Článek
Klíčové faktory, které k této reformě vedly:
Právní nárok a finance: Před rokem 2016 závisela podpora dítěte (např. asistent pedagoga) na finančních možnostech školy. Novela školského zákona a vyhláška č. 27/2016 Sb. zavedly tzv. podpůrná opatření, na která má žák po diagnostice v poradně zákonný nárok a stát je musí škole uhradit.
Mezinárodní tlak a judikáty: Česko čelilo dlouhodobé kritice za nadměrné umísťování dětí (zejména romských) do tehdejších praktických škol. Významným impulsem byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (D. H. a ostatní proti České republice, 2007), který označil segregaci za diskriminační. Stížnost podalo 18 romských dětí z Ostravska, které byly v letech 1996–1999 zařazeny do tehdejších zvláštních škol určených pro děti s lehkým mentálním postižením.
Legislativní změny: Rozsudek inicioval zásadní školskou reformu (včetně zrušení zvláštních škol a zavedení inkluzivního vzdělávání), ale mezinárodní organizace stále upozorňují na přetrvávající segregaci v některých regionech.
Modernizace systému: Cílem Ministerstva školství bylo sjednotit roztříštěný systém, který se po zrušení osnov 2004-2006 z reformy ještě nevzpamatoval, a umožnit dětem se znevýhodněním (případěn i nadaným) zůstat v jejich přirozeném sociálním prostředí se svými vrstevníky. I přes tyto cíle byla implementace kritizována Nejvyšším kontrolním úřadem za nepřipravenost a vysokou administrativní zátěž pro učitele. Kritika Nejvyššího kontrolního úřadu se zaměřila především na to, že stát sice změnil zákon, ale dostatečně nepodpořil ty, kteří ho musí v praxi naplňovat – tedy učitele a ředitele škol.
Zde jsou hlavní body této kritiky rozvedeny do detailů:
1. Nepřipravenost pedagogů a škol
NKÚ ve své prověrce z roku 2020 konstatoval, že Ministerstvo školství (MŠMT) podcenilo metodickou podporu.
Nedostatečné proškolení: Učitelé byli postaveni před hotovou věc, aniž by prošli systémovým vzděláváním, jak pracovat s různorodými skupinami žáků (např. kombinace žáků s autismem, lehkým mentálním postižením a nadaných dětí v jedné třídě).
Chybějící specialisté: Školy dlouhodobě bojují s nedostatkem školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří by měli být učitelům oporou.
2. Extrémní administrativní zátěž
Inkluze přinesla učitelům a školám obrovské množství nového „papírování“, které odvádí pozornost od samotné výuky:
Plány pedagogické podpory (PLPP): Učitelé musí pro každé dítě s přiznanou podporou vypracovávat detailní dokumentaci, kterou je nutné pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat.
Komunikace s poradnami: Systém je postaven na úzké spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP). Kvůli jejich přetíženosti však proces vyřizování doporučení trvá měsíce, což školám komplikuje plánování personálu i financí.
3. Problémy s financováním a udržitelností
NKÚ upozornil na rizikový model financování:
Závislost na EU fondech: Velká část projektů na podporu inkluze (např. pozice školních asistentů nebo psychologů) byla financována z evropských dotací, což vytváří nejistotu ohledně jejich pokračování po skončení projektů.
Efektivita vynaložených peněz: Kontroloři zpochybnili, zda miliardy korun investované do inkluze skutečně vedly ke zvýšení kvality vzdělávání žáků, nebo zda byly „proinvestovány“ v administrativních a metodických projektech bez přímého dopadu na třídy.
Podle aktuálních průzkumů z února 2025 vnímají čeští učitelé administrativní zátěž a současnou podobu inkluze stále jako největší problémy českého školství.
Průběžná zpráva (leden 2025): Přestože od rozsudku uplynulo téměř 20 let, jeho výkon je stále pod dohledem Výboru ministrů Rady Evropy. Česká republika předložila zprávu o plnění opatření za rok 2024, která zahrnuje podporu romských dětí v předškolním vzdělávání a snahu o desegregaci školství.
4. Podle posledních údajů trvá:
Vysoká míra segregace: I přes přijatá opatření přetrvává nerovný přístup romských dětí ke vzdělávání. Zhruba třetina romských žáků (cca 12 000) navštěvuje školy, kde romské žactvo tvoří více než třetinu všech žáků, přičemž v mnoha školách tvoří dokonce většinu.
Klíčová aktivita Desegregace: NPI v rámci projektu „Podpora rovných příležitostí“ realizuje klíčovou aktivitu zaměřenou na desegregaci, která trvá do 28. února 2026. Cílem je snížit počet romských žáků ve školách s vysokým podílem romských dětí a omezit jejich zbytečné umísťování do škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona (speciální školy).
Od ostrého zavedení v září 2016 stála politika inkluzivního vzdělávání (tzv. společné vzdělávání) v České republice do poloviny roku 2025 přibližně 77,7 miliard korun.
