údajů. Škola by vůbec neměla mít informace o tom, kdo je či není členem spolku. Pokud navíc shromažďuje údaje o tom, kdo zaplatil členský příspěvek a kdo ne, dostává se na tenký led z pohledu GDPR. Členství ve spolku a výše příspěvku totiž nejsou záležitostí školy a ta by s těmito údaji vůbec neměla pracovat.
Co si z toho odnést
Myšlenka podpory školy ze strany spolku je určitě dobrá. Cesta k ní ale nesmí vést přes manipulaci rodičů a diskriminaci dětí. Pokud se spolek a škola tváří jako jedna organizace, děti i rodiče jsou klamáni. Nikdo není povinen stát se členem jakéhokoliv spolku ani mu hradit členský příspěvek. Je to čistě dobrovolná záležitost. Povinnost platit finanční příspěvky nějakému spolku může totiž vzniknout jen tomu, kdo je jeho členem. Až tedy příště dostanete papírek s textem „Tím, že je vaše dítě žákem školy, stáváte se automaticky členem SRPŠ…“, budete vědět, že to není pravda, a že právo rozhodnout se, zda do spolku vstoupíte či nikoliv, máte jen vy sami.
