Článek
2. díl - přesahy
Podle Hirsche totiž nelze interpretaci textů oddělit od znalostí, které čtenář přináší. Samotná schopnost číst, analyzovat nebo kriticky myslet není dostačující, pokud člověk nerozumí historickým, kulturním, geografickým nebo věcným souvislostem, na něž text odkazuje. Porozumění je vždy závislé na sdíleném kulturním kontextu.
Tato myšlenka představuje přímý důsledek Hirschova rozlišení mezi meaning a significance. Má-li interpretace rekonstruovat původní význam textu, musí čtenář disponovat dostatečnými znalostmi, které mu umožní pochopit jazyk, dobové reálie, společenské konvence i implicitní odkazy. Bez těchto znalostí zůstává text neúplný nebo je interpretován prostřednictvím současných představ, které mohou původní význam významně zkreslit. Porozumění proto není pouze otázkou čtenářských strategií nebo obecných kompetencí, ale především otázkou obsahu, který si člověk během vzdělávání osvojil.
Na tomto základě Hirsch rozvinul již v osmdesátých letech koncepci Core Knowledge Curriculum, tedy kurikula založeného na společném jádru vědomostí. Jeho cílem není vytvořit encyklopedický seznam faktů, které si mají žáci mechanicky zapamatovat, ale zajistit, aby všichni získali společný kulturní a znalostní základ nezbytný pro porozumění textům, veřejné komunikaci i demokratickému životu společnosti. Hirsch vychází z přesvědčení, že jazyk je silně kontextový. Novinové články, odborné texty, literatura i běžná každodenní komunikace předpokládají řadu implicitních znalostí, které nejsou přímo vysvětleny. Čtenář, který tyto znalosti nemá, sice může jednotlivá slova přečíst, ale skutečnému významu sdělení často neporozumí.
Core Knowledge Curriculum proto systematicky vymezuje okruh znalostí, které by si měli osvojit všichni žáci bez ohledu na region, sociální prostředí nebo typ školy. Patří sem základní poznatky z historie, literatury, přírodních věd, matematiky, zeměpisu, občanské výchovy i umění. Jednotlivé oblasti jsou uspořádány do logické posloupnosti tak, aby se nové poznatky opíraly o znalosti získané v předchozích ročnících. Kurikulum tak vytváří kumulativní strukturu vzdělávání, v níž se vědomosti postupně rozšiřují a prohlubují.
Hirsch současně kritizuje vzdělávací přístupy, které kladou důraz především na rozvoj obecných kompetencí nebo dovedností bez dostatečně vymezeného obsahu. Podle něj neexistuje univerzální schopnost kritického myšlení, řešení problémů nebo čtenářské gramotnosti, kterou by bylo možné rozvíjet nezávisle na konkrétních znalostech. Každé kritické myšlení je totiž myšlením o něčem a jeho kvalita závisí na tom, jak dobře člověk dané oblasti rozumí. Stejně tak čtenářská gramotnost není pouze schopností dekódovat slova nebo používat čtenářské strategie, ale především schopností porozumět textu prostřednictvím již existujících znalostí.
Významným argumentem pro společné kurikulum je podle Hirsche také otázka vzdělávací rovnosti. Děti z rodin s vyšším kulturním kapitálem získávají mnoho potřebných znalostí přirozeně v domácím prostředí. Naopak děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou často odkázány téměř výhradně na školu. Pokud škola rezignuje na systematické předávání společného vědomostního základu a zaměří se převážně na obecné kompetence nebo individuální projekty, rozdíly mezi žáky se podle Hirsche dále prohlubují. Právě jasně definované společné kurikulum proto chápe jako nástroj zvyšování rovnosti příležitostí, nikoli jako prostředek uniformity.
Core Knowledge Curriculum představuje praktickou pedagogickou aplikaci Hirschovy hermeneutiky. Jestliže je interpretace závislá na sdílených znalostech, pak úkolem školy není pouze rozvíjet obecné schopnosti učení, ale především systematicky budovat společnou znalostní základnu, která umožní porozumění textům, společnosti i kultuře. V tomto smyslu tvoří The Aims of Interpretation teoretický základ a Core Knowledge Curriculum jeho pedagogické uskutečnění. Hermeneutická teorie významu se zde proměňuje v teorii kurikula: společné porozumění společnosti je možné pouze tehdy, existuje-li také společný základ vědomostí, o který se mohou jednotlivci při interpretaci světa opřít.
Zdroje:
https://www.coreknowledge.org/core-knowledge-sequence/
