Článek
2. díl - terminologie - předpoklady porozumění
1/ Formace x vzdělávání
Co se s člověkem děje? Jde o cílené utváření člověka podle akceptované normy, o výchovu k žádoucím postojům, rolím, chování. Je normativní („takto má člověk jednat“), autoritativní („učitel ví, kam žáky vede“), dlouhodobá, ne plně měřitelná. Součástí formace je socializace, morální výchova, disciplína, odpovědnost, výchova k občanství. Formace představuje utváření osoby, ne přenos znalostí; je to přibližně to, co si v českém kontextu představujeme pod slovem kompetence k občanství, ke komunikaci, k učení atd.
Co je vzdělávání? Je to cílené, systematické a efektivní zprostředkování poznání, dovedností a porozumění světu, které předpokládá učení - tj. práci s obsahem za použití nástrojů jazyka, matematiky, kultury, vědy. Charakteristicky je cíleně poznávací, strukturované, hodnocení probíhá tradičně známkami. Vzdělávání je chápáno jako uvedení do světa dospělých, do vědy a poznání.
Problém dneška: Škola má vzdělávat, ale chce se po ní hodnocení v podobě formace (popis postojů, dovedností a kompetencí).
2/ Formální x neformální vzdělávání
Kde a jak se žák vzdělává? Formální vzdělávání je organizované, institucionální, státem regulované, strukturované, kontinuální, zakončené dokladem o absolvování (vysvědčení, certifikát). Znaky formálního vzdělávání: má jasnou struktura, kurikulum (osnovy), vyžaduje plnění povinnosti, je měřitelné srovnávacími standardizovanými testy. Příklady: základní a střední škola, maturita, vysvědčení. Formální vzdělávání je veřejný závazek státu (stát potažmo společnost chápe vzdělávání svých občanů, tedy dětí jako investici do své budoucnosti – vzdělaní lidé jsou schopní svou zemi kultivovat, nést za ni zodpovědnost, přinášet užitek všem.
Neformální vzdělávání je organizované, ale neinstitucionalizované, je dobrovolné, není státem regulované, stojí mimo hlavní vzdělávací systém, je většinou placené. Jeho znaky jsou: flexibilita, dobrovolnost, rozvoj osobních zájmů, bez veřejné garance rovnosti. Příklady jsou: kroužky, sportovní kluby, jazykové školy, kurzy, projekty. Neformální vzdělávání je soukromý zdroj rozvoje, ne právo.
Problém dneška: Neformální vzdělávání se prezentuje jako rovnocenné, ale není rovně dostupné. Aktuálně se intenzivně zkoumá, jak moc školy zohledňují v hodnocení mimoškolní aktivity.
3/ Formativní x sumativní hodnocení (evaluační rovina – proč a kdy hodnotíme)
Kdy a jak je žák hodnocen? Formativní hodnocení je hodnocení průběžné, které má za cíl podporu učení. Jedná se primárně o průběžně dávanou zpětnou vazbu, evidující učební proces a pokrok. Formativní hodnocení je popisné, dialogické, bez definitivního verdiktu. Příklady: komentář učitele, doporučení, sebehodnocení, práce s chybou, zpráva rodičům (pochvala, upozornění na slabý prospěch apod.). Formativní hodnocení má poskytnou pomoc a povzbuzení k dalšímu učení.
Sumativní hodnocení je hodnocení etapové o výkonu - o zvládnutí učiva a učebním postupu. Má charakter závěrečného verdiktu umožňující srovnání s kritériem-standardem, spolužáky a třídami. Známka má svou objektivní hodnotou normativní charakter, rozhoduje o rychlosti dalšího postupu, o výběru náročnějšího učiva, má důsledky. Příklady: typicky známka na vysvědčení, výsledky testů, přijímacích zkoušek. Sumativní hodnocení je kvalifikované rozhodnutí, ne podpora.
Problém dneška: Škola má formativně hodnotit, ale systém od ní v klíčových okamžicích požaduje sumativní rozhodnutí (přijímací zkoušky, maturitní zkouška, externí testování).
Co se dnes systematicky plete (a proč to bolí)
Zaměňují se tyto pojmy:
1/ vzdělávání x formace - škola hodnotí osobnost.
2/ formální x neformální vzdělávání - smíšení vede k privatizaci vzdělávání.
3/ formativní x sumativní hodnocení - smíšení vede k falešným pozitivům.
4/ kompetence x učivo = ztráta obsahu, struktury, koordinace.
Mapování daných pojmů do správných významových rovin:
Formace → kým máš být
Vzdělávání → čemu rozumíš
Formální vzdělávání → co ti stát garantuje
Neformální vzdělávání → co si můžeš dovolit
Formativní hodnocení → jak se můžeš zlepšit
Sumativní hodnocení → co z toho pro tebe plyne
Současné napětí ve školství nevzniká proto, že by tyto pojmy byly špatné, ale proto, že se používají bez rozlišení – a systém chce po škole vše najednou.
