Článek
Kryštof Kolumbus si navždy zajistil své místo v učebnicích, když jako Evropan od dob Vikingů dorazil k americkým břehům. Ani jeho následující výpravy ale nebyly prosté velkých dramat.
Kryštof Kolumbus a jeho cesty do Ameriky
Kolumbovu objevitelskou cestu, při níž dorazil 12. října 1492 ke břehům ostrova dnes známého jako San Salvador, zná asi každý. Kolumbus se ale v následujících letech vydal do Ameriky ještě několikrát. V roce 1502 pak vyplul již na svou čtvrtou cestu, která se mu málem stala osudnou. Fakt, že jí nakonec přežil, je zčásti dílem štěstí, ale také Kolumbovo vypočítavosti, se kterou dokázal využít evropské znalosti astronomie.
Rozpadající se lodě
Kolumbus musel v průběhu výpravy řešit velký problém. Jeho lodě totiž začaly ničit dřevokazné organismy a námořníci se v červnu roku 1503 ocitli na pobřeží dnešní Jamajky bez plavby schopných lodí. Námořníci zbudovali tábor a brzy navázali kontakt i s Indiány národa Arawak. Španělé pak s domorodci vyměňovali nejrůznější maličkosti typu zvonků nebo píšťalek za kukuřici, ryby či maniok.
Po šesti měsících začalo mezi oběma skupinami růst napětí. Domorodci již o obchody neměli příliš zájem a když se část Kolumbovy posádky vzbouřila a několik domorodců zavraždila, zásobování ustalo úplně.
Kolumbův trik se zatměním
Kolumbovi bylo jasné, že bez pomoci Indiánů jeho muži dlouho nepřežijí. Kryštof Kolumbus proto přišel s originálním, byť poněkud nečestným plánem. Jako každý námořní kapitán měl i on k dispozici astronomické tabulky, které využíval pro navigaci v neznámých oblastech. Z těchto tabulek věděl, že velmi brzy, konkrétně 29. 2. 1504, nastane úplné zatmění Měsíce, které navíc započne prakticky hned po jeho východu.
Kryštof Kolumbus proto tři dny předtím navštívil náčelníka Arawaků a sdělil mu, že pokud neobnoví dodávky jídla, křesťanský bůh se rozzlobí a velmi brzy domorodce potrestá. Když 29. 2. začal Měsíc vycházet, bylo domorodcům jasné, že se něco děje. Na místo úplňku vypadal Měsíc úplně jinak a měl díky zatmění červenou až krvavou barvu. Poté prakticky úplně zmizel.
Vyděšení domorodci to pochopili jako důkaz toho, co Kolumbus říkal a prosili jej, aby Měsíc znovu vrátil na oblohu v jeho původní podobě. Kolumbus odešel do své kajuty s tím, že se musí s Bohem nejprve poradit. Po necelé hodině se vrátil a náčelníkovi sdělil, že jej Bůh ušetří, ovšem za předpokladu, že domorodci opět obnoví dodávky jídla pro námořníky. Náčelník ochotně souhlasil a jen krátce poté se Měsíc začal znovu objevovat.
Kolumbova výprava již poté neměla s jídlem žádný problém a v klidu si počkala na připlutí dalších španělských lodí. Kryštof Kolumbus se do Španělska vrátil 7. listopadu 1504 a do Ameriky už se nikdy více nevydal.
Zajímavostí je, že trik Kryštofa Kolumba se zatměním Měsíce posloužil jako inspirace americkému spisovateli Marku Twainovi, jehož hrdina cestující časem se podobně zachrání ze zajetí v románu „Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše“. V tomto případě se však jednalo o zatmění Slunce nikoliv Měsíce.
Závěrem
S odstupem více než půl tisíciletí se nám může tato historka zdát možná až směšnou. Je ale třeba mít na paměti, že je orámována mrtvými indiány i předzvěstí rozvratu celých jihoamerických civilizací.
Zdroje
1) How a Total Lunar Eclipse Saved Christopher Columbus: https://www.space.com/27412-christopher-columbus-lunar-eclipse.html
2) Columbus and the night of the bloody moon: https://www.theguardian.com/science/1999/jul/15/technology
