Článek
Lidstvo se dělí na dvě skupiny. Jedna má svým založením blízko k ponocování a její příslušníky označujeme proto jako sovy. Zástupce druhé kategorie pro jejich ranní čilost nazýváme skřivany.
Ranní ptáčata jsou specifická tím, že chodí brzy spát a stejně brzy vstávají. Nejlépe se cítí na začátku dne, později odpoledne a večer už jim ubývá energie. Jak se den chýlí ke konci, mají problém zůstat vzhůru a nejvyšší čas pro to uložit se ke spánku pro ně nastává už kolem osmé nebo deváté hodiny večer.
Současná společnost je jednoznačně nastavená spíše ve prospěch této kategorie. Ranní ptáčata se tak obecně snáze přizpůsobují standardnímu dennímu režimu, což jim může usnadnit fungování na pracovištích, kde se potřebná činnost vykonává přes den.
Proč je však současná společnost převážně naladěna na režim skřivanů? Za tento celospolečenský konsenzus mohou panovníci. Podle nejčastěji přijímané teorie je za to zodpovědný císař František Josef I. Hlava státu prý trpěla nespavostí a vstávala už o půl čtvrté ráno. Vzhledem k tomu, že lid si netroufl vyspávat, když císař už byl ráno čilý, státní instituce v Rakousku-Uhersku svůj provoz zahájily již o sedmé ranní.
Druhé vysvětlení z ranního vstávání, dodnes nenáviděného mnohými z nás, viní jinak osvícenou panovnici Marii Terezii. Ta prý, kromě toho, že se zasadila o položení základů povinné školní docházky, údajně považovala český národ za služky, děvečky, čeledíny a podkoní, tedy lid služebný, který má vstávat před svítáním.
Co rozhoduje o tom, jestli budeme skřivany, či sovami?
Především je to, jestli jsme skřivany, nebo sovami, zakotveno v naší DNA. Jedná se tak o vrozené biologické předurčení.
Při určování vašeho spánkového chronotypu, tedy jinými slovy toho, jestli se zařadíte mezi sovy nebo skřivany, sehrávají roli cirkadiánní rytmy. Což je biologický rytmus spočívající v kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou. Jde tedy vlastně o jakési naše vnitřní „hodiny“, které nám říkají, kdy je čas probouzet se a chodit spát.
Nicméně mezi další faktory, které se podílejí na tom, jak budeme mít nastaven svůj biorytmus, patří i hormony nebo věk. Je obecně známo, že například adolescenti mají jednoznačné tendence inklinovat spíše k „sovímu“ způsobu života. Svůj podíl v našem fungování ale má i rodinné prostředí a také profesní návyky a rutiny.
Mimo to vědci došli k závěru, že častěji vstávají brzy ženy. Což souvisí s jejich zvýšenou svědomitostí, kdy mají jednoduše hodně povinností, potřebují je stihnout a jsou tak ochotny ráno dříve zahájit svůj den.
Ambiciózní lidé se silnou motivací obecně vykazují sklon k tomu jevit se jako skřivani, tedy fungovat přes den. Vůbec tedy ve výsledku nemusíme mít potřebu brzy vstávat primárně zakořeněnou ve svých biorytmech. Jednoduše jsme tuto skutečnost akceptovali, protože ji po nás vyžaduje společnost jakožto jednu z podmínek pro dosažení úspěchu.
Je výhodnější být skřivanem, nebo sovou?
Rešerše již dříve probíhajících výzkumů z roku 2012 dospěla k závěru, že ranní ptáčata jsou šťastnější. Nicméně to podle odborníků opět vůbec nemusí souviset s tím, jak výhodné je přímo toto nastavení pro náš život. Ale jednoduše platí, že společnost je vůči skřivanům vstřícnější a jejich osobní postoj proto subjektivně vykazuje vyšší míru spokojenosti.
Vyplatí se tedy být skřivanem? Podle studie vědců z Barcelonské univerzity z roku 2014 mají ranní ptáčata sklony k perfekcionismu. Jsou zodpovědná a umí dotahovat své záležitosti do konce. To sovy jsou mnohem větší „pohodáři“, kteří se nenechají jen tak rozhodit.
Studie z roku 2020 naznačila, že sovy mohou čelit i některým potížím, včetně zvýšeného rizika duševních poruch a metabolických problémů.
Souviset to může se zjištěním, které vědci odhalili o rok dříve. Studie z roku 2019 zjistila, že skřivani jsou fyzicky aktivnější. Autoři studie však nebyli schopni jednoznačně ze svého zkoumání vyvodit, zda úroveň fyzické aktivity může ovlivnit váš chronotyp, nebo naopak.
Hrozí sovám předčasné úmrtí?
Noční sovy se musejí také podle odborníků obávat vyššího rizika předčasného úmrtí. Studie publikovaná v časopise Chronobiology International však potvrdila teorie naznačené výše, a to sice, že sovy jednoduše mohou mít zvýšené sklony k nezdravým návykům a samotný chronotyp proto tak úplně za tato negativa zodpovědný není.
Ukázalo se konkrétně, že jedinci zařaditelní mezi sovy mají vyšší spotřebu alkoholu, tabáku, ale i jiných návykových látek. Navíc se zároveň může jednat o lidi, kteří bojují s nespavostí. Ta je přitom nejčastěji se vyskytující spánkovou poruchou, která však může mít velmi závažné důsledky. Ve své chronické podobě vede až k výskytu depresí.
Výzkumný tým nakonec došel k tomu, že riziko předčasného úmrtí se v těchto případech zvyšuje o 9 %, což označili experti za významné. Podle odborníků se však do tohoto statistického údaje mohou propisovat i další faktory.
Pokud chodí sovy pozdě spát, jsou svým okolím prakticky přinuceny dříve vstávat. V průměru tak naspí méně hodin spánku, což jim ke zdraví jednoznačně nepřispěje. Již v minulosti se navíc potvrdilo, že ranní ptáčata vykazují lepší školní výsledky, mají přes den více energie a různé studie naznačily, že právě proto je u nich i patrný nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění.
Zdroje
1) Noční sova nebo ranní ptáče?
2) Studie ukazují, že kdo jde dříve spát dříve umře
3) Studie o spánku
4) Studie o spánku 2
5) Studie o spánku 3
6) Studie o spánku 4
