Článek
Bydlení v Česku je poměrně palčivým tématem. Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat se české domácnosti v rámci Evropy řadí k těm, které na tuto sféru vydávají dokonce největší část rodinných výdajů.
Nadhodnocení cen bytů trvá už přibližně čtyři roky a postupně se podle ekonomů prohlubuje. Řada lidí si tak vlastní bydlení nemůže dovolit, případně musí uvažovat o přesunu do levnější formy bydlení, jako je stěhování do menšího bytu, případně do jiné lokality.
A právě na jedince ohrožené nemožností získat vlastní bydlení nebo na ty, kterým by mohlo hrozit, že o stávající byt přijdou, myslí nový bytový zákon. Takzvanou bytovou chudobou je podle aktuálních dokladů ohroženo asi 1,6 milionu lidí. Do této skupiny především patří rodiny s dětmi a senioři. Potíže se zajištěním vlastního bydlení však hrozí i dětem odcházejícím z ústavní péče nebo zdravotně postiženým.
Nový zákon reprezentuje jednu z vládních priorit Pirátské strany, kterou prosazoval z pozice ministra pro místní rozvoj předseda strany Ivan Bartoš. Vládě se ho ovšem podařilo nakonec podařilo schválit až na druhý pokus.
K čemu poslouží nový zákon a jaký bude mít v praxi dopad
Za cíl si tato novinka klade snížit počet lidí v bytové nouzi o třetinu. Stát by to mělo přibližně 1,5 miliardy ročně, což se zdá jako absurdně vysoké číslo, nicméně jak upozorňuje týdeník Hrot, náklady na řešení bytové otázky jsou mnohem vyšší. V konečném důsledku by tak pro stát měl z tohoto postupu profitovat. Co vlastně může nový zákon nabídnout?
V první řadě se zaměřuje na posílení prevence, a to přes nová poradenská místa. Ta by měla vzniknout v obcích s rozšířenou působností. Zvýšení úřednických postů vyvolalo přitom při jednání kabinetu rozpory, jak upozornila ČT24. Nakonec tak místo původně plánovaných 200 úvazků vznikne asi 125.
Zákon také počítá s dobrovolným systémem garancí pro soukromé majitele bytů, což je má motivovat, aby své nemovitosti poskytovali také znevýhodněným skupinám obyvatel. Stejně tak se počítá s finančními příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. A součástí celého systému by také měla být asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a zároveň minimalizuje rizika pro majitele a sousedy.
Jaké slabiny má zákon o podpoře bydlení
Asociace nájemního bydlení už v roce 2021, kdy se zákon projednával v Poslanecké sněmovně, upozornila na to, že hlavními slabinami nového zákona je zvýšení byrokracie i zcela nulová podpora masivní bytové výstavby.
Složité bude i zapojení soukromých investorů, kteří by výstavbu byli schopni financovat z vlastních zdrojů. V konečném důsledku tak hrozí vytváření dalších vyloučených lokalit. Opozice přímo novou právní úpravu označila za novou verzi legislativy o sociálním bydlení.
A podstatné je i to, že zákon se nikterak nesnaží podpořit vlastní bydlení. Jedná se tak pouze o jedinečný byznys přihrávající nové příležitosti rovnou do rukou pronajímatelům nemovitostí. Nájem přitom může ekonomicky slabší skupiny obyvatel dostat do finančních problémů. Každé tři roky jej mohou majitelé bytů zvyšovat dokonce o 20 %. Z průzkumu společnosti Creditas v roce 2023 navíc vyplynulo, že více než 60 % oslovených se za poslední rok nájemné skutečně zvýšilo.
V České republice je vlastní nemovitost právem stále vnímána jako jistota. Byty či domy v osobní vlastnictví převažují, aktuálně tvoří téměř 80 % trhu. A mnoho Čechů si uvědomuje, že zaplatit v důchodovém věku bydlení může být při preferování nájmu jednoduše nereálné.
Nový zákon bytovou krizi neřeší
Podle kritiků je tak zákon v podstatě bezzubý a reálně nepomůže rozhýbat trh s bydlením. Jedním z hlavních motivů pro jeho prosazení se ostatně stala hlavně hrozba ztráty deseti miliard korun z Národního plánu obnovy. Přímo na jeho výroční konferenci v Praze to připustil ministr Bartoš.
O uplatnění smysluplné podoby zákona přitom aktivně usilovaly jak občanské organizace, akademici, tak i lokální politici spojeni v Iniciativě za bydlení. Situace v Česku je totiž v tomto směru opravdu kritická. Ceny bytů koncem loňského roku dosáhly nových rekordních hodnot. Analýza serveru Seznam Zprávy upozorňuje na to, že během loňského roku klesly Čechům reálné mzdy o 7,5 %, kdežto byty za stejné období zdražily v průměru o 3,6 %.
Týdeník Hrot navíc konstatuje, že představa, že se bytová krize týká jen specificky ohrožených skupin, je iluzorní. Zasažena je jí prakticky celá střední třída a zvláště pak mladé rodiny. Problém také není lokálně specifický a netýká se pouze Prahy, nedostupná se stávají už i krajská města, jak potvrdil pro média vážnost situace ministr Bartoš. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka svého kolegu doplnil prohlášením, že rovněž statisticky stoupá počet lidí bez domova.
Nový zákon však není tím správným způsobem, jak situaci v Česku změnit. Jako pozitivní krok tak lze alespoň kvitovat to, že vláda současně s novým zákonem schválila pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který umožní pronajímatelům jednodušší vystěhovávání problémových nájemníků.
Zdroje
