Článek
Stručně řečeno, novela zákona o korespondenční volbě zavádí možnost korespondenčního hlasování ve volbách pro české občany žijící v zahraničí. O možnosti hlasovat poštou se mluvilo již řadu let. Se zavedením korespondenční volby přitom souzněla velká část politické reprezentace. Jako o jednom ze svých „snů“ o nich psal ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“ Andrej Babiš. Jeho vláda měla zavedení korespondenční volby dokonce ve svém programovém prohlášení.
V průběhu schvalování korespondenční volby na návrh současné vlády však právě Andrej Babiš zcela otočil a začal tvrdit, že se jedná o riziko pro férovost voleb. Je to vlastně poměrně pochopitelné, pro populistické politiky jeho ražení je korespondenční volba obecně nevýhodná. Právě to je však důvod, proč mít ze schválení novely radost.
Jak bude korespondenční volba fungovat?
Pojďme se nejprve podívat na to, jak se bude volit poštou. Korespondenční volba se bude tedy týkat občanů České republiky, kteří dlouhodobě žijí či pracují v zahraničí. Volit poštou budou moci v parlamentních i prezidentských volbách, stejně jako ve volbách do Evropského parlamentu. První volby, ve kterých budou lidé moci tuto novinku využít, budou volby do poslanecké sněmovny na podzim roku 2025.
Lidé, kteří budou chtít volit korespondenčně, se musí nejprve osobně či online zaregistrovat u příslušného zastupitelského úřadu. Na jimi zadanou adresu budou potom zaslány dokumenty potřebné pro hlasování. Zaregistrovat se musí lidé nejpozději 40 dní před volbami a hlasovací dokumenty dorazí nejpozději 25 dní před volbami. Poté je třeba dokumenty doplnit a odeslat zpět na zastupitelský úřad.
Výhody korespondenční volby
Nově zavedená možnost hlasování poštou významně ulehčí volbu především lidem, kteří žijí v zemích jako jsou Spojené státy, Kanada či Austrálie. Díky obrovským rozlohám těchto zemí museli lidé cestovat na nejbližší zastupitelský úřad i tisíce kilometrů. To je stálo nejen čas, ale často i nemalé peníze. Korespondenční volba má však i další důležitý rozměr.
Jak již bylo zmíněno, hlavními odpůrci korespondenční volby jsou hnutí ANO a SPD. Oficiálně novelu kritizují kvůli obavám o férovost voleb. Realita je taková, že není objektivní důvod, proč by korespondenční volba měla představovat větší riziko než volba prezenční. Svědčí o tom i fakt, že z celého prostoru Evropy a severní Ameriky se na dálku nemůže volit pouze v Česku, Chorvatsku a na Maltě. Všude jinde je volba poštou nebo přes internet zcela funkční a probíhá bez významnějších problémů.
Tím pravým důvodem odporu ANO a SPD vůči korespondenční volbě je spíše fakt, že tyto strany mají v zahraničí jen minimální podporu. Konkrétní důvody, proč u voličů v zahraničí strany využívající populistickou a nacionalistickou rétoriku standardně propadávají, je třeba hledat ve vzdělanostním a názorovém profilu této části elektorátu. Čeští občané žijící v zahraničí mají v průměru vyšší vzdělání, než je domácí průměr, a jejich politický pohled je z logiky věci mnohem globálnější, nikoliv nacionalistický.
Právě nacionalismus je přitom velmi často využíván jako zbraň tzv. hybridní války vedené proti Západu Ruskem a některými dalšími nedemokratickými mocnostmi. Záměrné rozdmýchávání nacionalistických nálad a ovlivňování voleb skrze ně je vážným problémem nejen v České republice. I proto je zjednodušení volby pro Čechy v zahraničí dobrou zprávou. Tou hlavní výhodou však zůstává fakt, že novela odstraňuje překážky, které musel řada lidí překonávat, pokud chtěla naplnit své nezpochybnitelné právo na účast ve volbách.
Zavedení korespondenční volby přitom rozhodně není jen kosmetickou úpravou, kterou využije jen minimum lidí, opak je pravdou. Jako příklad lze uvést prezidentské volby z roku 2018. Ve druhém kole porazil Miloš Zeman Jiřího Drahoše o pouhých 152 184 hlasů. V zahraničí přitom hlasovalo jen 17 000 lidí z celkového půl milionu, kteří na to měli nárok. Výsledky byly však naprosto jednoznačné a mezi Čechy v zahraničí získal Jiří Drahoš přes 90 % hlasů. Jinými slovy, pokud by hlasovala byť jen polovina Čechů v zahraničí, je více než pravděpodobné, že by Miloš Zeman svůj mandát neobhájil a mohli jsme se vyvarovat mezinárodní ostudy.
Závěr
Schválení korespondenční volby je třeba vnímat jako jednoznačně pozitivní věc, která narovnává podmínky pro všechny občany. Stěžuje současně „práci“ populistům a nepřátelským režimům, které zneužívají veřejný prostor pro vedení hybridní informační války.
Zdroje
