Článek
Vážený pane ministře,
v Rámcovém vzdělávacím programu Základní vzdělávání, který má platit od září 2027, se deklarují očekávané výsledky učení a kompetence, avšak explicitně není definován závazný obsah, jeho struktura ani časovou posloupnost. V praxi tak vzniká situace, kdy obsah výuky není jednoznačně stanoven, jeho rozvržení v čase není kontrolovatelné, a vazba mezi tím, co se učí, a tím, co se hodnotí (např. v přijímacích zkouškách), není systémově zajištěna. V této souvislosti dochází v důsledku ke značným nerovnostem v přístupu ke vzdělání, a proto Vás žádám o odpovědi na následující otázky:
1/ V roku 2018 jste rozhodl nezavést nepodkročitelnou bodovou hranici. Její zavedení požadovaly tenkrát kraje a zdůvodnění této hranice je zřejmé: souvisí s ověřením připravenosti uchazeče úspěšně vystudovat daný studijní směr - na maturitní obor by nepodkročitelná bodová hranice byla jiná, než pro učební obory, a opět jiná pro gymnázia. V případě konkrétního výčtu učební látky a standardizování úrovní, kterých má žák na konci každého ročníku dosáhnout, by bylo jasné, pro který typ školy má žák lepší předpoklady. K tomuto účely vznikly v roce 2011 standardy pro základní vzdělávání.
Vy jste nedávno argumentoval, že Praha nenavýšila kapacity školy, a je to tedy její vina. Ve skutečnosti však to, co by ji k tomu přimělo, je dle mého názoru, právě ona zamítnutá nepodkročitelná bodová hranice. Každoročně se totiž ukazuje, že v Praze žije a studuje vyšší počet nadaných dětí, které by např. gymnázium zvládli, než kolik je pro ně míst. Pokud by byla zavedená ona hranice, Praha by musela již před osmi lety reagovat – na základě zákona, který by jí to předepsal.
2/ Jak jste ověřil, že Národní pedagogický institut splnil zadání, které je obsažené na str. 6 Zadání pro NPI ČR II. z roku 2024: Vyjasnění vztahu RVP k externímu monitorování škol ze strany státu – CERMAT, ČŠI, přijímací zkoušky. Problematika závaznosti indikátorů, standardů vázaných na OV. Resp. zda jste zadal dopracování tohoto úkolu, který NPI v přípravě RVP ZV vynechalo.
3/ Vysvětlete prosím, jak je možné k Výběrovému testování žáků 5. a 9. ročníku ZŠ (květen 2026), které se týkalo českého jazyka a matematiky, doplnit dotazníky, jež se ptají se na intimní rodinné záležitosti velmi necitlivým způsobem, aniž o tom byli žáci, pedagogové a rodiče informováni. Jakým způsobem bude nakládáno se získanými daty s ohledem na předpisy GDPR vzhledem k tomu, že dotazníky nebyly anonymní a většinou již byly systémem InSPIS České školní inspekci již odeslány. Jakým způsobem plánujete napravit reputaci České školní inspekce, která sama vydává metodické doporučení školám (Prevence a postup při šetření a vyřizování stížností a podnětů na úrovni škol a školských zařízení), když sama nyní velmi nestandarním způsobem komunikaci obešla a je pod silnou kritikou kvůli vlastnímu selhání, kdy neinformovala adekvátně všechny zúčastněné.
Žádám Vás proto nejen o odpověď na výše uvedené otázky, ale i o jasné vymezení, jakým způsobem hodlá ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obnovit vazbu mezi kurikulem, výukou a hodnocením, která je základním předpokladem funkčního vzdělávacího systému.
Děkuji.
S pozdravem
[Poslanec / poslankyně]
