Článek
Osobně mi dává smysl, že se to individuum „Miroslav Vlasák“ vůbec nejmenuje. Protože se tváří, jako by mě znalo, ale já znám pouze jednoho „pana Vlasáka“. Ten ovšem za prvé není křestním jménem „Miroslav“, za druhé není katolická konzerva a za třetí je stejně jako já členem fandomu, takže by mě neoslovoval stupidně příjmením jak nějaká zapšklá „úča“, ale kdyby k mému článku chtěl něco poznamenat, naprosto normálně by mi napsal „Ziro“.
Vážně nechápu myšlenkové pochody části osob, které moje články komentují. Že jsem se o sobě už x-krát dočetla, že mě „platí Fiala“, případně Soros, Gates nebo ilumináti, na to jsem si už zvykla. Podobné „výkřiky ze tmy“ jsou na Médiu už takový místní kolorit. Ovšem že jsou na tom absolventi „Vysoké školy života“ s argumentací tak bídně, že neumí zaútočit na nic jiného než na jméno, to je vážně napůl k smíchu a napůl k pláči. „Úroveň“ dětí z mateřské školky.
A ještě tragikomičtější jsou jejich dedukce, které připomínají dr. Watsona, který má aktuálně v krvi nejméně čtyři promile a k tomu si ještě dal tolik kokeše, že by to bylo přehnané i na brněnském magistrátě. Takže jsem se zde už např. dozvěděla, že „jako dítě emigrantů z nějaké rozvojové země nemám co kritizovat“. Jednou jsem se zase o sobě dokonce dočetla, že „podle jména jsem nějaká muslimka“. Jaké vakuum v lebce musí mít člověk, kterého napadne, že „Darth Zira“ je něco arabsky?
A teď se zas jeden konzervativní katolík (či katolička?) „strašně diví“, proč si říkám, jak si říkám.
Mimochodem, s jednou jedinou výjimkou ani jeden z těch katolických konzervativců nemá ověřenou identitu, takže také údajná „Zora Martinelli“ může být klidně „Josef Vomáčka“, nebo třeba samotný ten kněz Novák z Opus Dei, „Bronislav Rybenský“ může být zas nějaká puberťačka a ten, kdo si říká „Martin Korec“, nemusí být ani Martin, ani Korec.
Slovy mé oblíbené komixové hrdinky Pancéřové holky: „Nejsem Večerníček, abych se opakovala.“ Proč při psaní používám fandomové jméno Darth Zira, jsem tu dosti obšírně vysvětlovala zrovna včera. Ale na někoho to zřejmě bylo „příliš mnoho písmenek“, případně má jiný problém s porozuměním psanému textu.
Takže velmi jednoduše: pokud byste svého času Voltairovi řekli „pane Arouete“, smrtelně byste ho tím urazili, a stejně tak kdybyste malířku Toyen oslovili jako „slečnu Čermínovou“, poslala by vás zřejmě k čertu. (Kdo jste tak nevzdělaní, že nevíte, kdo byli Voltaire a Toyen, požádejte o pomoc tetičku Wiki.)
Takže, vážení, jsem scifistka, což mám jasně napsané i na profilu. Ještě nějaké otázky? Ve vašem vlastním zájmu doufám, že ne.
A kdo se odteď mému jménu bude divit nebo jej bude jakkoliv zpochybňovat, jenom tím prokazuje intelekt křečka po lobotomii.
A jako s takovým s ním i budu nakládat. Kdo mě neosloví mým sithským jménem, na toho už vůbec reagovat nebudu, protože dotyčný/á zřejmě neumí číst.
Související články: