Článek
Ve svém předchozím článku jsem kritizoval politiky za to, že důchodové změny dělají rychle, chaoticky a někdy i nepromyšleně. To pak mezi budoucími důchodci vyvolává zbytečnou nejistotu i obavy a dalo by se tomu předcházet. Považuji nicméně za férové napsat i kritiku těch, kteří vyvolávají přehnanou hysterii kvůli změně, která si ji vzhledem ke svému rozsahu úplně nezaslouží.
Mám na mysli plánované zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů od roku 2026, které je součástí právě projednávané důchodové reformy. Opoziční politici i další lidé na sociálních sítích se snaží naznačit, že jde o naprosto nepřijatelnou změnu, která výrazně sníží starobní důchody. Třeba poslanec Aleš Juchelka dokonce tvrdí, že „lidé budou prostě padat do státní sociální podpory, do těch sociálních systémů“ a noví důchodci budou ohroženi chudobou.
Emoce neúměrné rozsahu změny
Myslím si, že podobné strašení je zbytečné. Ano, započítávání výdělků a dob důchodového pojištění se má v letech 2026 až 2035 snižovat, takže nově přiznávané důchody nebudou tak vysoké, jako by byly bez těchto změn. Je ale potřeba zmínit, že toto tempo zpomalování je docela mírné, postupné a v souhrnu bude za těch 10 let činit asi 8 %, což bude znamenat pokles náhradového poměru asi o 3 %. V absolutních číslech to pak bude znamenat rozdíl ve výpočtu o nízké stokoruny ročně, takže lze očekávat, že výše nových důchodů podle redukovaného výpočtu bude každý rok zhruba o 200 až 300 korun nižší v porovnání s částkou před změnou.
Může to vypadat jako velká částka, ale není tomu tak, už vzhledem k tomu, jak zanedbatelná část důchodu to. Není nutné strašit hrozivými scénáři, protože důchody i nadále každý rok porostou. Při výpočtu se totiž výpočtu vždy zohledňuje aktuální výše mezd a starší výdělky se zároveň přepočítávají na aktuální hodnotu. To znamená, že lidé, kteří budou mít přiznávané nové důchody, je budou mít vyšší než lidé, kteří šli do důchodu dříve (tedy při srovnatelné délce práce a výši výdělků). A už dnes víme, že důchody přiznávané za 10 let budou běžně přesahovat 30 000 korun.
Troufám si říct, že kdyby se o omezení výpočtu nemluvilo, mnoho lidí by si při odchodu do důchodu ani nevšimlo, že jim byl vypočítán o něco nižší důchod. Natolik přehlédnutelný rozdíl to pro většinu nových důchodců bude představovat. Půjde o nějaké jedno až dvě procenta přiznaného důchodu.
Nějaká změna či úspora je potřeba
Tím rozhodně netvrdím, že by se taková změna měla jakkoliv tajit. Naopak velmi oceňuji, že ministr Marian Jurečka je v tomto ohledu otevřený a o chystané změně výpočtu pravidelně hovoří a snaží se ji vysvětlovat. Spíše se tím snažím říct, že strach mnoha lidí, kteří se bojí náhlého poklesu důchodů o tisíce korun, je zbytečný a není úměrný tomu, co po případném schválení reformy opravdu nastane.
Je pochopitelné, že nikdo nechce, aby mu stát sáhnul na jeho důchodové peníze. Ani já nejsem nadšený z toho, že se k úsporným krokům přistupuje, a to zvláště v kombinaci s trochu problematickým zvyšováním důchodového věku. Dá se argumentovat, že budeme pracovat déle a dostaneme za to nižší důchody, což mnozí kritici vlády hlasitě činí. Snadno se také dá měsíční částka očekávaného snížení výpočtu násobit dvanácti, aby se ukázalo, o kolik noví důchodci přijdou za celý rok. Ano, tyto argumenty mají zaznívat, ale nemají přehlušovat všechny ostatní.
Když si připustíme, že důchodový systém je skutečně potřeba změnit (dle CVVM si to myslí 78 % populace), aby ustál nápor silné generace Husákových dětí, není příliš mnoho možností, jak to udělat. Nějakého geniálního řešení, které někteří politici slibují, se pravděpodobně nedočkáme, a spoléhat se výhradně na velký a dlouhý růst ekonomiky není úplně prozíravé.
Kompromisní řešení, ale…
Vláda v tomto ohledu zvolila poměrně solidní a kompromisní řešení, které nebude příliš bolestivé. A to ani v případě lidí s velmi nízkými důchody, protože těm bude méně výhodný výpočet důchodů kompenzovat navýšení minimální procentní výměry na 10 % průměrné mzdy. (Celkem bude minimální důchod činit 20 % průměrné mzdy.)
Na samotném návrhu změny zápočtu výdělků a dob pojištění je pozitivní i to, že bude nabíhat pozvolna v průběhu 10 let a opatření tedy bude rozprostřeno mezi více generací budoucích důchodců. Když se naposledy v roce 1996 výrazně měnil způsob zohledňování výdělků, také byl zvolen postupný náběh změny výpočtu, který v podstatě trvá dodnes.
Na druhou stranu dodávám, že ani v tomto případě není vše ideální. Osobně bych uvítal, kdyby náběh sníženého výpočtu byl pomalejší, a to alespoň v průběhu 15 let. Díky tomu by se možná snadněji hledal kompromis s opozičními politiky, protože individuální finanční dopady by v takovém případě byly opravdu nízké.
Také se mi nelíbí, že má změna začít nabíhat už od roku 2026, takže se dotkne i dnešních šedesátníků a tedy lidí, kteří mají jen velmi krátce před důchodem. To mi nepřipadá úplně férové, zvláště když vládní představitelé dříve tvrdili, že těchto lidí se důchodová reforma nedotkne. Lepší by bylo posunout změnu na rok 2029.
Zdroje: Návrh důchodové reformy a důvodová zpráva (sněmovní tisk 696), CVVM, České důchody