Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Velká anketa: Naše školství, kam kráčíš?

Foto: Canva

Škola

2. díl. Naší snahou je iniciovat diskuzi a získat názory lidí na ideální podobu vzdělávání na základních školách.

Článek

Provedli jsme průzkum o českých základních školách pomocí online dotazníku, ve kterém účastníci měli možnost vyjádřit svůj názor na 12 klíčových oblastí ve vzdělávání. Celkem se zapojilo téměř tisíc respondentů. V 1. díle jsme rozebrali problematiku domácích úkolů, fyziologických potřeb a kvality vzdělávání. V tomto článku představíme další tři oblasti, a to konkrétně hodnocení známkami, smysluplnost domácí přípravy a povinnost školní docházky.

Známky

Ačkoliv tendence nastíněné v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání již od roku 2005 hovoří ve prospěch širšího využívání slovního hodnocení, většina základních škol stále hodnotí žáky známkami. Přitom známky mají velmi nízkou vypovídací hodnotu a k samotnému učení žáka nijak zásadně nepřispívají. Naopak mohou poškozovat vnitřní motivaci, která je naprosto klíčová pro smysluplné učení. Navíc je již poměrně notoricky známé, že každý učitel má jiná měřítka hodnocení, a tak například jeden a ten stejný test může být různými učiteli ohodnocen různými známkami.

Foto: Co nevíte o škole (H. Zitková, M. Ševčík)

Graf: Měly by děti ve škole dostávat známky?

Z výsledků naší ankety jasně vyplývá, že lidé již nepreferují známky. Celé tři čtvrtiny dotazovaných se totiž vyjádřily, že by chtěly, aby byli žáci hodnoceni jinak, než známkami. To vnímáme jako pozitivní obrat v naší společnosti. Nejvyšší podíl nesouhlasných odpovědí týkající se známkování ve škole jsme zaznamenali u rodičů žáků, ostatních pedagogických pracovníků a široké veřejnosti. Největší podíl souhlasných odpovědí byl, k našemu velkému překvapení, u žáků SŠ. Můžeme jen odhadovat, proč tomu tak je. Jedním z důvodů může být, že žáci na středních školách jsou již tak dlouho zabydlení v systému známek, že už si nedokáží ani nic jiného představit. Případně mohou mít pocit, že známky jsou důležitým faktorem pro jejich další studijní dráhu.

Domácí příprava

Co to vlastně znamená ta “domácí příprava”? Samozřejmě se můžeme jen domnívat, co si respondenti pod tímto výrazem představují. Každopádně nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že k domácí přípravě do školy může patřit například učení se na test, příprava školních pomůcek do batohu, zhlédnutí videa nebo třeba vypěstování plísně ve skleničce.

Foto: Co nevíte o škole (H. Zitková, M. Ševčík)

Graf: Je domácí příprava nutná k učení?

Většinovým názorem dle výsledků ankety je, že ke smysluplnému učení ve škole není domácí příprava zapotřebí. Největší podíl souhlasných odpovědí byl mezi rodiči, VŠ pedagogy a širokou veřejností, zatímco nejvyšší podíl nesouhlasných odpovědí byl mezi učiteli ZŠ a SŠ. Každopádně celkově se téměř 80 % z dotazovaných domnívá, že učení se bez domácí přípravy klidně obejde. Podobné hodnoty vyšly i u otázky na dobrovolné domácí úkoly, které jsme rozebrali v 1. díle naší ankety. Rozložení souhlasných a nesouhlasných odpovědí mezi jednotlivými skupinami na tyto dvě otázky je ovšem rozdílné, z čehož lze usoudit, že respondenti chápou domácí úkoly a domácí přípravu jako dvě různé věci.

Ke smysluplnému učení ve škole není nutná domácí příprava.
Výsledek ankety

Školní docházka

V souvislosti se školní docházkou existuje v naší společnosti zajímavý paradox - každý má sice právo na vzdělání, nicméně to je však vymáháno v podobě povinné školní docházky. Otázka povinnosti školní docházky je do velké míry ovlivněna ideovým založením člověka. Někdo si může myslet, že děti je potřeba povinně posílat do školy, aby se něco naučily, a že není dobré, aby svoboda jednotlivce převažovala nad případným společenským zájmem. Pro někoho naopak dobrovolnost školní docházky přímo souvisí se svobodou a integritou každé lidské bytosti. Vznikají tak různá hnutí inklinující k tzv. unschoolingu, domácímu vzdělávání nebo také svobodné a demokratické školy, které se snaží nenarušovat přirozené sebeřízené vzdělávání dětí. Zajímavé může být také zamyšlení se nad rozdílem mezi povinnou školní docházkou a povinným vzděláváním.

Foto: Co nevíte o škole (H. Zitková, M. Ševčík)

Graf: Měla by být školní docházka povinná?

Téměř 500 lidí, tedy 59 % respondentů hlasovalo pro povinnou školní docházku. K tomu asi není co dodat. Pozoruhodné je, že celkový podíl souhlasných odpovědí není tak vysoký, jako u hodnocení známkami a domácí přípravy. Můžeme tedy předpokládat, že lidé o myšlence povinné školní docházky přemýšlí a mohou se k ní stavět kriticky.

Závěr

Ve druhém díle naší velké ankety jsme vám představili tři další oblasti. Výsledky jsou vlastně docela pozitivní. Podle ankety to vypadá, že lidé už si dokáží představit školu bez známek a povinné domácí přípravy. A to je paráda!

Anketa

Vnímáte rozdíl mezi povinnou školní docházkou a povinným vzděláváním?
Ano
83,9 %
Ne
14 %
Nevím
2,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 93 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz