Krutý život dubajských princezen pod vládou nejmocnějšího šejka: Za luxusem se skrývá mučení a únosy

Osmý den útěku vypadal pro princeznu Latifu nadějně. Jachta plula už týden ve směru ke Srí Lance, když asi třicet mil od pobřeží indické Goa zaslechli výstřely. „Zamkli jsme dveře, ale pobřežní stráž hodila omračující granát. Naše kajuta se začala plnit kouřem,“ vypráví Tiina Jauhiainen, instruktorka capoeira, která princeznu na útěku doprovázela.

Dubaj se prezentuje jako nejmodernější město světa. Skleněné věže se tyčí k nebi, luxusní hotely lákají hosty z celého světa a bohatství se zde zdá být všudypřítomné. Jenže za turistickým pozlátkem se skrývá něco jiného. Princezny z vládnoucí rodiny tady žijí v podmínkách, které by člověk v 21. století nečekal.

Emiráty stále fungují podle zákona mužského poručnictví. Muži mají prakticky neomezenou moc nad svými manželkami a dcerami. Ženy nemohou pracovat bez souhlasu svého muže, nemohou odmítnout intimní blízkost a při rozvodu ztrácejí právo na své děti. Každá nevdaná žena, která se objeví v dubajské nemocnici těhotná, může být zatčena za nevěru.

Jednou z těch, kdo se pokusila systém opustit, byla i princezna Haya bint al-Hussein. Dcera jordánského krále Husajna a mezinárodní olympijská jezdkyně se v roce 2004 provdala za šejka Mohammeda bin Rašida al-Maktouma, vládce Dubaje a jednoho z nejmocnějších mužů světa. Jejich svatba v paláci al-Baraka v Ammánu byla intimní záležitostí pouze pro nejbližší rodinu.

Její přítelkyně popisuje, že byla překvapená volbou partnera, protože očekávala, že Haya skončí s anglickým velkostatkářem. Princezna však byla do šejka silně zamilovaná. Patnáct let manželství jim přineslo dvě děti, dceru Jalilu a syna Zajeda. Stala se druhou oficiální manželkou šejka Mohammeda, který měl během let nejméně šest manželek a třicet dětí.

Pro ženy ze šejkovy rodiny platí ještě přísnější omezení. Mají sice prestižní titul princezny a služebnictvo, ale fakticky nemohou opustit palác bez dozoru. Nemohou se volně stýkat s lidmi ani rozhodovat o svém životě.

V roce 2001 se jako první pokusila o útěk šejchova dcera Šamsa. Devatenáctiletá studentka a jezdkyně na koni opustila svůj černý Range Rover poblíž stájí na rodinném panství al-Maktoum v anglickém Surrey. Když bylo vozidlo nalezeno následující ráno, šejk Mohammed nasedl do vrtulníku a osobně se připojil k pátrání.

Šamsa byla nakonec chycena na ulicích anglického Cambridge, načež ji údajně bodyguardi násilně odvedli zpět do Dubaje. Šejk poté zavřel své anglické panství, odvezl osmdesát koní a propustil téměř všechny zaměstnance. Londýnská vláda zahájila vyšetřování, zda byla odvezena ze země proti své vůli, ale případ se táhl a Šamsa zůstala v Dubaji. Od té doby se za posledních čtyřiadvacet let neobjevila na žádné veřejné fotografii.

Šejkova mladší dcera Latifa se pokusila o útěk už v roce 2002, rok po Šamsině pokusu. Bylo jí tehdy šestnáct let. Pokusila se utéci do Ománu, ale byla chycena a uvězněna na více než tři roky. Jak sama tvrdila, byla v samotce bita a mučena.

Po propuštění v roce 2005 se Latifa dozvěděla strašlivou pravdu o své starší sestře. Šamsa žila jako vězeň ve vlastním domě, kde ji drželi pod vlivem drog. Tyto informace na ni zapůsobily jako rána. Věděla, že pokud chce svobodu, bude muset riskovat další pokus o útěk. Tentokrát se ale rozhodla postupovat chytřeji.

Uplynulo třináct let od jejího prvního marného pokusu, než se Latifa v roce 2018 osmělila znovu o útěk. Navenek působila jako spokojená členka královské rodiny. Skákala s padákem, fotila se pro místní noviny. Jim Krane, který napsal knihu o Dubaji, vzpomíná na její tehdejší image: „Latifa byla prezentována jako princezna, která si jako její bratři užívá nebezpečný život plný adrenalinu.“

Ve skutečnosti však byla Latifa nešťastná. Šejk Mohammed měl tak rozsáhlou rodinu, že jednotlivé větve byly oddělené a sotva se znaly. Latifa říkala, že má špatný vztah se svou matkou. S otcem se prakticky neviděla. Její instruktorka capoeira Tiina Jauhiainen to potvrzuje.

Proto se rozhodla hledat pomoc u někoho, kdo už podobný útěk zvládl.

Latifa kontaktovala francouzského bývalého agenta tajné služby Hervé Jauberta, který v roce 2008 sám uprchl z Dubaje a vydal knihu „Escape from Dubai“. Jaubert v ní popisoval situaci žen v Emirátech a napsal, že „emírátské ženy jsou unavené ze sňatků se svými bratránky, směňování za velbloudy a zacházení jako s dobytkem“.

Před útěkem si Latifa natočila video. „Pokud se díváte na tohle, znamená to, že se mi něco stalo. Jsem buď mrtvá, nebo v pekle,“ řekla do kamery.

V únoru 2018 se Latifa konečně rozhodla. Společně s Jaubertem a Jauhiainen vyplula na jachtě směrem ke Srí Lance. „Bylo to šílené. Celý týden jsme jedli jen granola tyčinky, protože kuchyň hemžila švábi. Přes pomalé internetové připojení jsme se snažili kontaktovat západní novináře. Chtěli jsme, aby se o naší situaci vědělo,“ vzpomíná Jauhiainen.

Osmý den na útěku se jejich sen o svobodě rozplynul. Třicet mil od pobřeží Goa je dostihla indická pobřežní stráž. Dubaj mezitím kontaktoval indickou vládu s alarmujícím sdělením, že jedna z šejkových dcer byla údajně unesena. Pro Indii to byla jednoduchá volba. V Dubaji pracují miliony indických dělníků, kteří posílají domů miliardy dolarů. Ekonomické vazby byly příliš silné na to, aby si Delhi mohlo dovolit konfrontaci s emirátem.

Latifino video se virálně šířilo po internetu a sledovaly ho miliony lidí. OSN začala klást nepříjemné otázky a chtěla po šejkovi důkaz, že jeho dcera žije. Pro dubajského vládce to byl problém. Tlak z celého světa sílil a Mohammed potřeboval uklidnit situaci. Věděl, že jeho manželka má ty správné kontakty, Haya přece pracovala pro OSN jako vyslankyně míru. Haya zavolala Mary Robinsonové, své dlouholeté přítelkyni a bývalé irské prezidentce. Jak později uvedla britská média, vysvětlila jí, že se rodina potýká s „rodinným dilematem“ okolo Latify a potřebuje pomoc.

Robinsonová přiletěla do Dubaje a po dni stráveném procházkami v zahradách a rozhovory s rodinou souhlasila s fotografováním při společném obědě. Snímky z této návštěvy vyvolaly ve světě rozruch. Zatímco se Robinsonová zdvořile usmívala, Latifa vypadala jako stín sama sebe. Vlasy měla sotva učesané, pleť neobvykle bledou. Její obvykle atletická postava jakoby se zakulatila. Místo elegantního oblečení vhodného pro oficiální fotografování měla na sobě džíny a mikinu.

Robinsonová později prohlásila, že Latifa trpí psychickými problémy a potřebuje odbornou léčbu. Tím vlastně potvrdila oficiální dubajské vysvětlení, že se princezna vrátila dobrovolně a je v bezpečí. V Irsku ji za to lidé ostře kritizovali. Vytýkali jí, že pomohla zakrýt možné násilné zadržování princezny.

Princezna Haya postupně začala pochybovat o oficiálních verzích týkajících se návratu Latify a Šamsy do Dubaje. Jak vyplývá z právních spisů, začátkem roku 2019 se začala obávat o vlastní bezpečnost i bezpečnost svých dětí. Uvědomila si, že pokud zůstane v Dubaji, může se jí a jejím dětem stát totéž jako nevlastním dcerám, být násilně vráceny a izolovány. Šejk Mohammed však jednal rychleji. Když se dozvěděl o Hayiných pochybnostech a plánech, rozhodl se situaci řešit radikálně.

V únoru 2019, ve výroční den smrti jejího otce krále Husajna, šejk Mohammed oficiálně ukončil manželství s princeznou Hayou podle šaríatského práva. Soudní spisy uvádějí, že se Haya o rozvodu dozvěděla až později. Toto rozhodnutí Hayu přesvědčilo, že musí jednat rychle. Dva měsíce po rozvodu skutečně uprchla. V dubnu 2019 princezna Haya opustila Dubaj se svými dětmi, Jalilou a Zajedem.

Princezna Haya nejprve zamířila do Německa, nikoli do Jordánska, kde vládne její nevlastní bratr král Abdalláh II. Jordánsko je finančně závislé na Emirátech, takže Haya zřejmě nechtěla bratra stavět do nepříjemné situace, kdyby musel vybírat mezi rodinou a politickými partnery. Z Německa se přesunula do Británie, což bylo riskantnější rozhodnutí. Šejk Mohammed tam vlastní nemovitosti v hodnotě více než 100 milionů liber a má významný vliv. Deník The Guardian uvedl, že soukromé dubajské kanály požádaly Británii o navrácení Haye, což však mluvčí emirátského velvyslanectví popřel.

Šejk Mohammed se rozhodl pro odlišnou strategii než v případě svých dcer. Místo tajných akcí zvolil veřejný soudní spor v Londýně o vrácení dětí.

David Haigh, britský právník, který vede kampaň za osvobození princezny Latify, považuje šejkovo rozhodnutí za chybu. „Proč se vystavuje mezinárodní kontrole? Musí být velmi arogantní,“ komentuje právník.

Soudní spor vzbudil velkou pozornost médií. Britské noviny ho označily za nejviditelnější královský rozvod od prince Charlese a princezny Diany. Se šejkovým majetkem čtyři miliardy dolarů šlo také o nejdražší rozvod v britských dějinách.

Soud však odhalil mnohem více než jen rozvod. 5. března 2020 britský Vysoký soud rozhodl, že šejk Mohammed s největší pravděpodobností zorganizoval únosy obou svých dcer. Soudce potvrdil, že Mohammed v roce 2000 nařídil nezákonný únos Šamsy z Anglie do Dubaje. Latifa se stala obětí dvakrát. V roce 2002 byla násilně vrácena z hranice s Ománem, v roce 2018 ji chytla indická pobřežní stráž na moři.

Soud také potvrdil, že šejk Mohammed od konce roku 2018 systematicky zastrašoval princeznu Hayu. Dvakrát jí někdo položil zbraň na polštář a vyhrožoval deportací do vzdálené věznice. V říjnu 2021 soud navíc odhalil, že šejkovi agenti použili spyware Pegasus k hackování telefonů princezny Haye, jejích právníků a bezpečnostního týmu. Šejk se dokonce pokusil koupit nemovitost v blízkosti Hayina domova, odkud by ji mohl sledovat.

Během soudního procesu Haya popsala atmosféru strachu, ve které žila. „Cítím se, jako bych byla pronásledovaná, že prakticky neexistuje místo, kde bych mohla být v bezpečí před šejkem nebo těmi, kdo jednají v jeho zájmu. Je to nesmírně tísnivé,“ vypověděla u soudu.

Březen 2022 přinesl konečné rozhodnutí. Soudce Sir Andrew McFarlane nešetřil ostrými slovy na adresu dubajského vládce. Šejk Mohammed podle něj „důsledně projevoval donucovací a kontrolní chování“ vůči členům rodiny, kteří se postavili proti jeho vůli.

Haya vyhrála. Získala děti do výlučné péče a soud ji oficiálně uznal za oběť domácího násilí. Haya však měla výjimečné štěstí. Na rozdíl od Latify a Šamsy si Haya mohla dovolit najlepší právníky. Měla také diplomatickou ochranu a podporu ze zahraničí. Většina žen v podobné situaci takové možnosti bohužel nemá.

Dnes princezna Haya žije v bezpečí v londýnské čtvrti Kensington Palace Gardens v domě za 85 milionů liber. Jako vyslankyně jordánského velvyslanectví má diplomatickou imunitu, takže ji britské úřady nemohou zatknout nebo deportovat.

V roce 2024 se princezna Haya poprvé po letech objevila veřejně se svými dětmi na jachtě aktivistky Tracy Edwards, která bojuje za práva žen. Web Yachting Monthly zveřejnil fotografii, na níž je vidět princeznu s dětmi v doprovodu vévodkyně Sarah Fergusonové. Na snímku vypadá uvolněně, konečně svobodná od života v Dubaji.

Otázka, co se stalo s princeznou Latifou, zůstává dodnes nezodpovězena. Tiina Jauhiainen věří, že Latifa je pořád uvězněna v Dubaji.

V roce 2021 experti z OSN vyzvali Emiráty, aby jim řekli, co je s Latifou, a pustili ji. „Její pokračující nedostupné zadržování může mít škodlivé fyzické a psychologické následky a může se rovnat krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení,“ napsali.

Právník David Haigh říká, že si lidé myslí, že Dubaj je demokracie, protože má vysoké budovy a párty na pláži. Ale není. „Je to policejní stát řízený několika muži, kteří nejsou nikomu odpovědní. A to znamená, že nakonec jediný, kdo může otevřít dveře Latifiny cely, je její otec,“ vysvětluje Haigh.

Zdroje: orientale.fr, en.wikipedia.org, hrhprincesshaya.net, vogue.com, tatler.com, vanityfair.com