Článek
22. díl - předpoklady porozumění
Reforma českého školství začala sice jedním zákonem, a neskončila jednou revizí. Od roku 2004, kdy vstoupil v platnost nový školský zákon, do roku 2028, v němž dobíhá projekt IPs Kurikulum, jde o pětadvacetiletý cyklus změn, který lze popsat nejen ideově, ale i finančně.
2004: Zrušení osnov, zavedení RVP a povinné ŠVP
Nový školský zákon (561/2004 Sb.) přinesl zásadní obrat: zrušení centrálních osnov, zavedení rámcových vzdělávacích programů (RVP), povinnost každé školy vytvořit vlastní školní vzdělávací program (ŠVP).
Skryté náklady práce škol (modelový odhad)
Pokud každá ze zhruba 4 500 základních a středních škol věnovala jen 500 hodin práce na první tvorbu ŠVP (porady, psaní, revize, koordinace), znamená to: 2 250 000 hodin práce, při nákladu 380 Kč/h, tj. cca 0,9 miliardy Kč.
K tomu je nutné připočítat školení koordinátorů ŠVP (čas + přímé náklady): řádově 250 milionů Kč.
Již první vlna tedy představuje více než 1,2 miliardy Kč ve skrytých lidských nákladech, aniž by se počítaly centrální výdaje ministerstva a ESF.
2010: Standardy jako reakce na roztříštěnost
Po několika letech se ukázalo, že autonomie bez pevného jádra vede k výrazné variabilitě. Vznikají standardy pro český jazyk, matematiku a angličtinu. Náklady expertních týmů a metodické podpory šly do desítek milionů korun.
Zásadní problém: standardy zůstaly doporučením, nikoli závaznou osnovou.
2015–2019: Inkluze a OP VVV – miliardový blok
Největší ověřitelný finanční balík přinesla agenda společného vzdělávání. Podle NKÚ bylo k 30. 6. 2019 na projekty a programy s tematikou společného vzdělávání vyplaceno 32,3 miliardy Kč. Vedle toho NKÚ upozornil například na projekt regionálních center podpory inkluze za více než 133 milionů Kč, která po skončení projektu zanikla. K tomu je nutné připočítat skryté náklady škol: administrativa podpůrných opatření, IVP, koordinace podpory. Při konzervativním odhadu 100 hodin ročně na školu po dobu pěti let: práce škol v hodnotě cca 855 milionů Kč.
2016–2023: Projekty „zkvalitnění vzdělávání“
NKÚ konstatoval, že ministerstvo vydalo více než 0,5 miliardy Kč na projekty, které nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání. Tento údaj je zásadní, protože jde o výdaj bez doloženého dopadu.
2019–2021: Digitalizace a slabá evaluace
Audit digitalizace vzdělávání upozornil na roztříštěnost a slabou koordinaci. Skrytý náklad zavádění nových digitálních procesů (40 hodin ročně na školu po dobu tří let) znamená dalších přibližně 205 milionů Kč v podobě práce škol.
2023–2028: IPs DATA, IPs Kurikulum, IPs Střední článek podpory
V reakci na fragmentaci systému vznikají nové systémové projekty.
IPs Kurikulum - Celková alokace: 819 228 508,12 Kč. K tomu je nutné připočítat čas škol na „kurikulární práci“. Při 80 hodinách ročně po dobu šesti let: cca 821 milionů Kč práce škol.
IPs DATA - Přímé náklady jsou v řádu stovek milionů Kč (součást OP JAK). Pokud by reporting a analytická agenda znamenaly jen 120 hodin ročně na školu, jde o 200+ milionů Kč ročně ve skrytých nákladech.
IPs Střední článek podpory - Také zde vznikají organizační náklady a čas škol na komunikaci a metodickou koordinaci – řádově desítky milionů Kč ročně.
Souhrnná bilance 2003–2028
Přímé ověřitelné výdaje: Inkluze (do 2019): 32,3 mld. Kč, neúčelné projekty 2016–2023: 0,5 mld. Kč, IPs Kurikulum: 0,82 mld. Kč.
Minimální přímé výdaje: cca 33,6 miliardy Kč
Odhad nezahrnuje celý OP VVV, šablony, další systémové projekty, digitalizaci, CERMAT apod.
Skryté náklady práce škol (modelový odhad): tvorba ŠVP: 1,0 mld. Kč, školení koordinátorů: 0,25 mld. Kč, revize ŠVP + přeškolování 2010–2016: 2,6 mld. Kč, administrativa inkluze: 0,85 mld. Kč, digitalizační zátěž: 0,2 mld. Kč, kurikulární práce 2023–2028: 0,82 mld. Kč
Skryté náklady: cca 5,8 miliardy Kč
Odhad celkových nákladů 2003–2028 (minimální model)
Přímé výdaje + práce škol: cca 39–40 miliard Kč
To je konzervativní odhad.
Pokud by se započítaly všechny linie OP VK, OP VVV, OP JAK a další systémové projekty, může být skutečný účet vyšší. Co je na tom podstatné? Nejde jen o částku. Reforma měla přinést flexibilitu, zvýšit kvalitu, modernizovat výuku; začala zrušením osnov, ke kterým nyní nemá odvahu se vrátit.
Po 25 letech proto máme další systémové projekty, další Radu pro kurikulum, kurikulární podporu, analytickou infrastrukturu, další metodiky. Systém bez pevných osnov se stát snaží stabilizovat pomocí projektů. Tvrdá data ukazují, že reforma nebyla levná. Otázka zůstává otevřená: Byla účinná? A pokud ne, je odpovědí další projekt – nebo návrat ke strukturálnímu jádru?
