Článek
Uplynulo 18 měsíců od okamžiku, kdy skupina 71 poslanců hnutí ANO napadla u Ústavního soudu novelu zákona, která zpřísnila předčasné důchody a valorizace, a žádá její zrušení. Konkrétně to bylo 1. listopadu 2023.
Termín vyhlášení rozhodnutí zatím nebyl oficiálně oznámen. A nevíme ani to, jestli v tomto případě proběhne veřejné slyšení, podobně jako tomu bylo u stížnosti na snížení mimořádné valorizace. Je tedy klidně možné, že verdikt se dozvíme třeba krátce před podzimními volbami, což by zřejmě zapůsobilo jako určitá politická „rozbuška“, ať už by soudci rozhodli ve prospěch vlády, nebo naopak stížnost uznali.
Trochu to vypadá, jako by se za poslední rok a půl vůbec nic nedělo a soudci na spis zapomněli, ale takový pohled by byl zjednodušující. Soudci se stížností pravděpodobně zabývají, finální rozhodnutí ale může oddalovat hned několik okolností. Třeba to, že se v průběhu loňského roku Ústavní soud výrazně obměnil, případně že rozhodování o této věci je mimořádně složité.
Velmi rychlé zpřísnění
Nejprve si pro připomenutí krátce shrňme, o co jde. V průběhu roku 2023 prosadila vláda výrazné zpřísnění předčasných důchodů, konkrétně šlo třeba o zkrácení maximální doby předčasnosti z 5 na 3 roky, zvýšení finančního krácení předčasných důchodů nebo zvýšení minimální doby pojištění na 40 let. Součástí této novely bylo i zpomalení řádných valorizací všech důchodů a kompletně se změnil také mechanismus mimořádné valorizace.
Specifikem této novely bylo, že vláda intenzivně tlačila na to, aby účinnost začala prakticky okamžitě, tedy hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Původně plánovaný začátek účinnosti od 1. září 2023 posunul na 1. říjen až prezident Petr Pavel, který odmítl zákon podepsat okamžitě poté, co prošel Senátem. I tak ale přechodné období mezi schválením a účinností bylo jen měsíc, což je velmi krátká doba.
Kontroverzní v této souvislosti bylo hlavně schválení pozměňovacího návrhu poslance Víta Kaňkovského, který způsobil, že prakticky okamžitě začalo platit také zkrácení maximální doby předčasnosti z 5 na 3 roky. Původně přitom vláda u tohoto zpřísnění plánovala roční odklad účinnosti. A právě tuto nečekanou změnu, která mimochodem dopadla i na lidi, kteří již měli požádáno o předčasný důchod, napadá i jedna část ústavní stížnosti.
Stížnost v základu požaduje zrušení celé novely zákona, zde ale argumentuje převážně porušováním jednacího řádu Poslanecké sněmovny, což Ústavní soud už opakovaně odmítl. Pokud by to soudci odmítli, požaduje se alespoň zrušení části novely o zkrácení maximální předčasnosti – v tomto ohledu stížnost argumentuje i jedním starším nálezem Ústavního soudu, který řešil podobnou situaci. Více jsem o tom psal v tomto článku, který obsah stížnosti shrnuje. Mimochodem při čtení jsem si všiml, že se cituje i z jednoho mého článku, který jsem k tématu publikoval tady na Seznam Médium. (Replika vlády na stížnost je popsána tady.)
Co trvá tak dlouho?
Vraťme se nyní k otázce, proč na rozhodnutí Ústavního soudu tak dlouho čekáme. Délka rozhodování na první pohled působí neúměrně, zvláště v kontextu toho, že o některých plenárních případech, které byly podány později, už bylo rozhodnuto (třeba o snížení státního příspěvku pro důchodce u penzijního spoření). Stížnost na změny předčasných důchodů a valorizací je nyní zároveň vůbec nejstarší plenární věcí, kterou ústavní soudci řeší.
Předně je nutné zdůraznit, že Ústavní soud není obecně vázán žádnou lhůtou, takže i kdyby rozhodoval několik let, nejde o žádné pochybení nebo nesrovnalost.
Zajímal mě ale i názor odborníků na ústavní právo. Dotázal jsem se, jestli délka projednávání nenasvědčuje mimořádné složitosti případu nebo tomu, že mají soudci na stížnost odlišné právní názory. A právě odlišnost názorů může určitou roli hrát.
„Záleží zejména na soudci zpravodaji. Proto může dojít k různě rychlému projednávání. Nicméně i nejednotnost soudu může přispět k délce projednání. K tomu však nemám dost informací,“ napsal mi JUDr. Ondřej Preuss, který působí jako odborný asistent na katedře ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Baxa: Doháněly se resty
Samozřejmě do hlavy soudcům nevidíme a také nevíme, co a jak řeší. Je možné, že soudci mají zásadní rozpory a intenzivně diskutují o argumentech, ale stejně tak je možné, že věcí se ještě reálně nezačali zabývat. Jak ostatně naznačil předseda Ústavního soudu Josef Baxa v pořadu Otázky Václava Moravce, jedním z důvodů zpoždění je dohánění restů z minulosti.
„Nechci se vymlouvat, že jsme byli nějak zahlceni, když jsme přišli, ale přece jen nějaké resty z minulosti tam byly. Věci, které jsme projednávali loňský rok, byly velmi náročné, nebylo to jednoduché projednávání a rozhodování, tak jsme se dostali možná trochu do skluzu,“ řekl předseda s tím, že není ani racionální, aby měli soudci rozděláno deset věcí najednou. Druhým důvodem je podle Baxy také částečná generační obměna soudců, která proběhla v letech 2023 a 2024 a v rámci níž bylo jmenováno 12 nových soudců (celkem má soud 15 soudců).
Josef Baxa zároveň uvedl, že by byl rád, aby se o této konkrétní věci rozhodlo „během jara tohoto roku“. Je tedy možné, že v průběhu května nebo června se opravdu dočkáme vyhlášení nálezu. Není ale vyloučeno ani to, že rozhodnutí padne až těsně před volbami nebo dokonce až po jejich skončení. Každopádně bude jistě velmi zajímavé sledovat, jak bude o této věci rozhodnuto.
Ústavní soud v současné době řeší také návrh na zrušení důchodové reformy, který rovněž podali poslanci ANO. Detailně jsem se této stížnosti věnoval v nedávném článku. Mé hodnocení? Zatím nejslabší kousek.
