Článek
Jednací síň opavského soudu zaplnila tichá napjatost. Bylo 25. října 2013 a do místnosti vcházela žena v doprovodu justiční stráže, zatímco cvakaly fotoaparáty novinářů. Pět let po původním rozsudku, který ji poslal za týrání vlastních synů na devět let do vězení, se Klára Mauerová vrátila před soud. Tentokrát ale nešlo o proces, ale o jednání o podmínečném propuštění. Přišla s nadějí, že soudní budovu opustí jako svobodná. A přesně to se stalo.
Z devítiletého trestu strávila za mřížemi více než šest let. Před soudem teď stála žena, která dostala šanci začít znovu. Vězeňský vychovatel, psychiatr, psycholog i státní zástupce se přiklonili k jejímu podmínečnému propuštění. Tichým hlasem odpovídala na otázky soudkyně a vysvětlovala, jak se změnila.
„Uvědomila jsem si své slabiny, které jsem dříve neznala a zbavila jsem se své zaslepenosti,“ řekla Mauerová. Přiznala, že se s mladším synem stýká bez problémů, ale vztah se starším je zatím komplikovanější. Oba chlapce v té době vychovávali v pěstounské péči její rodiče, kterým byli svěřeni o půl roku dříve, v dubnu 2013.
Jak policie odhalila týrání dětí v Kuřimi
Sedmého května 2007 naladil jeden z obyvatelů Kuřimi elektronickou kameru, která měla hlídat jeho novorozené dítě. Místo vlastního dítěte však na obrazovce spatřil něco, co ho přimělo okamžitě zavolat policii. Ze sousedního domu v Dušínově ulici zachytil záběr nahého, spoutaného chlapce ležícího na zemi.
Policie ještě tentýž den zadržela matku dětí, Kláru Mauerovou. Chlapci putovali do zařízení Klokánek. Vyšetřování postupně odhalilo, že mučení probíhalo od léta 2006 do května 2007 nejen v Kuřimi, ale také v Brně a na chatě ve Veverské Bítýšce. Děti byly zavírány do klecí, bity, řezány, topeny a páleny cigaretovými nedopalky.
Do případu bylo zapojeno šest lidí včetně matky a tety obou chlapců. Motivy tak brutálního jednání se nikdy nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle některých teorií šlo o gang natáčející dětskou pornografii, jiné verze hovořily o náboženské sektě. Znalci později uvedli, že cílem bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy.
Proč matka týrala vlastní děti
Jak to, že matka dokáže brutálně týrat vlastní děti? Odpověď tkví v psychické manipulaci s duchovním podtextem. Zdeněk Vojtíšek, odborník na sekty, vysvětluje, že Klára nebyla v žádné sektě. Nejvíc na ni měla vliv vlastní sestra Kateřina. Ta ji odřízla od rodičů a běžného života. Místo toho jí nastavila jiný cíl - zachránit dívku jménem Anička.
Zajímavější než Klářin případ je podle Vojtíška role Kateřiny samotné. Ovládala sestru, s níž vyrůstala a kterou měla ráda. Výsledkem bylo devět let vězení pro Kláru a ztráta jejích dětí. Kateřina u toho zůstala chladná a lhostejná. Právě to, co přimělo Kateřinu k takovému jednání, zůstává dodnes nejzáhadnější částí celého případu.
Vojtíšek vysvětluje, že v takových případech funguje specifický princip. Existuje určitý ideál, který získá přednost před vším ostatním, i před city k nejbližším. Neznamená to, že by Kateřina neměla ráda své synovce nebo že Klára nemilovala své děti. Pro Kláru byla nadřazená pomoc Aničce, pro Kateřinu splnění nějakého dodnes neznámého duchovního cíle. Tato přesvědčení je dovedla k činům, které by jinak byly nemyslitelné.
Motivace spojená s vírou je v lidech mimořádně silná. Když něco přijmeme jako závazek vůči vlastnímu svědomí, jsme kvůli tomu schopni téměř čehokoli. Podle Vojtíška si většina lidí neuvědomuje, jak hluboce je spiritualita zakořeněná v lidské povaze a jak mocný vliv může mít na naše jednání.
Soud poslal Kláru Mauerovou na devět let
Krajský soud v Brně zahájil jednání v červnu 2008 a rozsudek padl v říjnu téhož roku. Klára Mauerová dostala devět let vězení a byla zbavena rodičovských práv. Její sestra Kateřina, která podle některých výpovědí týrání řídila, dostala deset let. Hana Bašová a Jan Škrla byli odsouzeni na sedm let, Jan Turek na pět let a Barbora Škrlová také na pět let vězení.
Mauerová před soudem tvrdila, že byla zmanipulována svým okolím natolik, až v ní byl zcela potlačen mateřský pud. Její tehdejší blízcí jí prý namluvili, že synové mají výchovné problémy. Jako jediná z odsouzených nepodala dovolání k Nejvyššímu soudu a nastoupila do vězení.
Tajemná Anička byla dospělá žena
Jednou z nejzáhadnějších postav celého případu byla Barbora Škrlová. Žila s rodinou týraných chlapců a vydávala se za třináctiletou dívku Aničku. Po odhalení případu uprchla do Norska, kde se z ní pro změnu stal chlapec Adam a pět měsíců chodila na základní školu. V lednu 2008 ji zatkla norská policie. Soud ji poslal na pět let do vězení za týrání osoby žijící ve společném domě.
Klára Mauerová se ve vězení změnila
Ve výkonu trestu se Klára Mauerová ukázala jako vzorná odsouzená. Během pobytu získala dvaatřicet kázeňských pochval, kromě práce se věnovala studiu angličtiny a ovládání počítače. Pravidelně mohla opouštět věznici a v posledních dvou letech se tam s ní stýkali i synové. Psychiatr u ní vyloučil současnou nebo dřívější duševní chorobu. „Šlo o sníženou poruchu osobnosti, kterou se jí úspěšně daří vylepšovat. Své chování už dokáže ovládat i řídit a pro společnost nebezpečná není,“ konstatoval znalec při soudním jednání o podmínečném propuštění.
Psycholog upozornil na zřetelný posun osobnosti k duševní vyzrálosti. Ve věznici se podle něj snažila posilovat sebevědomí a potlačovat závislost na dominantních typech, což byla právě její největší slabina.
Probační pracovník konstatoval, že všechny podmínky k podmínečnému propuštění splňuje. Důrazně ji varoval před kontakty s jakoukoliv sektou i s dalšími odsouzenými v kuřimské kauze.
„Klára Mauerová už měla být propuštěna dávno. Ona byla svým způsobem pachatel, ale i oběť zároveň,“ domnívala se soudní znalkyně v oboru psychiatrie Růžena Hajnová.
Soud Kláru Mauerovou podmínečně propustil
Soudkyně stanovila zkušební dobu na pět a půl roku. Mauerová byla povinna nahradit synům utrpěnou škodu, dodržovat ustanovený dohled a plnit všechny určené podmínky. Nesměla se stýkat s dalšími odsouzenými z kuřimské kauzy. Výjimkou byla její sestra Gabriela, která v případu nefigurovala. Právě u ní měla po propuštění z vězení bydlet.
„Dva měsíce nyní budu bydlet u své sestry Gabriely. Po tuto dobu chci hledat podnájem. I nadále platí, že mám slíbenou práci,“ uvedla před soudem. Měla pracovat jako asistentka pro brněnskou pracovní agenturu. Na svobodě musela spolupracovat s mediační službou a navštěvovat psychologické poradny.
Se syny mohla zůstat v kontaktu, ale pouze za přísně stanovených podmínek. Při sjednávání styku musela spolupracovat s orgánem sociální ochrany dětí a podřídit se výchově, kterou vedli její rodiče.
„Je jasné, že ji nečeká žádná procházka rajskou zahradou. Všechno potřebuje svůj čas a nevíme, co bude dál. Klára má rodinu i domov a jsme připravení jí pomáhat,“ řekla matka Kláry Mauerové po vynesení rozhodnutí o propuštění. Společně se svým manželem celé jednání napjatě sledovali a ze všech sil bojovali s nervozitou. Když soudkyně vynesla verdikt, oba rodiče při odchodu z jednací síny působili už uvolněně a šťastně.
Týraní synové se s matkou opět stýkají
Chlapci, kterým v době propuštění matky bylo třináct a patnáct let, žili v pěstounské péči prarodičů. K nim se dostali v roce 2010, když soud zjistil, že jejich otec o ně není schopný se postarat. Ten později skončil před soudem kvůli zpronevěře peněz vlastních synů. Nechal si asi čtyřiadvacet tisíc korun, které chlapci dostali jako odškodné za prožitou újmu. Dostal za to deset měsíců s podmíněným odkladem.
Vztah chlapců s matkou postupně rostl. Nejprve si s ní ve vězení pouze psali, později ji začali navštěvovat osobně. „Jsou velice rádi, že se s matkou mohou zase stýkat. Je to vše na doporučení psychologů,“ uvedl právní zástupce prarodičů Jiří Machourek při jednání o podmínečném propuštění.
Znalci však varovali, že chlapci budou mít psychické potíže celý život. Týrání, kterému byli vystaveni ve věku sedm a devět let, zanechalo nezhojitelné stopy. O jejich aktuálním životě není nic známo, svoje soukromí si chrání a s médii nekomunikují.
Jak dnes žije Klára Mauerová
Od propuštění Kláry Mauerové uplynulo více než dvanáct let. Všichni odsouzení z kuřimské kauzy jsou dnes na svobodě, většina pod novou identitou. Barbora Škrlová byla podmínečně propuštěna už v únoru 2012, Klára Mauerová o necelý rok a půl později.
Kuřimská kauza změnila českou legislativu. Zvýšil se trest za týrání svěřené osoby a v dubnu 2009 vstoupil v platnost takzvaný náhubkový zákon, který chrání soukromí obětí trestných činů před médii. Zákon nese neoficiální název právě kvůli způsobu, jakým česká média informovala o kuřimském případu. Zakázal zveřejňování jmen obětí a jejich rodinných příslušníků.
V Kuřimi na kauzu nezapomněli. Dům v Dušínově ulici má dnes jiné majitele, život ve městě běží dál. Problematika týrání dětí se ale dostala mnohem více do povědomí veřejnosti. Dnes týrání nejčastěji oznamují učitelé a lékaři, kteří byli po kuřimské kauze pravidelně školeni, jak rozpoznat varovné signály.
Klára Mauerová žije někde v Česku pod novou identitou. Zkušební doba jí skončila před lety, žádné oficiální podmínky už dodržovat nemusí. Po propuštění z vězení dostala novou identitu a zmizela z veřejného života.
