Článek
Naopak, manipulativně působí už název článku autora či autorky, opět, žádné jméno, avšak dohledat není těžké, kdo se za tímto pseudonymem skrývá. Jen si to asi většina lidí nezjišťuje, nenapadne je se podívat na informace o autorovi, pokud tam nějaké vůbec jsou, natož na jeho web či facebookovou stránku.
Takových dnes je, co místo toho, aby se plně soustředili na to, aby dobře učili a odváděli kvalitní práci s dětmi a mládeží, udělují „alternativní“ rady a vypouští je do světa prostřednictvím různých médií a sociálních sítí. A množí se jak houby po dešti. Já se třeba divím, že na toto vůbec mají čas. Myslím si, že dobrá učitelka, co se věnuje dětem naplno s láskou a entuziasmem, na tohle nemá ani pomyšlení.
Nyní se tedy vyjádřím k tomu „co rodičům na třídních schůzkách v souvislosti se SRPŠ neřeknou“, ti lumpové jedni! Už jen samotný název článku a slovní spojení „co vám neřeknou“ vzbuzuje zvědavost. Co nám neřeknou? Copak asi zatajují a Co nevíte o škole nám to odhalí! Ještě k tomu se jedná o naše těžce vydělané peníze, a to vždycky přitáhne. Protože, co kdyby jsme náhodou mohli ušetřit nějakou tu korunu? A autorka nám prozradí, jak na to! Jak na ty učitelky chtivé a lačné našich peněz!
Tak především:
Ne vždy dítě dostane domů lísteček s částkou, kterou máte zaplatit a basta. To už se zpravidla neděje. Proč? No, protože máme Bakaláře, kam třídní učitelka zašle zprávu s informacemi o nadcházejícím novém školním roce a je v ní i to, kolik se bude vybírat peněz na třídních schůzkách. Na nich, alespoň u nás, bylo opět třídní učitelkou vysvětleno, na co peníze budou použity a světe div se, zaznělo tam i to, že to není povinné. Mám druháka a na třídní schůzky jsem letos šla já, minule byl tatínek, nyní šel opět, ale na třídní schůzky zase druhého dítka tedy letos prvňáčka. Na obou třídních schůzkách byl prostor se na vše zeptat.
U nás to tedy letos bylo:
800 Kč - pracovní sešity, učebnice, toaletní potřeby
500 Kč - spolek
200 - Kč - třídní fond - nákup sešitů, výtvarných potřeb
Minulý rok nám na Bakaláře přišla zpráva od paní ředitelky školy s předmětem Představení rodičovského spolku, která začínala slovy: Vážení rodiče, dovolte nám představit rodičovské sdružení, které působí na této škole již od roku 2004. V ní nám podala veškeré informace, k čemu spolek slouží a co je jeho cílem, což jest podpora školy při zajišťování potřeb školáků, a to napříč všemi ročníky. Jaká bude částka pro letošní rok a že bude vybírána prostřednictvím třídních učitelů na prvních třídních schůzkách. Více informací o tom, jak spolek pomáhá v příloze. K tomu možnost, pokud by měl někdo zájem podpořit aktivity dětí nějakým dalším sponzorským darem či osobní spoluprací.
Spolek je uveden na webových stránkách ZŠ v kolonce O škole. Po rozkliknutí je uvedeno, že rodičovský spolek působí při škole od roku 2004. Tedy ne, že je součástí školy, ale působí při ní. Následuje představení spolku, dále facebooková stránka, je tam uvedena jeho předsedkyně, číslo účtu spolku, emailový kontakt a poslední, to se podržte, finanční zprávy.
Oblasti, ve kterých spolek díky příspěvku může pomáhat:
Nadstandardní nabídka spojená přímo s výukou
- experti z praxe
- rodilí mluvčí a jazykoví lektoři
Další školní aktivity
- příspěvky na dopravu (reprezentace školy žáky, plavecký výcvik, lyžařský výcvik, sportovní kurzy)
- odměny na školy v přírodě a výjezdy tříd
- upomínkové předměty pro vítěze v soutěžích a reprezentanty školy
- přednášky prevence
- rodičovské kavárny
Spolek pomáhá i základní škole, která se aktivně zapojuje do dění ve městě formou účasti na veřejných akcích pořádaných městem, a to:
- finančním příspěvkem (odměny pro děti)
- aktivní výpomocí členů spolku přímo na dané akci
A v neposlední řadě podporuje i různé projekty, které organizují a propagují samy děti.
Na konci se píše:
Vaše účast rozhodně nemusí probíhat pouze v peněžní rovině. Pokud máte nápad, který by byl přínosem pro naši školu, máte hned dvě možnosti, jak svoji myšlenku uvést v život.
Finanční zprávy
Podívala jsem se na loňskou a předloňskou a zůstatek sedí do posledního haléře.
Tedy konečný zůstatek z 31. 12. 2023 se shoduje s počátečním zůstatkem k 1. 1. 2024. Jsou rozděleny na ty, co jsou uloženy na bankovním účtu a na ty, co jsou v pokladně.
Výdaje v roce 2024 byly například za:
Zdravotníky 45 200 Kč
Programy prevence 225 578 Kč
Socializační akce tříd 34 943 Kč
Odměny do školních soutěží 16 451 Kč
Jízdné na reprezentaci školy 5 108 Kč
Pasování na čtenáře 11 166 Kč
Odborníci z praxe 48 500 Kč
Trika na reprezentaci školy 33 693 Kč
To jen pro představu. Některé položky mnou uvedené i neuvedené bych si třeba já osobně řekla, zda jsou nutné, ale to už je na osobním názoru každého.
A když jsme u toho, vůbec by mi nevadilo, kdyby tam bylo něco pro učitelky, družinářky a další pedagogické pracovníky. Třeba nějaké vitamíny, kosmetika, vyžití. Za tu náročnou práci by si to rozhodně zasloužili!
Název
Spolek má již různé názvy. Ne vždy je to SRPŠ, to ostatně píšete, jen neustále ve svém článku proklamujete ten původní název. Nevím, jaké tedy další povinnosti, o kterých se zmiňujete, z toho vyplývají nebo se mají plnit, u nás je vybírána částka (letos 500 Kč, tedy o 50 Kč více, než loni) a nikdo po nás nic dalšího nechtěl, natož abychom se stávali jeho členy.
Pokud jde o tu netransparentnost, jak uvádíte, tak jak jsem již psala, bylo nám třídní učitelkou sděleno, k čemu jsou peníze určeny, je to uvedeno na webových stránkách a poté v ročních finančních zprávách.
A jinak, rodiče mají ve výbavě mluvící ústrojí a pokud se jim něco nezdá, nebo něčemu nerozumí, mají ho tedy použít a zeptat se, pokud jim nikdo nesdělí, na co peníze jsou, jestli bude vyúčtování apod.
Vymáhaní?
Co se týče jakéhosi vymáhání či upomínání a nátlaku, o kterém píšete, nemohu posoudit, u nás všichni zaplatili, jeden tatínek se zeptal, že co kdyby ho nezaplatil, tak paní učitelka z legrace odpověděla: „Tak ne, ale zapíšu si vás na listinu.“ Družinářka, co vybírala peníze a dávala podepsat tři archy, kde každý byl na příslušnou částku, se jedné maminky zeptala: „I ten spolek?“ Jakože tam byla možnost, že by nemusela. Vše je o komunikaci. Nic ale nejde přes děti! Vše se řeší, co se týče této záležitosti, pouze s rodiči.
Když někdo nezaplatí
Je sice možné, že když většina zaplatí a menšina, nebo snad jeden ne, tak se může cítit mírně nepatřičně, nebo si pak posléze může říkat, co na to ostatní, ale takové klima jsem zde opravdu nepoznala. A teď si vezměte: Když někam jedou, na výlet, výstavu, něco si koupí, třeba toho nanuka, který bývá i na konci školního roku i v mateřské školce děti dostaly, to mají učitelky platit ze svého? Různé vstupy, přednášky, některé se platí extra, to ano, ale většina ne, k tomu plavání, doprava tam a zpět, různé odměny, to vše jde z těchto finančních prostředků. Nehledě to, že jsou učitelky platící nespočet věcí ze svého. Jak pro děti, tak pro sebe.
A jak to bylo u vás?
Moc by mě zajímalo, jak jste to dělala vy, když jste učila na prvním a druhém stupni základní školy. Odmítla jste tedy vybírat od rodičů peníze? Měla jste třídní fond? Jak byly hrazeny výdaje spojené s plaváním, různé akce, výstavy, odměny? O tom jste se ve svém článku vůbec nezmínila.
Co je třeba sdělit
Píšu, jak to vnímám a jak jsem to zažila já, není to snaha autorku nějak hanit, má dlouholeté zkušenosti z oboru, nové pohledy na problematiku školství a vzdělávání. Zkrátka každý má ten svůj kousek pravdy, anebo svoji pravdu?
