Serotonin: Nejen hormon štěstí, ale také sexu, spánku a chuti k jídlu

Serotonin (chemicky 5-hydroxytryptamin) v lidském těle působí jako hormon a neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů).

Chemicky se jedná o látku, která v lidském těle vzniká z aminokyseliny tryptofanu, jež je hojně zastoupena např. v drůbežím mase, mléčných výrobcích, špenátu či banánech.

Serotonin ovlivňuje náladu, reguluje také chuť k jídlu a podílí se na cyklu spánku a bdění. To jsou však jen některé jeho funkce v centrálním nervovém systému. Nepůsobí ale jen v mozku, nýbrž se podílí v těle např. na svalovém napětí, krevní srážlivosti a dalších.

Ovlivňuje také funkci cév, proto je hojně diskutována jeho role při vzniku migrén.

Záměrně jsem použil uvozovky, neboť jak je zmíněno v perexu, označení serotoninu coby hormonu štěstí je poněkud sporné.

Serotonin skutečně ovlivňuje náladu a emocionalitu, ovšem doposud ne zcela známým mechanismem, a především se na ní nepodílí sám.

„Nedostatek serotoninu“ je jeden ze spouštěčů některých psychických poruch, typicky deprese. Ovšem tento stav je poněkud složitější, než že by šlo jen o jeho nedostatek.

Zmíněný tryptofan lze zakoupit coby potravinový doplněk, proto je zřejmé, že kdyby nedostatek serotoninu způsoboval depresi, stačilo by navýšit příjem tryptofanu a depresivní porucha by odezněla. Tak jednoduché to ale samozřejmě není.

Ideální biochemická rovnováha serotoninu v mozku neznamená, že se budete cítit šťastní, za pocity štěstí jsou zodpovědné jiné neurotransmitery, například dopamin (o němž jsem psal v tomto článku), oxytocin, endorfiny a další.

Ideální rovnováha serotoninu v mozku spíše znamená, že se nebudete cítit nešťastní (a samozřejmě za předpokladu, že budete mít v pořádku i hladiny jiných neurotransmiterů).

Suma sumárum by se o něm tedy spíše dalo uvažovat jako o hormonu neštěstí. Mimochodem, výraznější nadbytek serotoninu (který mohou způsobit např. některé léky či drogy) se může projevit život ohrožujícím stavem, tzv. serotoninovým syndromem.

Metabolismus serotoninu ovlivňují prakticky veškerá známá antidepresiva. O antidepresivech, zejména nepravd kolujícím o nich jsem již dříve rovněž napsal článek, proto jen zmíním, že antidepresiva nevytváří v těle serotonin a ani z nich serotonin nevzniká. Antidepresiva pouze ovlivňují jeho dostupnost v určitých částech mozku a neuronů (nervových buněk).

Proto se u deprese jedná spíše o relativní nedostatek serotoninu, nikoliv absolutní.

Neměl bych opomenout, že serotonin má velice komplexní vliv na psychiku člověka - poruchy jeho syntézy, metabolismu a celkového množství se mohou projevit také úzkostnými poruchami, agresivitou, nespavostí či nadměrnou potřebou spánku a dalšími projevy.

Serotonin ovlivňuje také sexualitu, proto je při užívání antidepresiv (ale i u depresí samotných) častá ztráta libida a u mužů poruchy erekce.

Serotonin je též obsažen v krevních destičkách, tedy v buňkách zodpovědných za srážení krve. Ovlivňuje též průsvit cév (jejich zužování - kontrakci, ale i rozšíření - dilataci). Na tomto podkladě se vysvětluje také vznik migrén u některých lidí.

Je jím také řízena chuť k jídlu. Proto je u depresí častá nechuť k jídlu, méně častým případem je naopak přejídání.

V oblasti mozku zvané area postrema je zodpovědný za nevolnost a zvracení. V jiné oblasti mozku (nucleus raphe) za úzkostné prožívání.

Také cyklus spánku a bdění je ovlivněn metabolismem a distribucí serotoninu v mozku - ze serotoninu totiž vzniká melatonin, spánkový hormon.

Serotonin také ovlivňuje vnímání bolesti.

Nálada, sexuální život, apetit, spánek. To jsou jen některé z věcí, které má náš přítel na starost. Všechny proto mohou být narušeny depresí, ale také ovlivněny užíváním antidepresiv či některých jiných psychofarmak (např. antipsychotik) jež na serotonin působí.

Právě proto je u užívání antidepresiv časté snížení libida, větší chuť k jídlu (obvykle též vzestup tělesné váhy), bolesti hlavy, nevolnost či nadměrná spavost.

Serotonin tedy není zrovna hormon štěstí, ale daleko spíš se jedná o látku s řadou účinků na tělesné a duševní funkce, z nichž některé nebyly doposud plně objasněny. Proto výzkum jeho rolí (nejen) v mozku zaměstnává nespočet odborníků ve výzkumu na celém světě.

Zajímavostí na závěr je, že serotonin ovlivňují také některé drogy, především extáze (MDMA) a psychedelika (LSD či psylocybin obsažený v lysohlávkách). V menší míře také kokain.

A co vy? Měli jste někdy problémy, za něž mohl být zodpovědný serotonin? Podělte se o ně s ostatními v komentářích!

.

.

.