Střet civilizací: Útlocitná a choulostivá Evropa versus brutální militaristické Rusko za humny

Jestliže Venezuela Maláčová, Fico anebo profesor Ješita skutečně „V Putinově Rusku žádné nebezpečí pro svět nevidí“, pak jde o záležitost psychiatrie a nikoliv politologické téma.

Samotnou zásadní chybou většiny Evropanů, ale i mnohých našich politiků, politologů a dalších „expertů“, je nahlížet na Rusko evropskými očima, což si obvykle běžný jedinec neuvědomí, pokud východní Mordor osobně nenavštíví a nepobyde pár týdnů mezi běžnou populací - tj. mimo turistický rezort či moskevské byznys-centrum.

A jedním z nejmarkantnější rysů ruské společnosti, který Evropana bouchne do očí vedle typických znaků policejního státu[1], je zdejší všudypřítomný a nepřehlédnutelný duch militarismu. Tím nemyslím pouze skutečnost, že ruští policisté nosí samopaly, budovy regionálních sídel tajné služby jsou větší než místní ministerstva a v celém jižním Rusku jsou na křižovatkách betonové „blokposty“ s kulomety připomínající někdejší pohraniční zátarasy na čs. hranici s kapitalistickým Západem na Šumavě.

Současná kulturní politika se podle mých ruských přátel z kulturní scény prý stále více podobá té socialistické, která byla jen součástí propagandistického aparátu. Rozdíl je snad jen v tom, že dnes má silné slovo v kulturní politice pravoslavná církev. Ta ovšem zasahuje i do oblasti vzdělávání a vědy atd.

Např. tento ruský kněz prohlašuje, že civilizace nepřináší člověku nic dobrého a jen ho znásilňuje: https://www.youtube.com/watch?v=WTYAAe2fx4U

Dnešním trendem, jenž má zelenou, jsou sentimentální hurávlastenecké akce a přiblblé estrády à la Ein Kessel Buntes s Alexandrovci a častuškami. Jakékoliv nestandardní iniciativy jsou vnímány jako přinejmenším podezřelé. Znovu ožívá idea, že umění má „sloužit lidu“ (potažmo národu), tj. propagandě, byť je dnes zabalena do všelijakých patriotických frází.

Jedna ukázka z těchto bizarních vystoupení viz https://www.facebook.com/natalya.rubleva.3/videos/1529673320771015/?idorvanity=251633360721682

Jak říkají moji ruští přátelé - publicisté, hudebníci i výtvarníci - situace ve společnosti je stále méně příznivá pro nonkonformní názory a avantgardní umění. Mimo jiné argumentuje i faktem, že během Putinova vládnutí bylo vedle 2 400 nemocnic a dalších zdravotních zařízení zavřeno i na 10 000 knihoven a zanikl nespočet kulturních a publicistických časopisů.

A jelikož národu chybí humanistické idoly a éra budování socialismu byla zároveň nejtemnějším obdobím novodobé ruské historie, upíná se ruská propaganda (i prostý občan) k jedinému světlému momentu, a to vítězství nad fašismem. Bohužel, prezentovanému přímo či nepřímo jako ruská záchrana světa, při níž západní Spojenci tvořili neporazitelné Rudé armádě jen trapnou stafáž.

Nebezpečnost výchovy ruské mládeže a obecně indoktrinace a podvědomé stimulace občanů prostřednictvím mediální manipulace si člověk uvědomuje dnes a denně i náhodným nahlédnutím do programu ruských televizních stanic. Kromě záplavy původních sovětských filmů, poplatných době vzniku, zde běží i nespočet soudobých děl, jež si co do propagandistické mystifikace s těmi původními vůbec nezadají.

Zatímco na dokument o bolševickém teroru, stalinských lágrech či masakru v Katyni zde divák nenarazí, na denním pořádku jsou heroické válečné filmy o rudoarmějcích a partyzánech.

Včetně filmových seriálů o boji statečných příslušníků NKVD se zákeřnými finskými záškodníky během Zimní války nebo tažení proti zlotřilé buržoazii a kulakům.

Doplňované rozhovory s bývalými sovětskými generály, líčícími internacionální pomoc Maďarsku a záchranu Československa ze spárů kontrarevolucionářů, německých revanšistů a imperialistických armád, číhajících v osmašedesátém za našimi hranicemi.

Není divu, že myšlení značné části ruské veřejnosti je těmto mediálními zvratky determinováno, a i mnozí lidé, kteří mládí prožili v sovětských dobách, nostalgicky vzpomínají na „dobu družnosti a radostného budování socialismu“.

Když k tomu připočteme rostoucí počet všemožných militantně-patriotických a paramilitárních organizací typu Podvigu či DOSAAF[3] (obdoba našeho někdejšího Svazarmu), kozácké hnutí (opírající se dnes z větší části spíše o tradici velkoruského šovinismu a imperialismu, než o ideu kozáctva jako svébytného etnika či nezávislé společenské vrstvy), prorežimní sdružení veteránů sovětských a postsovětských intervencí, desítky klérofašistických a radikálně nacionalistických sdružení (jejichž uniformovaní příslušníci pořádají demonstrativní parádemarše ulicemi ruských měst), znovu vzkříšenou tradici suvorovských kadetek a nejnověji téměř masovou Junarmiju, není divu, že jednak je ruský národ jedním z nejmilitarističtějších národů světa, jednak značná část ruské společnosti žije v nebezpečné iluzi o historii svého národa, která jí znemožňuje jak pochopení aktuálních souvislostí, tak sebereflexi, nezbytnou pro další rozvoj v rámci současného, globalizovaného světa.

Vzhledem k tomu, že výše uvedený odstavec zmiňuje celou řadu fenoménů, které mohou být pro mnohé čtenáře, zvláště pak mladé, neznámé či nepochopitelné, u několika z nich se krátce zastavím v následující kapitole.

Začnu suvorovci a nachimovci, což jsou frekventanti středních vojenských škol – Suvorovských vojenských učilišť[4] a Nachimovských námořních učilišť[5] − , která představují jakýsi inkubátor budoucích důstojnických kádrů ruské armády a námořnictva.

Historie této instituce (navazující ovšem na vojenská gymnázia existující v carském Rusku od r. 1874) sahá do r. 1943, kdy vzniklo prvních 11 Suvorovských vojenských učilišť, z nichž dvě byla určena speciálně pro děti příslušníků NKVD, resp. pohraničníků. Cílem učilišť bylo vychovávat v zařízeních izolovaných od vnějších vlivů již od útlého věku – 14 let – režimu oddané kádry, elitu důstojnického sboru.

Po rozpadu SSSR se fakticky rozpadla i struktura těchto učilišť, což se již od r. 2000 snaží současný režim napravit. K několika učilištím původním přibylo v letech 2000-2017 pět nových. Celkem dnes existuje v Ruské federaci 9 učilišť Suvorovských a jedno Nachimovské (v Petrohradě). Od r. 2009 přijímají tato učiliště i děvčata.

Jako každý autoritativní režim, i tento putlerovský prostě dobře chápe, že jeho největší oporou budou „ovčané“ indoktrinovaní již odmalička státní ideologií, a není pochyb, že lze mnohem lépe formovat osobnost dětí, než třeba devatenáctiletých rekrutů, vykonávajících navíc vojenskou službu vesměs nedobrovolně.

Další institucí, jež má být líhní loajální elity a oporou režimu, je zbrusu nová akademie Vyšetřovacího výboru RF (zkráceně Sledkom)[6], který je ruskou obdobou amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). I v této škole studují chlapci a děvčata ve věku 13-14 let.

Stejná motivace byla i v pozadí vzniku aspoň ze středoevropského pohledu obskurní mládežnické organizace Junarmija (plným názvem Všeruské dětsko-mládežnické občanské hnutí Junarmija[7]). Samotný název Junarmija lze přeložit jen volně, asi jako „Mládežnická armáda“. Svým charakterem připomíná spíše jakýsi hybrid organizací Hitlerjugend a Pionýr než třeba skautské hnutí.

Zatímco skauting je hnutí a priori apolitické, díky čemuž může působit prakticky ve všech státech světa[8], výše uvedená Junarmijaje naopak fakticky hnutím prorežimním a tudíž veskrze politickým, resp. mocenským nástrojem vládní strany Jednotné Rusko, o čemž svědčí již skutečnost, že u jeho zrodu stál oficiálně Kreml (v osobě ministra obrany generála Šojgu, jenž jeho vznik inicioval a je i jeho čestným členem). Kromě toho představuje Junarmija fakticky odnož organizace DOSAAF[9] a činnost jejích poboček je dle stanov přímo propojena s příslušnými vojenskými útvary, takže o nějaké nezávislosti či občanskosti nemůže být ani řeč.

Jelikož do řad hnutí Junarmija [10] jsou přijímány děti už od 11 let, není pochyb, že pod ideovým vedením penzistů-stalinistů, funkcionářů kremelské partaje, bývalých důstojníků KGB, krymských „zelených mužíčků“ a „hrdinů“ z kavkazských válek, tvořících štáb organizace DOSAAF, zde vyrůstá nová garnitura vygumovaných mozků, které bude bližší archaická idea sovětská než západní demokracie, je-li jí od útlého věku vštěpována nenávist k cizákům a touha vraždit Ukrajince - viz: https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-pro-rusko-a-pradedy-vystrilime-chocholy-zpivaji-ruske-deti-v-uniformach-40510558

Není divu, že setkání s oddílem junarmijců v červených košilích a rudých baretech s pěticípou hvězdou vyvolává u našince asociace na Hitlerjugend.

Pokud jsem se v předchozím odstavci zmínil o kozácích, pak jsem měl na mysli onu zpolitizovanou část kozáctva, z valné části bez skutečných kozáckých kořenů, která dnes představuje spíše obdobu dobrovolnických pořádkových oddílů nacistických a komunistických hnutí − SA, Hlinkovy gardy nebo Lidových milic − než svobodomyslné společenství.

Prorežimní kozácká společenství patří odedávna k nejkonzervativnějším skupinám ruské společnosti a nejradikálnějším oporám jakéhokoliv autoritářského režimu. Jejich členové se účastní nejen potlačování protivládních demonstrací a pogromů vůči nekonformním náboženským a sociálním skupinám a etnickým menšinám[11], ale v rámci dobrovolnických oddílů po boku regulérní armády i ruských vojenských intervencí.

Donští a kubáňští kozáci se např. zúčastnili nejen vojenských operací na severním Kavkaze (včetně genocidy Čečenců a Ingušů) v 90. letech minulého století, ale i následných válek v Abcházii, Osetii a Podněstří[12], i anexe Krymu. Od vypuknutí války na východní Ukrajině v r. 2014 mnozí kozáci bojují na straně proruských separatistů.

Charakteristika prorežimních kozáckých společenství, včetně angažmá v konfliktu na východní Ukrajině a účasti při perzekuci disidentů a neslovanských obyvatel[13], víceméně platí i pro uniformované bojůvky ultrapravicových seskupení jako je Ruská národní jednota (RNE), Slovanský svaz, Ruská pravoslavná armáda, Nacionálně-revoluční fronta, Bílá legie, Černá sotňa, Strana národní suverenity Ruska (NDPR), Pamjať, Severská aliance, Jiné Rusko, Lidově-nacionální strana[14] a Fronta národní spásy.[15]

(Jak říká Alexej Kelin, ataman Donského kozáckého vojska v zahraničí, „dnes může být v Rusku kozákem každý, kdo je ochoten mlátit na ulici demonstrující důchodce a studenty.“)

Úplně na závěr bych ještě rád upřesnil svou zmínku ohledně prorežimních sdružení veteránů sovětských a postsovětských intervencí. Mnohá z těchto sdružení se namísto programů resocializace a boje za sociální zabezpečení veteránů věnují hlavně šíření militaristické propagandy a válečné slávy, oslavování ruského imperialismu a verbování žoldáků pro Donbas a Sýrii.

Na tomto místě bych rád citoval někdejšího prvního ruského premiéra Sergeje Witteho (1849-1915), který svého času prohlásil: „Rusko není silné zákony, ani civilizačními vymoženostmi, nýbrž armádou“, čímž zase jen potvrzuje výrok markýze Astolphe de Custine z r. 1839: „Ruská civilizace, to je dobyvačná společnost, jejíž síla nespočívá v myšlení, nýbrž ve válce…“.[16]

Pro zajímavost (a speciálně pro naše levičácké blouznivce jako je s. Blaha a stalinista Skála) připojuji i pohled jejich idolu Karla Marxe:

„Ruská politika je nezměnitelná. Měnit se mohou pouze ruské metody, taktika, způsob manévrování, ale polární hvězdou ruské politiky zůstává podmanění světa. Polárka je na hvězdném nebi stálicí. V politice Ruska není žádný rys nápadnější než onen, který sleduje nejen své tradiční cíle, ale také způsob, jak jich dosáhnout. Neexistuje tah v současné politice, který by nebylo možné najít už v historii. Ruský medvěd bude schopný všeho, dokud ví, že ostatní zvířata se mu nebudou bránit. Existuje pouze jediný způsob, jak se chovat k mocnosti jako je Rusko – neukázat strach. Jestliže se Evropa dá na ústup, nebude to znamenat pouze porážku, ale bude to trvalé ujařmení.“ -New York Daily Tribune, 1856. (Zdroj např.: https://kopecky.blog.respekt.cz/severka-ruske-politiky/index.html )

A za pozornost stojí i další Marxovy výroky ohledně Ruska:

„Ptám se vás, co se změnilo? Zmenšilo se nebezpečí, které hrozí z Moskvy? Ne. Jen rozumová slepota vládnoucích tříd v Evropě dosáhla vrcholu. Především: politika Moskvy je neměnná, jak to doznal i její oficiální historik Karamzin.[177] Její metoda, její taktika, její manévry se mohou měnit, ale polárka její politiky je stálice: vláda nad světem. Jen obratná vláda panující nad masami barbarů může v dnešní době osnovat takový plán. Jak napsal největší novodobý ruský diplomat Pozzo di Borgo během vídeňského kongresu Alexandrovi I., Polsko je velký nástroj pro uskutečnění světovládných plánů Ruska, ale zároveň i jejich nepřekonatelnou překážkou, dokud se Polák, unaven nesčíslnými zradami Evropy, nestane hrozným bičem v rukou Moskala. Nuže, ponechám-li stranou náladu polského lidu, ptám se: stalo se něco, co zkřížilo plány Ruska nebo paralyzovalo jeho činnost?

... Evropa si může vybrat. Buď ji jako lavina zavalí asiatské barbarství pod vedením Moskalů, anebo musí obnovit Polsko, zaštítit se tak před Asií dvaceti milióny hrdinů a získat čas k dokončení svých sociálních přeměn.“

Napsal K. Marx kolem 22. ledna 1867, Otištěno v „Glos Wolny“, čís. 130 z 10. února 1867, a „Le Socialisme“, čís. 18 z 15. března 1908.

Zdroj: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1867/011867.html

No, a takto vypadá dnes šíření a obrana „ruských tradičních hodnot“ a "duchovních tradic"! VIZ https://www.facebook.com/patrik.dolak.184/videos/962725025008361?idorvanity=803524864434248

Ruští fašisté a opričnici - pevná hráz proti „banderovcům“ a západní demokracii? :

https://www.youtube.com/watch?v=hp2iRs8BXNU

https://www.youtube.com/watch?v=Q9GUvMO6YHs

https://www.youtube.com/watch?v=G7G2ZwGj4yk

https://www.youtube.com/watch?v=JKPqh2Qt_Sg

https://www.youtube.com/watch?v=Tl0D5ARStHA

https://www.youtube.com/watch?v=DHvxrM7VJ20

https://www.youtube.com/watch?v=Sie5k3BzjAI

Ze všech výše uvedených faktů vyplývá jednoznačný závěr, že ruští občané žijí dennodenně v ovzduší diametrálně odlišném od atmosféry standardní evropské země, kde neexistuje ani povinná branná výchova - viz třeba dokument: https://www.youtube.com/watch?v=IOqDdUAS9vw.

Přísloví Inter arma silent musae jakoby se zračilo již v dětských kresbách. Zatímco evropské děti dnes vesměs malují přírodu, květiny a zvířátka, v tvorbě ruských školáků dominuje jako námět válečný patos a vojenská technika. Pod dojmem všeobecné atmosféry a militaristické propagandy v médiích převažují tanky, rakety a bombardéry už v obrázcích dětí v mateřských školkách. (Jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, když jsem během potulek po Rusku také pár zdejších škol navštívil.)

Už ani nemluvě o fenoménu (byť objektivně prkotině), který dotváří obraz ruské společnosti. Tou jsou všudypřítomné maskáče, představující fakticky nejrozšířenější oděv Rusů mimo velkoměsta. Přitom v případě civilistů mohou mít snad jediný racionální význam, a to, že na nich nejsou vidět špinavé fleky.

==========================================

[1] Spočívající jednak v byrokratických nástrojích, jimiž je systém povinné úřední registrace pobytu přespolních a cizinců v místě přechodného pobytu; registrace a identifikace všech cestujících při nákupu jízdenek i nastupování do vlaku a meziměstských autobusů anebo systém speciálních propustek od tajné služby FSB do pohraničních pásem a nesčetných „zakázaných oblastí“; jednak ve fyzických policejně-bezpečnostních opatřeních, jimiž jsou kontrolní stanoviště s kulometnými hnízdy na důležitých rozcestích, křižovatkách a vjezdech do obcí na Kavkaze a v jižním Rusku, bezpečnostní rámy na všech nádražích a ve veřejných budovách nebo strážní věže u všech důležitých mostů.

[2] Přičemž komentátoři taktně pomlčí o tom, že tanky T-14 Armata, promenující se na potěmkinovských přehlídkách, zatím slouží hlavně jako propagandistický nástroj, jelikož pod tlakem západních sankcí není ruský průmysl schopen vyrobit více než 120 kusů tohoto tanku ročně.

[3] Dobrovolná společnost pro podporu armády, letectva a námořnictva (rus. Dobrovoľnoje obščestvo sodejstvija armii, aviacii i flotu / Добровольное общество содействия армии, авиации и флоту, ДОСААФ).

[4] Suvorovskoje vojennoje učilišče (Суворовское военное училище)

[5] Nachimovskoje vojenno-morskoje učilišče (Нахимовское военно-морское училище)

[6] Следственный комитет Российской Федерации.

[7] rus. Vsjerossijskoje dětsko-junošeskoje vojenno-patriotičeskoje obščestvennoje dviženije (Все-российское детско-юношеское военно-патриотическое общественное движение «ЮНАРМИЯ»).

[8] S výjimkou několik států totalitních, jako je Barma, Čína, Kuba, Laos a Severní Korea

[9] Dobrovolná společnost pro podporu armády, letectva a námořnictva (ДОСААФ).

[10] V polovině r. 2017 mělo již hnutí Junarmija téměř masový charakter, počet jeho členů dosahuje 100 000.

[11] Od sdružení homosexuálů, přes jehovisty a hnutí Hare Krišna až po krymské Tatary.

[12] Moldavské Podněstersko neboli Transnistrie, od r. 1992 fakticky ruský protektorát.

[13] Paradoxem a jistým popřením kořenů kozáctva je jeho nynější xenofobie a šovinismus. Původní kozácké vojsko totiž tvořily mnohé útvary složené z příslušníků kavkazských a středoasijských etnik.

[14] Народная национальная партия

[15] Více viz kapitola „Ruská fašistická scéna jako personální základna Antimajdanu“.

[16] Lettres de Russie / La Russie en 1839 (Dopisy z Ruska. Rusko v roce 1839.)

S trochou nadsázky lze opravdu říci, že symboly Ruska jsou láhev vodky, kalašnikov a posraná latrína, jak to tehdy bez servítky definoval můj spolucestující.

Měřítkem životní úrovně a pokroku holt prostě nejsou bistra McDonald a KFC či značkové butiky Dolce Gabana a Louis Vuitton v Moskvě a Pitěru … natožpak sofistikované zbrojní programy, když ze 116 865 ruských zdravotnických zařízení 30% nemá vůbec zavedený vodovod, 52% nemá k dispozici teplou vodu, 35% zařízení nemá kanalizaci.

Zatímco se Kreml ohání jen raketami, bombami, tanky a ponorkami, ze Západu přichází téměř denně zprávy o pokrocích ve vědě a technologiích, z Ruska zaznívají jen fanfarónské hlášky o nových zbraních (balistických střelách, raketových systémech, tancích, bombardérech, ponorkách a termobarických super bombách)…

.... není divu, že se řadový občan − kodrcající se v obstarožních korejských autobusech, vysloužilých československých tramvajích nebo tuzemských plechových home-made bednách (viz), sovětských železničních vagonech či rezatých trolejbusech, v lepším případě ve voze Niva-Chevrolet, Volze s americkým motorem anebo korejské ojetině − nadýmá pýchou nad nejmodernějšími ukázkami vojenské techniky, jako je nový ruský tank T-14 Armata či raketový systém S-400, nemá-li po ruce jediný výdobytek ruské vědy a techniky, jímž by se mohl pyšnit.

Sibiřským gruntovkám zatím kralují čínské náklaďáky a ojeté japonské offroady, autobusy tu jezdí převážně korejské, těžké tahače americké či švédské.

Stavební stroje pochází vesměs od firem Komatsu a Caterpillar, přístavní jeřáby jsou německé, ledoborce z finských loděnic. Plovoucí vodní bagry (dragy) na kolymských a jakutských zlatých polích pamatují vznik RVHP…

A  zatímco ruské námořnictvo se pyšní novými jadernými ponorkami třídy Borej, civilní loďstvo připomíná z větší části sbírku technického muzea. Mnohé nákladní i pasažérské lodi (s výrobními štítky Made in DDR, PLR či Czechoslovakia) pochází totiž ještě z rané poválečné produkce rostockých, gdaňských či komárenských socialistických loděnic. To mám ověřené z vlastní zkušenosti … však jsem splavil pár tisíc kilometrů o většině hlavních ruských řek a na palubě několika desítek lodí jsem byl.

O ruském počítačovém software, samotných počítačích a další elektronice ani nemluvě.

Ostatně i flotila Aeroflotu a dalších ruských leteckých společností se skládá takřka výlučně z evropských Airbusů a amerických Boeingů. Na lokálních linkách pak zajišťují dodnes dopravu desítky stařičkých československých Turboletů L-410, resp. otlučené vrtulníky z doby Varšavské smlouvy.

Tudíž může srdce patriota zaplesat aspoň nad úspěchy útočných vrtulníků Mi-28N a stíhaček SU-35 v Sýrii anebo spuštěním sériové výroby úžasné stíhačky páté generace Suchoj T-50 („ze které se Amíci poserou!“), jež ovšem reálně potěší jen obyvatele Komsomolsku na Amuru, kde se tyto a další bitevní letouny vyrábějí. Stejně tak se mohou obyvatelé Iževsku pyšnit tím, že jejich výrobky jsou populární po celém světě - jejich automat kalašnikov zná každý terorista: od Talibánu a al-Kajdy přes Hizballáh a Hamás až po peruánké a nepálské maoistické partizány!

A jestliže ruský kosmický výzkum zachází na úbytě, nadále odkázán na pronájem stařičkého kazašského Bajkonuru, jelikož zprovoznění nového kosmodromu Vostočnyj pro pilotované lety se neustále odkládá (kvůli technickým problémům, nedostatku financí i stávkám dělníků), propagandistická média utěší a naplní občana hrdostí aspoň opakovanou prezentací úžasných raketových systémů, jako jsou protivzdušné systémy Tor-M a Pancir, mezikontinentální balistické rakety RS-24 / Topol M, RS-26 Rubež či Jars nebo hypersonická raketa Cirkon.

Aby Rusko začalo vůbec dohánět rozvinutý svět, musela by jeho ekonomika začít růst ještě před agresí vůči Ukrajině minimálně kolem 6% ročně, tedy desetinásobně oproti tehdejšímu růstu. Za situace válečné ekonomiky - monstrozních výdajů na armádu a zhroucení civilních odvětví průmyslu - a  ztráty statisíců pracovních sil a naopak přívalu válečných invalidů, vdov a  sirotků , a permanentního prohlubování protiruských sankcí je jakákoliv představa rozvoje Ruska iluzorní!

p.s.

Ruští komentátoři taktně pomlčí o tom, že tanky T-14 Armata, promenující se na potěmkinovských přehlídkách, zatím slouží hlavně jako propagandistický nástroj, jelikož pod tlakem západních sankcí není ruský průmysl schopen vyrobit více než pár kusů tohoto tanku ročně.

Překvapivě chmurné vyhlídky ruské kosmonautiky prezentoval už 27.5. 2016 na schůzi ministerstva průmyslu v Moskvě vicepremiér Dmitrij Rogozin odpovídající tehdy ve vládě za vesmírný program: „I kdybychom produktivitu průmyslu zvýšili dvojnásobně, stejně je nikdy nedoženeme,“ posteskl si … Rusko podle Rogozina „zaostává za Spojenými státy ve výzkumu vesmíru devítinásobně“. „Pokud se ruský kosmický výzkum nezbaví byrokratů, budou Rusové jen zpovzdálí sledovat NASA a Elona Muska“, řekl tehdy Rogozin.

(Slabou útěchou pro ruského patriota je, že NASA – po zrušení své flotily raketoplánů Space Shuttle − využívá občas k dopravě kosmonautů na orbitální stanici ISS ruských Sojuzů, neboť je zřejmé, že Američané bez velkého humbuku pokračují ve vývoji dalších a dalších kosmických lodí i nové generace raketoplánů, o čemž svědčí opakované tajné mise raketoplánu X-37B US Airforce probíhající od r. 2010 a hypersonických motorů typu scramjet (použitých např. v letounu Boeing X-51A Waverider), takže je jen otázkou času, kdy NASA soudruhům z Roskosmosu poděkuje a řekne sbohem. Ostatně již nyní postupně přebírají zásobování ISS americké automatické nákladní kosmické lodě nahrazujíc ruské nákladní lodi Progres, pronajímané od Roskosmosu.)

Nějak kremlobotům uniká, že zatímco ruská kosmická flotila je s bídou s to fungovat jako spedice americké NASA a jedinými ruskými technologickými zázraky jsou nové balistické rakety kterými ostřelují rusáci Ukrajinu a ohrožují Evropu, americké družice operují již celá desetiletí v hlubinách vesmíru - viz:

Výzkum Merkuru: Program Mariner, mise Mariner 10

Sonda MESSENGER

Výzkum Venuše:

Program Mariner, mise 1, 2, 5, 10

Program Pioneer, mise Pioneer-Venus 1 a Pioneer-Venus 2

Sonda Magellan

Výzkum Marsu: Program Mariner, mise 3, 4, 6, 7, 8, 9.

Program Viking

Mars Observer

Mars Pathfinder

Mars Climate Orbiter

Mars Polar Lander

Mars Global Surveyor

2001 Mars Odyssey

Mars Exploration Rover

Mars Reconnaissance Orbiter

Phoenix

Mars Science Laboratory

Výzkum Jupiteru:

Program Pioneer, mise Pioneer 10 a Pioneer 11

Galileo

JIMO

Výzkum Saturnu:

Program Pioneer, mise Pioneer 11

Cassini-Huygens

Lety k více planetám současně:

Program Pioneer, mise Pioneer 11 - Jupiter a Saturn

Program Mariner, mise Mariner 10 - Venuše a Merkur

Voyager 1 - Jupiter a Saturn

Voyager 2 - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun

New Horizons - Jupiter, Pluto a Kuiperův pás

Výzkum planetek, komet, meziplanetárního prostoru:

Program Pioneer, mise 5-9

Program Explorer , sondy 35 a 49

Deep Space 1

NEAR Shoemaker

Stardust

Deep Impact

Výzkum Slunce:

SOHO

Ulysses

Hubbleův vesmírný dalekohled

Comptonova gama observatoř

Rentgenová observatoř Chandra - rentgenový dalekohled

Spitzerův vesmírný dalekohled - infračervený dalekohled

COBE

IRAS

Vesmírný dalekohled Jamese Webba - plánovaný nástupce Hubbleova dalekohledu

Více zde: http://svetovejevy.webnode.cz/products/vesmirne-programy-nasa/

nebo: https://www.lidovky.cz/orientace/mesic-vesmir-lander-resilience-blue-ghost-firefly-ispace.A250115_073328_ln-orientace_lsva

a nyní mi mohou rusofilové poreferovat o úspěších ruského kosmického výzkumu posledních desetiletí (mimo pohádek o Lajce, Gagarinovi a hysterické Valentině obíhající po orbitu z poloviny v bezvědomí, ve zvratcích a výkalech)

Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:

„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3

nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:

http://www.facebook.com/media/set/?set=a.383584595014960.92110.100000902690635&type=3&l=a47f9c228b

a tematická obrazová alba:

„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.2474791969227535&type=3

Historie Ruska,SSSR a Kavkazu v obrazech (mapy & fotky)

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.710315769008506&type=3

Historie komunismu a fašismu v obrazech

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.710312929008790&type=3

DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:

Morbidní neostalinistická nostalgie - nebezpečný ruský postsovětský satanismus Stalinových pohrobků: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-morbidni-neostalinisticka-nostalgie-nebezpecny-rusky-postsovetsky-satanismus-stalinovych-pohrobku-109262

Mrtvá a vymírající města rozvojové velmoci mající nekonečný apetit na „osvobozování“ dalších území: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-mrtva-a-vymirajici-mesta-rozvojove-velmoci-majici-nekonecny-apetit-na-osvobozovani-dalsich-uzemi-129852

Moskva jako odvěká Mekka světové reakce aneb Rusko vždy v protisměru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-moskva-jako-odveka-mekka-svetove-reakce-aneb-rusko-vzdy-v-protismeru-110269

Jak Američané poprvé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-jak-americane-poprve-zachranili-rusko-leninuv-hladomor-kanibalismus-v-sssr-a-cynicky-rusky-nevdek-112057

Muzeum GULAGu v Joškar-Ole, naléhavé memento a vzpomínka na Marijskou bestii: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-muzeum-gulagu-v-joskar-ole-nalehave-memento-a-vzpominka-na-marijskou-bestii-115069

Osvobození anebo okupace? Jak Západ skočil na špek Stalinovi a půl Evropy pak skončilo v jeho internacionálním lágru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-osvobozeni-anebo-okupace-jak-zapad-skocil-na-spek-stalinovi-a-pul-evropy-pak-skoncilo-v-jeho-lagru-118615

Volžsko-tatarská legie aneb Porobené národy SSSR v boji proti Sovětům po boku Wehrmachtu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-volzsko-tatarska-legie-aneb-porobene-narody-sssr-v-boji-proti-sovetum-po-boku-wehrmachtu-129311

Ostrov Svijažsk − Tatarské Solovky, kde se zkřížily cesty Trockého i maršála Tita: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ostrov-svijazsk-tatarske-solovky-kde-se-zkrizily-cesty-trockeho-i-marsala-tita-108382

Bolgar, centrum Volžského Bulharska aneb Jsme Tataři, či Bulhaři?: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-bolgar-centrum-volzskeho-bulharska-107281

=================================================================

ZDROJ:

F.R. Hrabal-Krondak:

PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT 2016-2017, díl první - Regionem Idel-Ural. (ISBN 978-80-8236-012-0; str. 169-175)

Podrobnosti:

http://www.cadpress.sk/fidzi1vynatky.htm

http://www.cadpress.sk/povolzi2016obsah.pdf

http://www.cadpress.sk/recenze_povolzi2016web.pdf

nebo

https://info.dingir.cz/2023/10/cesta-regionem-idel-ural-historie-politika-nabozenstvi/

---

O AUTOROVI:

https://www.facebook.com/fero.hrabal/

Autorovy rozhovory:

http://www.cadpress.sk/frhk_media.htm

https://www.youtube.com/results?search_query=hrabal-krondak

http://www.cadpress.sk/medialni_ohlasy.htm

Reagovat na mé články komentáři zpochybňujícími ruské reálie je zbytečné, nemíním házet hrách na zeď a přesvědčovat jednoho rejpala po druhém o kulatosti země, což je ostatně zcela irelevantní, když jsem své poznatky z Ruska shrnul ve svých knihách na několika tisících stranách.

Kdo chce, ten si moje informace sám ověří… kdo napadá namísto faktů autora, tomu o pravdu nejde.