Článek
Když se většiny lidí v našich končinách zeptáte, co je vrcholem celého adventu a nejdůležitějším vánočním svátkem, dostanete odpověď, že přeci Štědrý den. A já to naprosto chápu a upřímně, taky jsem si to dlouhou dobu myslela, ale kupodivu to není pravda… Štědrý den (24.prosince) totiž adventním ani církevním svátkem není a přesto, že na něj v naší zemi připadá aktuálně nejdůležitější vánoční tradice (štědrovečerní večeře a rozbalování dárků) i spousta historických lidových zvyků, je třeba to zdůraznit, protože vlastně do mého letošního seriálu předvánočních článků, (jehož předešlé „epizody“ najdete zde 1, 2, 3, 4) vůbec nepatří. Ale já ho miluju a věřím, že vy také a proto se tak spolu nyní i tak podíváme, co všechno o něm víme a možná i nevíme. Ale než začneme, chtěla bych ještě jednou poděkovat všem, kteří moje letošní předvánoční články četli a popřát jim krásné Vánoce a všechno nej do nového roku 2025!
Základní informace
Štědrý den, který připadá na 24.12., je posledním dnem adventu a tradičně vrcholí Štědrým večerem, který je jako předvečer 25.12. (slavnost Narození Páně) považován za součást Vánoc. Jak už jsme si řekli, církevním svátkem však není a pokud náhodou připadne na neděli, je vnímán jako klasická čtvrtá adventní neděle. Přesto je pro něj předepsána zvláštní mše, která doplňuje tři další mše sloužené na samotnou slavnost Narození Páně (v noci, za svítání a ve dne).
Avšak přesto, že Štědrý den není církevním svátkem, mezi občanské svátky v Československu byl zařazen již v roce 1990. Tehdy se stal dnem pracovního klidu a zůstal jím i po rozpadu Československa. Ke změně došlo až v roce 2000, kdy byl na základě nového svátkového zákona č. 245/2000 Sb. zařazen mezi ostatní svátky. A to není vše, co se zákonů týče… Roku 2016 přišel zákon č. 223/2016 Sb, kterým byl v tento den zakázán prodej v obchodech po 12. hodině. Jelikož se však nesetkal s přílišným přijetím, o tři roky později v listopadu 2019 došlo ke změně, díky níž se tento zákaz týká pouze maloobchodního prodeje v prodejnách s prodejní plochou 200 m² a více.
Lidové tradice a zvyky spojené se Štědrým dnem
Některé lidové zvyky, provozované 24. prosince, pocházejí dokonce ještě z předkřesťanské doby, jiné mají své kořeny právě v křesťanské víře, která byla pro naše předky nesmírně důležitou součástí jejich života.
ŠTĚDRODENNÍ PŮST
Katolický liturgický kalendář nařizoval na celý tento den přísný půst, takže se přes den buď nejedlo vůbec, nebo se podával jen velmi oběd postního charakteru (tj. bez masa a mastných produktů). Dle zvyků konkrétního kraje či rodiny šlo nejčastěji o hubník (něco jako nádivka s houbami), houbového kubu (jídlo z krup), muziku (pokrm ze sušeného ovoce) či nějakou řídkou polévku. Dětem se říkalo (a říká dodnes), že když vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko.
VÝZDOBA A VÁNOČNÍ OSVĚTLENÍ
Jmelí: Větvička jmelí neodmyslitelně patří k vánoční výzdobě a zavěšuje se tak, aby bylo možné pod ním projít nebo se pod ním políbit (viz. můj první adventní článek). Dvojici má polibek pod jmelím přinést lásku po celý další rok. Pokud někomu jmelí věnujete, ochrání ho před nemocemi a do domu přinese štěstí. Jmelí, které si koupíte sami však tuto sílu nemá.
Betlém: Betlém, nebo také „Jesličky“ je vyobrazení scény narození Ježíše Krista. Uprostřed výjevu jsou tradičně jesličky, ve kterých leží Ježíšek, kolem něj je Marie s Josefem, osel, vůl, pastýři se stádem ovcí a tři králové. Betlémy dnes mají mnoho podob, jsou v životní velikosti na náměstích nebo malé z papíru, dřeva nebo jiných materiálů umístěné například v domácnostech.
Purpura a František: Purpura je tradiční směs voňavých bylin (nejčastěji levandule, skořice, hřebíčku a drtě voňavých dřevin), které se teplem rozvoní. Podobné vůně pocházejí z dob Keltů, kteří jako první vůně pálili na ohni voňavé jehličí. František je, stejně jako purpura, velmi oblíbený a má podobu kuželu z rozemletého hnědého uhlí s přidanou vůní kadidla. Tyto dva hlavní voňavé atributy jsou dnes obohaceny o různé vonné oleje a vonné tyčinky.
Vánoční hvězda: Jde o pryšec nádherný ("euphorbia pulcherrima"), tradiční ozdobnou květinu pocházející z Mexika, jejíž původní barvou je podle tamní mytologie barva bílá. Legenda říká, že to prý byla to zamilovaná květina královny Aztéků, ale její srdce puklé ze zmařené lásky obarvilo květinu na rudou barvu, kterou má dodnes. Její spojení s vánoci je hlavně otázkou střední Evropy a vychází z faktu, že jako jedna z mála květin právě v tuto dobu kvete.
Svíčky: Ty jsou symbolem hvězdy zvěstující narození Ježíše. Červená svíce znamená životní sílu, žlutá očekávání a bílá je sváteční. Už pohanské národy zapalovaly ohně na oslavu zimního slunovratu.
Vánoční stromeček: Vánoční stromeček nemá v Česku zas až tak dlouhou tradici, jak si asi mnoho lidí myslí. V měšťanských rodinách se začal prosazovat až ve 40. letech 19.století. Stromeček se tehdy zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníčky a různým sušením nebo i čerstvým ovocem (např. jablky). Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohly si je dovolit pouze bohaté rodiny. Chybět na něm nemohlo ani osvětlení v podobě již zmiňovaných svíček či později prskavek. Nevýhodou svíček však byl otevřený oheň, který mohl při špatné manipulaci způsobit požár.
Sváteční osvětlení: Jakmile se do hry dostala elektřina a lidé začali přemýšlet, jak žárovky využít nejen pro svícení, ale také jako dekoraci. O první „vánoční“ využití žárovek se paradoxně postaral již jejich vynálezce, Thomas Alva Edison, který si svoji první žárovku nechal patentovat už v roce 1879. Přesně o rok později v době Vánoc, totiž pozval do své laboratoře skupinu vědců a aby do ní trefili, rozmístil podél cesty několik závěsných světýlek. Tato světla, přesto, že neměla mít dekorativní charakter, vykouzlila nádhernou vánoční atmosféru a na nový trend bylo zaděláno. Nicméně vánoční osvětlení na stromeček v podobě, v jaké jej známe dnes, se poprvé objevilo až v roce 1882. Vděčíme za něj Edisonovu zaměstnanci Edwardu H. Johansonovi. Ten na stromek umístěný na otočné plošině zavěsil 80 žárovek v bílé, červené a modré barvě a na jejich slavnostní rozsvícení pozval několik novinářů, kteří byli z rotující svítící nádhery u vytržení.
Ale ani pak se velká revoluce vánočního elektrického osvětlení ještě se nekonala, neboť až do. 90. let minulého století byly žárovky luxusním zbožím a zprovozňovat je musel odborník-elektrikář. Proto elektrická světla zdobila pouze domy a stromečky bohatých rodin. Teprve na počátku 20. století navrhla Edisonova firma General Electric prototyp vánočního osvětlení, k jehož zprovoznění nebylo třeba elektrikáře (skládalo se z 8 žárovek a stálo zhruba 12 dolarů). Od 30. let pak bylo vánoční osvětlení nedílnou součástí téměř každé středostavovské rodiny v USA.
SLADKÉ „OBYČEJE“
Cukroví: Mezi jednu z nejrozšířenějších tradic Vánoc patří pečení cukroví. Jeho původ sahá pravděpodobně až do dob pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem, která měla připomínat bohyni měsíce Lunu a boha Slunce. Dnes se peče mnoho druhů cukroví a hospodyňky se předhánějí v jejich počtech i zdobení. Podle tradice nesmí chybět betlémské hvězdičky, milostě, minoritský perník nebo biskupský chlebíček, Mezi modernější cukroví se řadí například to z lineckého těsta, vanilkové rohlíčky nebo vánoční perníčky se zdobením.
Vánočka: Vánočka patří k tradičním symbolům a pokrmům českých Vánoc. Její tvar připomíná Ježíška v povijanu (tj. ozdobný pás sloužící k převazu peřinky s kojencem). Do Vánočky se také tradičně zapékalo zrno čočky. Kdo ho našel, měl prý brzy zbohatnout. Věřilo se také, že křížové pletení plní ochranářskou funkci a chrání před zlými silami lidi sedící u stolu. Kromě klasické vánočky se pekly i záviny a z Německa k nám začala koncem minulého století pronikat i oblíbená cukrová štola.
Med a ořechy: Naši předci zachovávali o Štědrém dni také jeden pohanský zvyk spočívající v natření medu na tvář, který měl prý zabezpečí lásku všech po příští rok. Med se však mazal také dětem kolem úst, nebo alespoň na chleba při snídani, aby prý byly po celý příští rok hodné. A med jako takový také symbolizuje spojení rodiny. Ano ořechy nebyly ušetřeny vánočního „kouzlení“. Hlava rodiny prý po štědrovečerní večeři rozlouskla v dlani ořech a byl-li hezký a celistvý, znamenalo to, že rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když se ale natrefilo na špatný ořech, znamenalo to nemoc, či dokonce smrt v rodině.
Vánoční čaj: Dnes má tento pojem dost různorodý význam, od klasického zeleného až po různé exotické a netradiční příchutě typu „svařák“ nebo „jablečný štrůdl“. Ale v minulosti se vánoční čaj tradičně vařil vývar z mladých borovicových ratolestí a byl našimi předky považován za velký zdroj vitamínu C.
ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE
U krásně prostřeného štědrovečerního stolu se (tradičně po východu první hvězdy) schází celá rodina. Prostřeno by mělo být barevně, slavnostně a hlavně pro sudý počet strávníků (pokud je hostů lichý počet, mělo by se prostřít ještě jedno prázdné místo navíc pro zesnulé předky či náhodného pocestného, jinak hrozí rodině neštěstí, nemoc či přímo smrt). V naší zemi se aktuálně podává rybí polévka (v některých krajích a rodinách místo ní servírují čočkovou či hrachovou, neboť luštěniny symbolizují hojnost a bohatství), vinná klobása či smažený kapr (případně jiná ryby, nebo v modernějších rodinách jiný druh řízku) a bramborový salát.
Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Jak už jsme si říkali, Štědrý den byl brán jako den postní, a proto mu měl odpovídat i charakter jídla, které nemělo obsahovat maso. Ryba, která za maso považována nebyla a která prý měla symbolizovat Ježíše Krista (v Řečtině jeho jméno zní jako Iesús Christos Theú Hyios Sótér a první písmena dávají dohromady slovo Ichtys, což je řecky ryba) však představovala finančně poměrně náročnou položku. A proto většina chudších domácností musela dávat přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i lín, sumec či jiné sladkovodní ryby, obvykle připravované nasladko. Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19.století, neboť jej cenová regulace učinila dostupným. Klasickým způsobem přípravy (nejstarší dochovaný recept je z roku 1810) je „kapr na černo“, který se tři dny pekl v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel a ořechů a podával se šiškami nebo knedlíky. Jeho příprava byla však velmi náročná a tak když z rakouské kuchyně přišel do Čech kapr smažený (recept na něj najdeme i v Domácí kuchařce M.D.Rettigové z roku 1895), byla to pro lidi jasná volba. Nicméně ani bramborový salát, jakožto příloha ke smaženému kaprovi není u nás příliš tradičním pokrmem. Odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2.světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Během štědrovečerní večeře se nesmí vstávat od stolu a odcházet, neboť lidé věří, že ten, kdo se tímto pravidlem neřídí, nemusí se příštích Vánoc dožít. Pod talíř se dává kapří šupinka nebo drobná mince, která zajistí dostatek peněz v příštím roce. Žádný roh štědrovečerního stolu by neměl nezůstat prázdný. Na jeden se pokládal pecen chleba, aby rodina měla v příštím roce dostatek jídla. Do druhého rohu se dávala ošatka s úrodou, aby v příštím roce byla dobrá úroda. Na třetí roh stolu se pokládala mince, která měla v následujícím roce zajistit blahobyt, a čtvrtý roh byl určený na misku, do níž se dávaly zbytky, o které se pak rodina podělila s dobytkem a drůbeží. Svůj díl ze štědrovečerního stolu dostávaly dřív ale také stromy, aby byly úrodné a oheň a voda, aby neškodily. Někdy se také část zakopávala do země, aby byla úrodná. Nohy štědrovečerního stolu se tradičně omotávaly řetězem nebo provazem, což mělo zajistit, aby rodina v následujícím roce držela pohromadě a chránit ji před zlými duchy a zloději (podle některých verzí také tento zvyk chránil ovce před vlky).
Mezi méně známé zvyky spjaté se štědrovečerní večeří patří ten, že podle tradice by na stole mělo být devět druhů pokrmů a všichni strávníci by nejdříve měli sníst lžíce hrachu, aby byla hojná úroda. Dlouhé nudle v polévce zase symbolizovaly vymodlené dlouhé klasy žita a v některých krajích se dokonce věřilo, že sníte-li na Štědrý den o večeři kousek okoralého chleba, bude se vás držet štěstí.
ZVYKY A TRADICE PO VEČEŘI
Rozkrajování jablka: Po skončení štědrovečerní večeře hlava rodiny překrojí jablko napříč. Obě poloviny pak ukáží, jak to bude s rodinou příští rok. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře. Někde si každý rozkrojí své jablíčko sám Jablka byla dobrým završením bohaté večeře, neboť podporují trávení a pomáhají při přejedení se.
Koledy: Po večeř se tradičně zpívávaly Koledy, což byly a jsou lidové písně, původně skládané lidem k obřadům zimního slunovratu. Později díky církvi se skládaly koledy jako písně opěvující Ježíše, pastýře, pouť tří králů, koledníky, ale jsou to i přání hospodářům s žádostí o kolední výslužku. Základem koled je radostná novina narození Spasitele. Koledy mají často archaické nápěvy a rytmy. Jsou laděny komorně nebo jako lidové písně, ale i chrámové zpívané balady.
Nadílka: Vrcholem celého dne je samozřejmě vybalování dárků. Nadělování bylo přitom původně spjato už se šestým prosincem a památkou svatého Mikuláše, o kterém jsme si říkali v jednom z dřívějších článků. Postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce. Dárky tradičně rozděluje nejmladší člen rodiny a tradice, že dárky pochází od Ježíška má své kořeny ve víře, že že vše dobré, co člověk dostává, pochází od Boha ( v minulosti prý rodiče odpovídali dětem, které jim děkovaly za dárky, ať poděkují Ježíši, díky kterému má rodina vše, co potřebuje).
Sledování televize: Mezi modernější vánoční tradice řazené po večeři a rozbalování dárků patří bezpochyby společné sledování televize. Zde se obvykle vysílají pohádky (nejčastěji Tři oříšky pro Popelku, Zlatovláska, O princezně, která ráčkovala, Princezna se zlatou hvězdou, Pyšná princezna, Šíleně smutná princezna, S čerty nejsou žerty, apod), ale i staré české i zahraniční komedie a muzikály (Pelíšky, Sám doma, Láska nebeská a další). Česká televize od roku 1993 vysílá na Štědrý večer tradičně premiéru televizní pohádky nebo televizní premiéru pohádky, kterou byla předtím možné vidět v kině. Od roku 2020 je během odpoledne Štědrého dne tradičně možné shlédnout také pohádku ve znakovém jazyce pro neslyšící děti.
Půlnoční mše: Celý Štědrý den tradičně končí půlnoční mší, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. Nejslavnější česká půlnoční mše se každoročně koná o v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Podle jedné staré pražské legendy se tu v kapli svatého Václava účastnil takové půlnoční mše i sám český kníže svatý Václav v doprovodu svatého Vojtěcha.
DALŠÍ LIDOVÉ ŠTĚDROVEČERNÍ ZVYKY A TRADICE
Lití olova: Jednou z vánočních tradic je i lití rozžhaveného tekutého olova. Dnes je tento materiál bohužel těžko sehnatelný (nicméně se dají na trhu zakoupit přímo sady na lití olova v nichž se mnohdy nachází i nápověda). Olovo se roztaví na lžíci nad ohněm a opatrně, ale naráz se lije do nádoby se studenou vodou. Vznikne odlitek podivného tvaru, ze kterého se přítomní snaží zjistit nějakou sudbu do budoucnosti.
Pouštění lodiček: Pouštění lodiček z rozlousknutých slupek vlašských ořechů se zapálenou svíčkou v míse nebo umyvadle s vodou patří mezi oblíbené vánoční tradice. Dokáže odpovědět na otázku nebo předpovědět budoucnost. Důležité je, aby ten, co otázku pokládá, vyrobil lodičku z ořechu sám a sám ji pustil na vodu. Počet lodiček odpovídá počtu členů rodiny. A co všechno mohou lodičky prozradit?
- Zůstane-li u břehu, příští rok vše zůstane při starém.
- Pokud se potopí, jakákoliv snaha o zlepšení situace bude marná.
- Dotýká-li se lodička jiné lodičky, znamená to lásku a přátelství.
- Utvoří-li kruh s ostatními lodičkami, symbolizuje to dobré rodinné vztahy, přátelství, toleranci a vzájemnou úctu.
- Ocitne-li se lodička osamoceně uprostřed ostatních, její majitel je zranitelný a bude potřebovat pomoc.
- Ocitne-li se mimo kruh, v nadcházejícím roce se její majitel odstěhuje.
- Točí-li se v kruhu, majitel lodičky neví, co od života chce a proto bude dále bloudit.
- Zhasnutá svíčka symbolizuje neupřímnost, zradu nebo nemoc.
- Dopluje-li svíčka sama k druhému břehu, získáte, po čem toužíte.
Kapří šupiny: Rybí šupina by měla přinášet peníze a hojnost, a proto nepatří jen pod talíř na štědrovečerní stůl, tak jak jsme si už říkali. Šupina z vánočního kapra by se měla též nosit v peněžence pro dostatek peněz v příštím roce.
Házení střevícem: Dívka se postaví do chodby zády ke dveřím a hodí botou nebo pantoflem přes rameno. Pokud míří bota či pantofel špičkou ke dveřím, znamená to, že se dívka provdá a odejde z domova. Pokud špička neukazuje ke dveřím, tak se neprovdá a zůstane doma.
ZPPOLA ZAPOMNEUTÉ ŠTĚDROVEČERNÍ ZVYKY
Na Štědrý den nic nekupujeme, nepůjčujeme ani neprodáváme. Přineslo by nám to neštěstí.
Ráno na Štědrý den se má celá rodina umýt v potoce nebo u studně, aby byli všichni celý následující rok zdraví a silní.
Preventivní účinek má mít též běhání ve sněhu naboso, kdy prý chodidly do těla pronikne imunita proti všem nemocem.
Bosou nohou byste měli také šlápnout těsně před večeří na sekeru ležící na zemi, neboť pak nebude mít šanci revma ani jiné bolesti nohou a kloubů.
Na Štědrý den též platil přísný zákaz mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela, rychlého vstávání od stolu, předení, navíjení, tkaní, šití, pletení a také praní a věšení prádla. To vše mohlo do rodiny přinést smůlu, nemoci či přímo smrt. Zakázán byl také hlasitý hovor a smích, který by mohl rušit klid mrtvých a zapovězeno bylo i psaní milostných dopisů (v případě porušení by vás prý váš protějšek brzy opustil). Naopak štěstí přináší chléb upečený v den prvního svátku vánočního
Dívka, která se chtěla vdát, musela na Štědrý den posbírat devět patek od vánoček a přání bylo předem splněno.
Tak a to už je snad konečně o Štědrém dnu vše, co se mi podařilo najít. Ještě jednou Vám tak přeji krásné Vánoce, hodně štěstí, zdraví a lásky a vše nejlepší do nového roku!
ZDROJE INFORMACÍ:
https://www.ceskazceska.cz/advent/
https://www.echo24.cz/a/SK9kM/vanocni-strom-se-poprve-rozsvitil-diky-zarovkam-v-roce-1882-v-usa
https://www.tehov.cz/file.php?nid=3573&oid=3048053
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bdr%C3%BD_den
https://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/stedry-den-10/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vanoce-tradice-zvyky-82605
