Článek
Tradičně se mezi studenty najdou jak ti pilní, tak i méně svědomití jedinci. Nemění se míra podvádění, její způsoby ale ano. K podvodům slouží mladým lidem ve školách dnes jednoznačně mobilní telefony. Ty jsou nepostradatelnou součástí našich životů a není tak divu, že je používají i studenti. Ostatně jedna z posledních kauz se týkala právě jich.
Šlo o přijímací zkoušky na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy z roku 2024. Zde údajně někteří uchazeči o studium tajně svoje telefony používali. Studenti poukázali i na značně rozvolněná pravidla během testů, kdy se mohli účastníci bavit a také u sebe mít veškeré osobní věci. Volně se mohlo odcházet také na toaletu, což mohlo umožnit opisování.
Studenti se proti takovému nastavení sice ohradili, vedení je ale v tomto směru poněkud bezradné, jelikož žádné podezření není natolik konkrétní, aby bylo možno někoho usvědčit z podvodu. Přísnější pravidla pro přijímací zkoušky však do budoucna nevyloučilo. Současně se zástupci lékařské fakulty navíc vyslovili v tom duchu, že povolit studentům během testu trvajícího tři hodiny odchod na toaletu je v pořádku.
Nejedná se ale ani zdaleka o první takový případ, natož jediný. Studenti jsou v tomto směru mimořádně vynalézaví a dlužno dodat, že moderní technologie jim podvádění nejen u přijímacích zkoušek velmi usnadňují. Snahám o nalezení určité „zkratky“ při prokazování vědomostí nahrává především nositelná elektronika díky svým miniaturizovaným rozměrům.
Místo taháků na papíře tak není problém nahrát si požadované informace například do mp3 přehrávače. Ani to, že se na obsah testu nemohou studenti přesně připravit, nebývá problém. Bezdrátová sluchátka, kam lze diktovat odpovědi v reálném čase, zejména studentky velmi snadno skrývají pod dlouhé vlasy.
Miniaturizovaná elektronika otevřela cestu k podvádění
Ke cti českým studentům může do značné míry sloužit to, že podobné skandály rozhodně nejsou doménou jen škol tuzemských. Miniaturní bezdrátový systém vlastní výroby měli podvodníci na Slovensku. Ten umožnil studentům být ve spojení s nápovědou, která seděla ve voze se zatmavenými skly zaparkovaném přímo vedle univerzity. Odpovědi tam organizovaná skupina vyhledávala na laptopu. Její čtyři členové si od roku 2003 vydělali napovídáním studentům celkem 4 milióny korun. Podvod se v tomto případě podařilo rozkrýt.
Podobně si zkusili poradit i v roce 2016 studenti v Thajsku. Ti si fotografovali otázky u zkoušek pomocí v brýlích integrované miniaturní kamery a snímky pak posílali svým „spojkám“ venku, které jim obratem zjistily správné odpovědi. Bez zajímavosti přitom není, že šlo, stejně jako v Česku, o studenty lékařské fakulty.
Konkrétně se jednalo o lékařskou fakultu univerzity Rangsit v thajském městě Pathum Thani. Na podvod se ale tehdy naštěstí přišlo a kolem 3 000 uchazečů si tak muselo přijímačky zopakovat, tentokrát už poctivě. Přistižení „hříšnici“ pak dostali u univerzity definitivní „stopku“ a o studium se nemohli ucházet vůbec, navíc proti nim škola zahájila blíže neupřesněné právní kroky.
Samotní studenti navíc nejsou jedinými viníky. Veřejným míněním v roce 2012 hýbala i kauza Malostranského gymnázia v Praze. Přímo vedení mělo údajně dokonce testy upravovat a případ vyšetřovala policie. Ta jej nakonec odložila.
I česká média referovala o podvodech s přijímacími zkouškami v Číně. Tamní zkoušky se nazývají kao-kchao a jsou pro mladé lidi prakticky nejdůležitějším mezníkem jejich životů. Studenti se intenzivně připravují a jsou pod výrazným tlakem. Bez úspěchu prakticky nemají šanci získat dobře placenou práci.
Studenti jsou pod tlakem, touha po úspěchu je žene k podvodům
Asi se tak ani v zásadě nelze divit tomu, že studenti prodvádějí a jsou při tom značně „kreativní“. V hojné míře k nepoctivému jednání opět přispívají technologie, známou praxí je například používání miniaturních mikrofonů, které jsou zabudované do tužek a propisek. Kvůli tomu už čínské školy zavedly i použití bezpečnostních rámů a také bezpilotních letounů.
Někteří ale zacházejí ještě dále. Dokonce celé rodiny se pokoušejí svým dětem pomoci a uplatit učitele, aby dokázaly získat přístup k testovým otázkám. Výjimkou není ani záměna studentů, kdy uchazeč někomu zaplatí, aby zkoušku složil za něj. Školy v Číně začaly v reakci na tyto případy užívat metody otisků prstů a rozpoznávání zornice k ověření identity uchazečů. Přistiženým při podvádění hrozí navíc zákaz opakování testu po dobu několika let a až sedmileté vězení.
Tlak na to, aby se student dostal na atraktivní obory na prestižních univerzitách vládne ovšem i jinde. V USA tak podobný stín dopadl i na školy s tak vynikající pověstí, jako je Yale či Stanford. Šlo přitom o movité zájemce, respektive o jejich rodiny. Za tyto studenty prominentní rodiče zaplatili tisíce až miliony dolarů.
Samotná cesta k podvádění pak už byla jednoduchá: Někteří tvrdili, že se jedná o handicapované uchazeče. Tím mohli zájemci dostat na vyplnění testu víc času. Zároveň si měli vymyslet nějakou výmluvu, například svatbu, aby jejich potomci mohli sedět v oddělených místnostech, aby „nerušili“ ostatní uchazeče, uvedly Lidové noviny v této souvislosti.
Objevily se i jiné typy podvodů, obligátně měli uchazeči k dispozici správné odpovědi, případně vyplnil místo budoucího studenta test někdo jiný. Americký Federální úřad pro vyšetřování však konstatoval, že ve většině případů studenti netušili, že bylo hodnocení jejich vstupního testu zaplacené.
Zdroje
