Článek
Co je to průměrná mzda
Průměrná mzda je definována jakožto podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Jedná se o důležitý ekonomický ukazatel, jelikož se od něj odvíjí řada dalších metrik.
Vychází se z něj například při stanovování minimálních záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných nebo třeba u výpočtu výše paušální zálohy u OSVČ v paušálním režimu.
Nejprve si tak doložme fakta. V prvním pololetí roku 2023 dosáhla průměrná mzda výše 42 249 Kč. To je však, pozor, hrubá mzda, tj. před snížením o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
Jak se vyvíjí průměrná mzda
Tato částka se však samozřejmě vyvíjí. V meziročním srovnání činil přírůstek 2 810 Kč, což je o 7,1 % více. Pozor, reálně se však mzda snížila, a to dokonce o 0,8 % na počátku prosince letošního roku. Viníkem je přetrvávající vysoká inflace, tedy nárůst cen zboží a služeb. Analytici uvádějí, že reálná mzda se vrátila na úroveň roku 2018. Reálné mzdy tak narostly pouze v energetice.
Statistiky znají i jinou veličinu, která se nazývá očekávána průměrná mzda. Ta v roce 2022 činila 38 911 Kč a pro rok 2023 je stanovena na částku 40 324 Kč. Určit se musí už na konci předcházejícího roku, a to zejména kvůli tomu, aby bylo možné stanovit důchody přiznávané od 1. ledna nového roku.
Reálnou průměrnou mzdu můžeme vypočítat naproti tomu až na konci roku, respektive v závěru jednotlivých kvartálů, jak bylo naznačeno výše.
Mimo to je samozřejmě možno vypočítat i dílčí průměry. Mzdy se totiž samozřejmě liší i podle profesí, regionů, pohlaví a jejích složek. Celorepubliková průměrná mzda má pouze omezený význam.
Kdo si vydělá málo a kdo moc
Tuto tezi ostatně potvrzuje i fakt, že průměrnou mzdu většina obyvatel nemá. Uvádí se, že ji na své výplatní pásce vidí jen asi třetina pracujících. Statistiky totiž deformuje vrstva těch, kteří mají mzdy nadstandardně vysoké.
V Česku to jsou například osobní bankéři či policisté. Na průměrnou mzdu si „sáhnou“ také lékaři. Už v roce 2017 se k ní přiblížili i učitelé, dnes se na tuto částku dostanou bez problémů, průměrný učitel vydělá kolem 48 000 Kč. Právě nárůst platů ve školství a zdravotnické odměny jsou tím, faktorem který podle odborníků vychyluje statistiky směrem vzhůru a z hrubé mzdy tak dělá údaj, který realitě ve výsledku příliš neodpovídá.
Jak uvedla ČT, v Česku existuje stále skoro 300 000 zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají dokonce méně než 20 000 Kč hrubého. Asi polovina Čechů dostává měsíční výplatu menší než 29 000 Kč čistého, zjistil například i výzkum společnosti Profesia z roku 2021.
Výroba z průměru jednoznačně netěží
Ke stagnujícím odvětvím patří například výroba. Nástupní mzdy tu dosud rostly pouze pracovníkům na odborných pozicích, a to pouze v řádech jednotek procent. A to i navzdory tomu, že dělníků a řemeslníků je v tuzemsku už několik let setrvalý nedostatek.
Například pracovní portál Indeed uvádí coby průměrnou mzdu dělníka částku 25 224 Kč. Ovšem ani třeba takový skladník nemůže příliš počítat s tím, že by na tom byl lépe. V průměru si může každý měsíc přijít na 31 366 Kč. Zaměstnanec na nekvalifikované pozici si tak podle očekávání jednoduše nemůže dělat ambice na to, že dostane za odváděnou práci velkoryse zaplaceno.
Ovšem vyloženě růžové to není ani na vyšších místech. Výrobní sektor rozhodně nemůžeme označit za zlatý důl. V roce 2021 mohli sice očekávat mzdu ve výši 100 000 Kč a více někteří zaměstnanci výrobních závodů a průmyslových podniků. Na podobně skvělé peníze ale dosáhli zaměstnanci jen na necelé pětině pozic. Toto zjištění vyplynulo z obsáhlého průzkumu mezd, který si nechala zpracovat personální agentura Grafton Recruitment.
Přestože dělnické profese trpí nedostatkem financí, za pověstný rámeček si nakonec nedala svůj pracovní inzerát společnost Agrofert. Ta se neštítila nabízet prostřednictvím inzerce pracovní pozici za plat 16 380 Kč. Stalo se tak počátkem tohoto roku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to tehdy označil jako mzdu, se kterou „nelze přežít“.
Potravinářská společnost Vodňanská drůbež, která patří právě pod zmíněný holding Agrofert Andreje Babiše, měla nakonec z ostudy kabát a poptávku musela upravit. Pracovní pozici tak raději následně nabídla za odměnu v rozmezí 17 940 až 25 000 Kč.
Průměrná mzda o skutečném stavu nevypovídá
Jak vyplývá z výše uvedeného textu, průměrná mzda nemůže účelně vystihovat veškeré aspekty pracovního trhu a nevypovídá o většině zaměstnanců.
Ostatně není k tomu ani určena. Prioritně by měla být ukazatelem o celkové mzdové úrovně, používá se zejména v časovém srovnání, respektive v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly. A jako takovou bychom ji měli chápat, přestože tento pojem je nadužíván a častokrát špatně uchopován.
Mnohem více vypovídajícím ukazatelem může být tedy ve srovnání s průměrnou mzdou spíše tzv. medián. Jednoduše řečeno se jedná o střední mzdu, tedy o sumu, která rozděluje mzdy na polovinu: Na jednom pólu se nacházejí ti, kteří berou méně, než je vytčená hranice, na tom druhém pak lidé, kteří mají peněz více.
Český statistický úřad uvádí pro rok 2023 ve třetím čtvrtletí medián konkrétně ve výši 37 492 Kč. Ten vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 7,1 %, u mužů dosáhl 40 153 Kč, u žen byl 34 705 Kč.
Řešením bude zvýšení minimální mzdy
Jak statisticky mnohem vhodněji odstínit realitu již bylo naznačeno. A existuje také cesta k tomu, abychom nemuseli řešit, že i v 21. století stále někteří pracují za nedůstojně nízkou mzdu, za kterou nelze žít?
Jednoznačně je nezbytným řešením zvýšení minimální mzdy. Ta je definována jakožto nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Týká se veškerých základních pracovně právních vztahů.
Její základní sazba se zvyšovala naposledy 1. ledna 2023, a to konkrétně o 1 100 Kč za měsíc. Stávající suma proto činí 17 300 Kč.
O tom, že by měla růst dál, se intenzivně debatuje. Tripartita tvořená vládou, odboráři a zaměstnavateli, však stále nedokáže na toto téma nalézt shodu. Přesto však minimální mzda má opět vzrůst, a to o 1 600 Kč na 18 900 Kč. Návrh má koaliční podporu a rozhodnout o něm musí vláda. Vzhledem k inflaci však zůstane i toto zvýšení pouhou almužnou a vyspěli západním zemím se budeme dále a dále vzdalovat namísto abychom dopřáli i těm chudším důstojný život.
Zdroje
1) Průměrný plat v Česku
2) Průměrná mzda v Praze
3) Statistiky k průměrné mzdě
