Článek
Když se na tento česky skvost zeptáte nějakého šéfkuchaře, bude nad touto kombinací určitě ohrnovat nos. Co se od nich už ale nedozvíte, že jim třeba tento pokrm i přes jeho zvláštní zkombinování slané a sladké chuti chutnal. Kombinace kuře a broskve je taková stálice českých kuchyní, která světlo světa spatřila už na konci 20. století a dožila se současnosti.
Je to takové jídlo patřící mezi ty, kterým nikoho příliš neohromíte. Navíc, spousta lidí na něj ani nemusí mít skrze jeho popularitu v minulém století dobré vzpomínky. Na druhou stranu, pokud člověk překoná předsudky, je to vcelku chutné jídlo, kterým se minimálně dětem opravdu zavděčíte.
Ovšem kombinace sladkého a slaného, především tedy kombinace ovoce se slaným pokrmem, není nijak neobvyklá. Mnohými milovaná pizza havaj kombinuje běžný základ na pizzu s voňavým a sladce šťavnatým ananasem. I takovou českou klasiku jakou je pro nás svíčková si spousta z nás nedovede představit bez pořádné porce brusinek.
Buchtičky se šódó
I tato nestárnoucí klasika našich školních jídelen si zde zaslouží své místo. Spoustě z nás se totiž buchtičky zprotivily právě díky práci našich kuchařek ve školní jídelně. Za to ovšem a bohužel může také situace v minulém století. Původně se totiž buchtičky se šódó jmenovaly buchtičky s chaudeau a jejich původ sahá tedy až do luxusní Paříže. Francouzské slovo chaudeau je českým synonymem pro slovo horký nebo teplý.
Česká verze tohoto receptu se od té francouzské liší nejenom názvem, ale i postupem přípravy krému a ingrediencemi, které se používají při jeho výrobě. Původně se totiž krém vyráběl z vajec, které se šlehaly společně s vínem a vznikla tak sladká našlehaná vanilková pěna. V Česku si však lidé nemohli dovolit tyto ingredience běžně používat ve svých kuchyních, a tak se zrodila alternativa krému v podobě vanilkového pudinku. Z luxusního pokrmu, které se podávalo v Paříži i na stolech lidí z vyšších kruhů jako dezert, se stal hlavní pokrm z českých školních jídelen.
Kapr jako tradiční pokrm na Vánoce
Ne každý ho má rád a ne každý ho v dnešní době na Vánoce konzumuje. Patří ale také k jedné z tradic, která se tak vžila do našeho života, že už se ani nikdo neptá, kdy tato tradice vznikla. Ryba se odjakživa považuje za symbol křesťanství, a tak není divu, že se v 17. století ve vyšších kruzích začala konzumovat právě v dny těchto svátků. Chudší lidé se však této tradici nejdříve nepřizpůsobili. Pro tuto vrstvu společnosti bylo hlavní, aby bylo o Vánocích na stole hlavně spoustu dobrého jídla, které symbolizovalo hojnost. Mezi nižší vrstvy obyvatelstva se dostal tento pokrm až po první světové válce, kdy se podával nejčastěji v úpravě namodro. Až s Druhou světovou válku k nám přišel kapr tak, jak ho známe: smažený.
I když někomu tyto pokrmy příliš nechutnají již neodmyslitelně budou patřit do naší kultury a budou součástí našich životů. Ať tedy chceme nebo ne, budeme se s tím muset smířit a respektovat je. A kdo ví, třeba se zase dostanou v české kuchyni na výsluní.
Zdroje
1) Retro okénko: legendární kuře a broskví frčí dodnes, a když dodržíme jednoduché postupy, skvěle si pochutnáme
2) Odkud se vzaly buchtičky se šódó
3) Kapr a jiné tradice na vánočním stole
