Článek
48. díl - přílohy
Stále se objevuje argument, že Praha nenavyšovala kapacity. Zdá se však, že se říká B, ale neříká se A.
Bylo by nutné totiž vysvětlit, jak to bylo s nepodkročitelnou hranicí, která byla odmítnutá v roce 2018. Ta by zavedla nárokovost určitého typu studia v souvislosti s Jednotnou přijímací zkouškou, kdyby uchazeč dané hranice dosáhl. Pokud by v daném kraji dané bodové hranice dosáhlo více uchazečů, než jaká by byla kapacita (např. gymnázií), musel by kraj reagovat a kapacity navýšit. Za tím účelem by se ale musel revidovat i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, který vypracovává MŠMT.
Minimálně posledních deset let ale MŠMT bránilo navyšování kapacit na gymnáziích nejen v Praze, ale i v celé ČR. Po roce 2023 v Praze vznikly sice tři nebo čtyři nová, soukromá gymnázia, ale za posledních deset nevzniklo žádné nové státní gymnázium nejen v Praze, ale ani v celé ČR. To však odpovídá stavu, který předepisuje aktuální Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, ale totéž uváděl předcházející Dlouhodobý záměr.
V obou se říká , že se nebudou zapisovat nové obory a rozšiřovat kapacity u víceletých gymnázií. Dále se uvádí, že pokud má kraj nevyužívané kapacity, ale chce zapsat nové, měl by je „vyměnit“ za ne tak poptávané obory. Samozřejmě všechny žádosti musí být podloženy demografickým vývojem a analýzou kapacit. Ale je jasné, že se nenajde snadno ředitel, který by se „vzdal“ své kapacity ve prospěch jiné školy. Navíc by samozřejmě bylo optimální, kdyby se přelévaly kapacity z regionů, kde uchazeči dané bodové hranice dlouhodobě nedosahují (a přesto získají místp na gymnáziu) do krajů jako např. Praha, Brno, kde jsou kapacity naopak nedostatečné.
Odmítnutí nepodkročitelné hranice v souvislosti JPZ v roce 2018 vlastně zapadlo do dlouhodobé koncepce MŠMT. Tenkrát ale panovala spíše obava z možného rankingu základních škol (který je žádoucí), proti čemuž protestovala např. Asociace základních škol. Paradoxně se nyní vytváří rankingy středních škol (která má vyšší práh překročitelnosti). Navíc nepodkročitelná hranice měla navazovat na neimplementované standardy pro základní školy (2011), které by umožnily alespoň minimální srovnání výuky na základních školách.
O problému v Dlouhodobém záměru někteří v Praze vědí, a zde je nutné podotknout, že odpovědnost nenese jen MŠMT, ale tak někteří pražští politici, jelikož se příslušné pasáže z Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ČŘ v minulosti přepsaly i do Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy Prahy. Pan radní Klecanda toto změnil v roce 2024, kdy v něm prosadil i možnost navyšování víceletých gymnázií. Bohužel následně soud řekl, že hlavní slovo má MŠMT, které stále navýšení kapacit zamítá.
Situace je ovšem zablokována dvoujnásobně: absencí nepodročitelné hranice a stopstavem v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy.
Je třeba se ptát cui bono?
Zdroje:
