Článek
1. díl - terminologie - předpoklady porozumění
Formation (francouzský kontext)
Základní význam slova formation je utváření, tvarování. Jde o formování proces, v němž je člověk veden k určité podobě či vzoru. Významová rovina slova zahrnuje důraz na vnější působení, normu, řád, disciplínu. Žák je formován, než aby se sám „hledal“. Antropologický obraz: žák je nezralý, potřebuje vedení, má být „vytvarován“. Škola je chápána jako instituce formace, v níž učitel představuje autoritu kladoucí jasné požadavky; je dáno učivo - studijní pensum, hierarchie učiva. Formation zahrnuje i výchovu (původ slova je církevní, poté vojenský, nyní státní).
Education (anglosaský pojem)
Původ slova je v latinském educare – vyvádět, rozvíjet, kultivovat; v moderním užití spíš systematická příprava. Významově se slovem souvisí důraz na rozvoj schopností, dovedností se adaptovat a funkčnost. Z antropologického hlediska je člověk jednotlivec, který se má uplatnit na trhu práce, vzdělání je chápáno jako investice. Školní implikace jsou: důraz na výstupy/výsledky, kompetence, měřitelnost, efektivitu a propojení se světem práce. Education tedy klade důraz na přípravu jedince na jeho samostatné fungování ve společnosti, v ekonomice. To je jazyk OECD, jazky anglosaských kurikul, „skills for life“ - dovedností pro život.
Bildung (německá tradice)
Základní význam je „utváření obrazu“ (Bild = obraz); jde o sebeutváření člověka ve vztahu ke světu. Významově Bildung označuje proces vnitřního zrání, porozumění světu, kultuře, smyslu, jazyku a dějinám. Antropologicky je zde člověk vztahová bytost, která vstupuje do již existujícího světa a vzděláním si ho osvojuje. Školní implikace je následující: obsah má hodnotu sám o sobě, rozvíjejí se a prohlubuje znalost klasických předmětů, typický je systematický, pomalý, ale do hloubky jdoucí přístup; cílem je orientace, ne výkon. Bildung je uvedení člověka do světa, který tu byl před ním. To je pojem humanistický, kulturní, hluboce neinstrumentální. Původní česká tradice byla ovlivněná německou filosofií.
Vzdělání má svůj jazykový původ v zemědělském kontextu. V historické češtině se výraz „vzdělávat“ používal pro obdělávání půdy (např. vzdělávat pole). Přeneseně se pak tento význam začal používat pro „zušlechťování“ lidského ducha. Tento význam vychází z tradice Jednoty bratraské, pro kterou bylo vzdělání (ve smyslu kultivace) neoddělitelné od zbožnosti a práce na sobě samém. Osobnosti jako Josef Jungmann začaly slovo vzdělání používat v kontextu jazykové a kulturní emancipace.
V moderní češtině se jedná o hybridní pojem, který se na významové rovině inspiruje různými kontexty. Nejpodobnější je s německým Bildung (osobnostní zrání, zušlechťování), nejvíce pojmů a konceptů však dnes čerpá z anglického kontextu slova education (profesní příprava), a částečně přetrvává vliv formation (výchovný rozměr - např. známka z chování).
Antropologický obraz žáka-člověka je nejasný. Osciluje mezi osobnostně-kulturním ideálem, prakticky orientovaným jedincem a očekávaným sociálním statutem souvisejícím s dosaženým vzděláním. To vede k nejasným očekáváním, neboť v pozadí je nejasná odpověď na klíčové otázky; jedna typická za všechny: „k čemu mi to bude?“ Možné odpovědi: „má to být pro život“, nebo „má to být moderní“, nebo „má to vést k uplatnění“, případně „má to být kultura“. Bohužel na oficiální rovině tato odpověď není k dispozici, resp. čteme něco ve smyslu, že jde o „přípravu na měnící se svět skrze kompetence.“ Český pojem vzdělání tak zůstává bohužel pojmem bez vyjasněné filozofie, do kterého si každý promítá něco jiného.
Proč je to dnes problém v kontextu RVP, hodnocení, inkluze? RVP mluví už přes dvacet let jazykem převzatým z významového prostoru slova education (kompetence, uplatnitelnost, výsledky), opírá se o étos Bildung (důstojnost, rozvoj osobnosti), zachovává institucionální logiku formation (povinnost, státní závazek). Výsledkem je jeden systém, který nekriticky čerpá z různých tradic, nemá žádná vyjasněnou prioritu.
Proto se hádáme o hodnocení, nerozumíme inkluzi, rodiče čekají „výsledky“, učitelé mají doprovázet, případně nechat konstruovat „smysluplný svět“.
