Článek
Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 151,2 miliardy korun, uvádí oficiálně na svých webových stránkách ministerstvo obrany. Jak dále zveřejnil tento orgán, k výše uvedené částce náleží i výdaje na obranu státu v jiných kapitolách, které dosahují částky 8,6 miliardy. V součtu se jedná o sumu 159,8 miliardy korun.
Česko nicméně v tomto sektoru čeká i další vydání. Kontroverzní nákup amerických bojových letounů F-35 Lightning schválila vláda oficiálně na podzim 2023.
Mladá Fronta Dnes a deník Právo v návaznosti na tuto transakci posléze přinesly opět s odkazem na ministerstvo obrany informaci, že celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček budou až do roku 2069, kdy se předpokládá konec jejich životnosti, činit 322 miliard korun.
Výdaje v tomto segmentu jsou tedy z pohledu běžného smrtelníka astronomické. Jak jsou na tom v Česku ostatní oblasti? Stávající situace v tuzemsku je poměrně napjatá. Vláda představila konsolidační balíček a apeluje na nutnost šetření.
V Česku se usilovně šetří
A to často i za cenu opatření, která jsou na hraně legality. Zásadní problémy tak nyní řeší segment zdravotnictví. Koaliční poslanci totiž prohlasovali, že od 1. října je legální dvojnásobné množství lékařských přesčasů. Konkrétně se jejich počet zvýšil ze 416 na 832 hodin ročně.
Lékaři v nemocnicích se proti astronomickému počtu přesčasových hodin, které jsou nuceni sloužit, už ostře vymezili. Hrozí tak omezení péče a posun neakutních zákroků. Během několika let pak v krajním případě podobná situace může vygradovat až ke kolapsu zdravotnictví, varoval předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda, který je zároveň i nově zvoleným viceprezidentem České lékařské komory.
Jak se můžeme dozvědět z oficiálních statistik, pro ministerstvo zdravotnictví bylo na příští rok v rozpočtu vyčleněno pouze necelých 12 miliard. Ve srovnání s letošním rokem je to o více než 4 miliardy méně. Šetřit je nutné, otázka ale zní, na čem. Pakliže si porovnáme údaje se zmíněným ministerstvem obrany, zjistíme, že dokonce ani v kritickém „covidovém“ roce se rozpočet výdajům na armádu nepřiblížil, v roce 2020 se hospodařilo s 32 miliardami korun.
Výdaje na armádu se zvyšují
Stále se přitom hovoří o tom, že je potřeba naplnit závazek, který Česko dalo Severoatlantické alianci. Podle něj mají výdaje na obranu dosáhnout 2 % HDP. Letos se to sice podařilo, ovšem za cenu toho, že musely vypomoci další resorty, a to konkrétně vnitro a doprava. Celková suma má činit 9 miliard.
Zbytečně předražený Lockheed Martin F-35
Opozice proti navyšování výdajů v této oblasti hlasitě protestuje a kritizuje jej jako příliš rychlé. Konkrétně místopředseda sněmovny Karel Havlíček se odvolal na to, že se v minulosti hospodařilo v podstatně skromnějších mezích: Výdaje na obranu se zvyšovaly z 45 až na 85 miliard korun v horizontu 5 let.
Někteří tak volají po tom, že by bylo vhodné armádu rovnou zrušit a ušetřené peníze investovat do zmíněného zdravotnictví, ale také třeba do vzdělávání a na ochranu životního prostředí. Ostatně podobně k tomu přistoupila Kostarika, která se vlastní armády zbavila už v květnu 1948 po krvavé občanské válce.
Armáda není nutná, inspiraci hledejte (nejen) v Kostarice
A nezdá se, že by nakonec Kostaričanům příliš chyběla. Země totiž díky investici do výše uvedených oblastí doznala významného rozvoje a mimořádné stability a stala se jednou z nejvyspělejších zemí.
Dnes se tak vyznačuje druhou nejvyšší mírou gramotnosti ze všech latinskoamerických států, průměrná délka života zde dosáhla více než 78 let, v počtu počítačů zaujala třetí příčku ze zemí Latinské Ameriky, dosáhla stoprocentního zabezpečení pitné vody, elektřiny a sociálních benefitů a má nejzachovalejší ekosystém na západní polokouli. Více než 90 % energie této země už rovněž pochází z obnovitelných zdrojů.
Kostarika není jedinou zemí, která se vydala vstříc pacifismu. Vlastní armádu nemá aktuálně celkem 39 států. Jedná se přitom nejen o vzdálené exotické lokace. K podobné volbě přistoupily i některé evropské státy jako například Lichtenštejnsko. To nemá armádu už od roku 1868, a to s odůvodněním, že je to zbytečně ekonomicky náročné. Kromě něj se stejně rozhodly i další země jako evropská Andorra či východoafrický Mauricius.
Totožný přístup zaujímá k této otázce i Island. A to i přesto, že, pozor, tento stát dokonce patří mezi zakládající země NATO. Jakožto jediný v alianci ale vlastní ozbrojené síly nemá.
Armáda je zbytný luxus
Armáda stává drahým luxusem a výdaje nejsou účelné. Hrozby budoucnosti totiž spočívají v úplně jiných aspektech. Obávat bychom se podle expertů měli spíše extrémně rychlého rozvoje technologií. Ten s sebou může nést kyberútoky, technologickou špionáž nebo ohrožení energetické bezpečnosti.
Ve středoamerických zemích se navíc ze zkušeností již potvrdilo, že armáda jednoznačně není pojistkou demokracie. Naopak se ukázalo, že může být spíše pomyslnou „poukázkou“ na puč. Z tohoto důvodu už v roce 1990 skrze hlasování došlo ke zrušení armády také v Panamě.
Čistě mírová politika by tak mohla být cestou, kterou by mohlo razit i Česko. Česká republika je malou zemí, pro níž jsou náklady na armádu neúměrně vysoké. Nachází se mimo to ve stabilním středoevropském prostoru a bezprostřední nebezpečí jí jednoduše nehrozí. A nezapomeňme ani na historickou zkušenost, když v roce 1938 i přes masivní utrácení armáda složila zbraně a před invazí v roce 1968 nás také neuchránila. Nebo byste nedokázali peníze utratit lépe?
Zdroje
1) Jde to i bez armády
2) Výdaje na obranu
3) Tisková zpráva k rozpočtu na rok 2024
