Článek
Oliver Cromwell se narodil 25. dubna 1599 v malém městečku Huntingdon, které leží nedaleko slavného Cambridge. Mezi jeho předky patřil i Thomas Cromwell, jeden z ministrů krále Jindřicha VIII. Dětství a mládí Olivera Cromwella bylo pravděpodobně poměrně poklidné a bez větších zásadních událostí.
Studovat začal v Cambridge, kde v té době panovala velmi přísná a puritánská atmosféra, což byl způsob života, který přijal za vlastní. Když však v roce 1617 zemřel jeho otec, Oliver Cromwell se musel vrátit na rodinnou usedlost, aby se postaral o svoji matku a sedm sester. Přesto v této době na čas vyrazil do Londýna, kde se seznámil se svou ženou Elizabeth a krátký čas tam studoval práva.
Postupem času se rozrůstala jeho rodina (Oliver Cromwell měl celkem devět dětí, z nichž šest se dožilo dospělosti), která žila přísně puritánským způsobem života a Oliver Cromwell se začal coby poslanec angažovat v politice. Nejdůležitější období jeho života ale mělo teprve přijít.
Vzestup Olivera Cromwella
V roce 1642 začala Anglií zmítat občanská válka. Na jedné straně stály takzvaní roajalisté, tedy přívrženci krále Karla I. a jeho nároků na absolutní moc. Proti nim bojovali parlamentáři, kteří požadovali změnu absolutistické monarchie na konstituční, a následně zrušení monarchie jako takové či rozpuštění Sněmovny lordů. Roajalistům se někdy přezdívalo „kavalíři“ (cavaliers), parlamentářům zase „kulaté hlavy“ (Roundheads).
Oliver Cromwell byl jednoznačným stoupencem parlamentářů a jako vysoký velitel řídil tažení jedné z jejich armád. Po krátkém období klidu došlo v roce 1648 k obnovení bojů, ve kterých si Cromwellova armáda připisovala stále větší úspěchy. Díky tomu získával Oliver Cromwell také větší politický vliv. Z poslanců parlamentů se vydělili ti, kteří si přáli dotáhnout válku až k odsouzení a popravě krále Karla I. Oliver Cromwell mezi ně patřil a byl jedním z prvních, kteří podepsali rozsudek smrti pro krále. Nešlo o žádné symbolické gesto, neboť parlamentáři skutečně dokázali vojensky zvítězit a krále zajmout.
V tu chvíli v Británii na čas skončila monarchie. Pokud by však někdo předpokládal, že ji nahradil funkční parlamentní systém, byl by na velkém omylu. To koneckonců při revolucích není nikterak neobvyklé… Británii řídila takzvaná Státní rada a Oliver Cromwell v ní nemohl chybět. Jeho moc stoupala, a to využil k tomu, že rozpustil Parlament a nechal se jmenovat Lordem Protektorem Anglie a časem i Skotska a Irska.
Oliver Cromwell tak, jak ho zachytil Charles Lucy
Dokázal si zařídit doživotní jmenování i funkci nejvyššího soudce země. Pokud vás v tuto chvíli napadá, že rozdíl mezi ním a absolutistickým monarchou je pouze v názvu funkce, máte naprosto správný pocit. Ani to však není při revolucích, které deklarují zájem svrhnout absolutistického vládce, ničím neobvyklým. V roce 1657 dokonce přišla skupina jeho stoupenců s návrhem, aby se Oliver Cromwell stal novým králem. Ten si však na názvu své funkce trval.
Konec puritánského vládce
V souladu se svým náboženským zanícením a puritánským způsobem života zavedl Oliver Cromwell v Anglii přísná pravidla. Zrušena byla divadla, která byla označena za hříšnou zábavu, ženy nesměly používat make-up a neděle byla dnem absolutního klidu. Kdo by chtěl v neděli například provozovat nějaký sport, čekal by ho trest v podobě mnoha ran bičem. Nejznámějším zákazem z této éry je potom zákaz slavení Vánoc. Vánoce měli lidé trávit pouze přemýšlením nad životem Ježíše Krista, bylo zakázáno vystrojovat štědrovečerní večeři.
Období Cromwellovy Anglické republiky však netrvalo dlouho. Dne 3. září 1658 zemřel Oliver Cromwell na komplikace plynoucí z prodělané malárie a onemocnění ledvin. Jako jeden z mála diktátorů svého ražení tak nezemřel násilnou smrtí. Byl mu vystrojen státnický pohřeb ve Westminsteru a jeho funkce převzal syn Richard (to samozřejmě také není příliš republikánské). Ten však postrádal otcovy schopnosti i potřebnou dávku brutality a po pouhých devíti měsících o moc přišel.
Byla obnovena monarchie a na trůn nastoupil legitimní dědic trůnu, syn Karla I. jménem Karel II. Ten samozřejmě cítil potřebu Olivera Cromwella potrestat za zradu a vraždu jeho otce. Fakt, že byl Oliver Cromwell již mrtvý mu v tom nemohl zabránit. Tělo Lorda Protektora bylo proto exhumováno a „oběšeno“ na šibenici. Poté byla nařízena „poprava“ Olivera Cromwella a hlava byla oddělena od těla. Zatímco jeho tělo skončilo v hromadném hrobě, Cromwellova hlava byla nabodnuta na kovovou tyč a vystavena na střeše Westminsteru.
O osudu Cromwellovy hlavy panuje legenda, která nebyla dodnes ani prokázána ani vyvrácena. Podle ní někdy koncem osmdesátých let 17. století hlavu shodil silný vítr. Jeden z přítomných vojáků jí měl však sebrat a ukrýt v komíně. Z něj se údajně dostala asi o sto let později a poté několikrát změnila majitele.
V roce 1960 byla údajná hlava Olivera Cromwella v rukou syna chirurga Josiah Henry Wilkinsona, který ji měl doma dlouhodobě vystavenou. Jeho syn ve zmíněném roce po smrti svého otce hlavu definitivně pohřbil v Cambridge na půdě koleje, kde Cromwell studoval. Přesvědčivý důkaz o tom, zda šlo skutečně o hlavu Olivera Cromwella, či nikoliv, nicméně chybí.
Závěr: Oliver Cromwell, padouch nebo hrdina?
Jaký je tedy odkaz Olivera Cromwella? Na čas zničil monarchii, kterou Britové povětšinou milují, podílel se na popravě krále, byl nelítostným tyranem… Přes to všechno stojí jeho socha od roku 1899 před Parlamentem, na jednom z nejvíce prominentních míst v celé Británii. Jak je to možné?
Historie zkrátka nebývá černobílá. K Oliveru Cromwellovi jako osobě chovají dnes Britové spíše negativní city. Současně ale uznávají, že mu nelze upřít významné zásluhy na proměně archaické feudální společnosti, která stále vykazovala spíše středověké rysy, na společnost moderní. To byl koneckonců hlavní důvod občanské války.
Místo, kde je Oliver Cromwell absolutně nenáviděn, však existuje. Žádnou Cromwellovu sochu rozhodně nenajdete v Irsku. V letech 1649–1653 totiž vedl vojenskou kampaň za obsazení Irska. Tohoto cíle dosáhl a do této doby lze vystopovat kořeny současného irského konfliktu.
Pro historii Velké Británie je Oliver Cromwell zcela zásadní postavou. Je současně také postavou nesmírně kontroverzní, taková už ale historie bývá a většinou nám neservíruje své hrdiny v černobílém provedení.
Zdroje
1) Oliver Cromwell popravil krále a zničil britskou monarchii. Za trest zemřel dvakrát
2) Oliver Cromwell by Ellen Castelow
3) A STATUE OF OLIVER CROMWELL AT WESTMINSTER?
