Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Příčina 51. Inkluze v destabilizovaném školství

Foto: Jiri Bochez / GPT

Hlavním důvodem pro radikální zavedení inkluze (tzv. společného vzdělávání) v září 2016 byla snaha o systémové narovnání práv dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na vzdělání v běžných školách a zajištění nárokového financování jejich podpory.

Článek

Klíčové faktory, které k této reformě vedly:

Právní nárok a finance: Před rokem 2016 závisela podpora dítěte (např. asistent pedagoga) na finančních možnostech školy. Novela školského zákona a vyhláška č. 27/2016 Sb. zavedly tzv. podpůrná opatření, na která má žák po diagnostice v poradně zákonný nárok a stát je musí škole uhradit.

Mezinárodní tlak a judikáty: Česko čelilo dlouhodobé kritice za nadměrné umísťování dětí (zejména romských) do tehdejších praktických škol. Významným impulsem byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (D. H. a ostatní proti České republice, 2007), který označil segregaci za diskriminační. Stížnost podalo 18 romských dětí z Ostravska, které byly v letech 1996–1999 zařazeny do tehdejších zvláštních škol určených pro děti s lehkým mentálním postižením.

Legislativní změny: Rozsudek inicioval zásadní školskou reformu (včetně zrušení zvláštních škol a zavedení inkluzivního vzdělávání), ale mezinárodní organizace stále upozorňují na přetrvávající segregaci v některých regionech.

Modernizace systému: Cílem Ministerstva školství bylo sjednotit roztříštěný systém, který se po zrušení osnov 2004-2006 z reformy ještě nevzpamatoval, a umožnit dětem se znevýhodněním (případěn i nadaným) zůstat v jejich přirozeném sociálním prostředí se svými vrstevníky. I přes tyto cíle byla implementace kritizována Nejvyšším kontrolním úřadem za nepřipravenost a vysokou administrativní zátěž pro učitele. Kritika Nejvyššího kontrolního úřadu se zaměřila především na to, že stát sice změnil zákon, ale dostatečně nepodpořil ty, kteří ho musí v praxi naplňovat – tedy učitele a ředitele škol.

Zde jsou hlavní body této kritiky rozvedeny do detailů:

1. Nepřipravenost pedagogů a škol

NKÚ ve své prověrce z roku 2020 konstatoval, že Ministerstvo školství (MŠMT) podcenilo metodickou podporu.

Nedostatečné proškolení: Učitelé byli postaveni před hotovou věc, aniž by prošli systémovým vzděláváním, jak pracovat s různorodými skupinami žáků (např. kombinace žáků s autismem, lehkým mentálním postižením a nadaných dětí v jedné třídě).

Chybějící specialisté: Školy dlouhodobě bojují s nedostatkem školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří by měli být učitelům oporou.

2. Extrémní administrativní zátěž

Inkluze přinesla učitelům a školám obrovské množství nového „papírování“, které odvádí pozornost od samotné výuky:

Plány pedagogické podpory (PLPP): Učitelé musí pro každé dítě s přiznanou podporou vypracovávat detailní dokumentaci, kterou je nutné pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat.

Komunikace s poradnami: Systém je postaven na úzké spolupráci s  pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP). Kvůli jejich přetíženosti však proces vyřizování doporučení trvá měsíce, což školám komplikuje plánování personálu i financí.

3. Problémy s financováním a udržitelností

NKÚ upozornil na rizikový model financování:

Závislost na EU fondech: Velká část projektů na podporu inkluze (např. pozice školních asistentů nebo psychologů) byla financována z evropských dotací, což vytváří nejistotu ohledně jejich pokračování po skončení projektů.

Efektivita vynaložených peněz: Kontroloři zpochybnili, zda miliardy korun investované do inkluze skutečně vedly ke zvýšení kvality vzdělávání žáků, nebo zda byly „proinvestovány“ v administrativních a metodických projektech bez přímého dopadu na třídy.

Podle aktuálních průzkumů z února 2025 vnímají čeští učitelé administrativní zátěž a současnou podobu inkluze stále jako největší problémy českého školství.

Průběžná zpráva (leden 2025): Přestože od rozsudku uplynulo téměř 20 let, jeho výkon je stále pod dohledem Výboru ministrů Rady Evropy. Česká republika předložila zprávu o plnění opatření za rok 2024, která zahrnuje podporu romských dětí v předškolním vzdělávání a snahu o desegregaci školství.

4. Podle posledních údajů trvá:

Vysoká míra segregace: I přes přijatá opatření přetrvává nerovný přístup romských dětí ke vzdělávání. Zhruba třetina romských žáků (cca 12 000) navštěvuje školy, kde romské žactvo tvoří více než třetinu všech žáků, přičemž v mnoha školách tvoří dokonce většinu.

Klíčová aktivita Desegregace: NPI v rámci projektu „Podpora rovných příležitostí“ realizuje klíčovou aktivitu zaměřenou na desegregaci, která trvá do 28. února 2026. Cílem je snížit počet romských žáků ve školách s vysokým podílem romských dětí a omezit jejich zbytečné umísťování do škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona (speciální školy).

Od ostrého zavedení v září 2016 stála politika inkluzivního vzdělávání (tzv. společné vzdělávání) v České republice do poloviny roku 2025 přibližně 77,7 miliard korun.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz