Článek
33. díl - předpoklady porozumění
Prohloubíme předchozí analýzu ve dvou rovinách:
- rozborem strukturálních rozdílů mezi standardy MŠMT 2011 a současným RVP ZV 2026,
- analýzou kódování očekávaných výstupů (OVU) – např. CJ-9-1-01 v jeho aktuálním znění a jeho systémových problémů.
To je důležité, protože právě kódování OVU reprezentuje pokus vytvořit systémový jazyk kurikula, ale ve skutečnosti nese několik vnitřních rozporů.
Dvojí normativní kód
Standardy (2011) - kód systému je výkonový: znalost → úloha → správné řešení; příklad: vypočítá obsah obdélníku, určí druh věty. Standard je tedy operacionalizace poznání.
RVP ZV (2026) - kód je kompetenční / procesní: kompetence → činnost → reflexe; příklad: žák diskutuje, interpretuje, využívá. To znamená, že jednotka kurikula není výkon, ale proces učení.
Jako důsledek vzniká kódová disonance: pro výuku (resp. pro ŠVP) se má použít kód kompetenční; pro testování kód výkonový. To znamená, že systém měří něco jiného, než deklaruje, že rozvíjí.
Příklad 5. ročník – uzel učení
Struktura standardů ČJL, MŠMT (2011)
Kód: ČJL-5-1-01
Očekávaný výstup: RVP ZV: Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
Indikátor (kód a znění):
ČJL-5-1-01.1 Žák vybere z nabídky vhodný nadpis
ČJL-5-1-01.2 Žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost / nepravdivost tvrzeni
ČJL-5-1-01.3 Žák posoudí, zda daná informace vyplývá / nevyplývá z textu
ČJL-5-1-01.4 Žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku
ČJL-5-1-01.5 Žák vystihne hlavní myšlenku textu
Příkladová úloha
Poznámky k úloze
Řešení
RVP ZV (2026) uvádí pouze:
Kód OVU: JJK-CJL-001-ZV5-005
Očekávaný výsledek učení: Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty včetně textů elektronických.
____
V dobře navrženém systému tvoří posloupnost „kurikulum → standard → test“ jeden řetězec.
Například Rakousko: Lehrplan/osnovy → Bildungsstandards/standardy vzdělání → iKMplus/diagnostické testy
Česká repoublika: RVP → ŠVP → (standardy) → CERMAT/selekční testy
Osnovy ani standardy tedy nejsou integrální součást kurikula. V důsledku se testování se opírá o implicitní kurikulum a doporučené standardy MŠMT z roku 2011.
Fragmentární pokrytí předmětů
Standardy vznikly jen pro matematiku, český jazyk, anglický jazyk, nikoli pro přírodopis, dějepis, občanskou výchovu, výtvarnou výchovu a další předměty. Systém implicitně tvrdí, že jazyky a matematika představují objektivní poznání, dějepis, přírodopis, fyzika představují interpretační poznání. Například v Rakousku a Německu existují standardy i pro ostatní předměty.
Nejasná úroveň standardu
Standard může být: minimum (základní gramotnost), norma (běžná úroveň), excelence (pokročilá úroveň). České standardy definují pouze: minimální zvládnutí. To má dva důsledky: standard není cílem vzdělávání, školy nemají normativní orientaci pro výuku.
Oddělení evaluace od podpory
Standardy umožňují: měřit výkon, ale systém nevytvořil intervenční programy, systém podpory škol, učebnice. To znamená: diagnóza je možná (občasně prováděná (ČŠI), zpětná vazba ne.
Hybridní systém řízení
Český model je hybrid mezi dvěma modely. Centralizovaný a hybridním modelem.
Centralizovaný model: stát → osnovy → test.
Autonomní model: stát → rámec, škola → kurikulum, evaluace → diagnostická.
Hybrid České republiky: stát → rámec, škola → kurikulum, stát → test, inspekce → hodnocení.
To znamená: centralizovaná kontrola + decentralizovaná odpovědnost.
Předběžná analýza kódování
Na standardech MŠMT 2011 a jeho kódování očekávaných výstupů RVP ZV (např. CJ-9-1-01) byly postaveny CERMAT testy i současný RVP ZV 2026.
Kód standardu RVP ZV 2011 má strukturu: CJ-9-1-01:
CJ (obor), 9 (uzlový ročník), 1 (tematický okruh), 01 (konkrétní výsledek)
Kód OVU RVP ZV 2026: JJK-CJL-001-ZV5-005
JJK oblast, CJL obor, 001 okruh, ZV5 uzlový ročník, 001 pořadí OVU
Silná stránka kódování
Pokouší se vytvořit adresovatelnost kurikula, tj. každá jednotka má identifikátor a pozici v systému. To je dobré pro databáze textů kurikula, digitální prezentace systému. Problém je v tom, že kód označuje pozici, ne význam.
Například: CJ-9-1-01 říká: 9. ročník, oblast 1, výstup 1, ale neříká, jaký výkon je požadován. Kód není propojen se standardem. Podobně i kód OVU RVP ZV 2026.
V dobře navrženém systému by existovalo: učivo → OVU → indikátor → úloha.
Například: CJ-9-1-01 → indikátor → test. V ČR tato vazba chybí; respektive je suplována testovacími úlohami CERMATu, ale číselník úloh CERMATu není znám.
Hierarchie není epistemologická
Hierarchie kódu v tabulce RVP označuje jeho místo: obor, ročník, oblast, výstup.
Ale logická struktura poznání je jiná: koncept → dovednost → aplikace.
To znamená, že kód popisuje administrativní strukturu kurikula, nikoli strukturu poznání, a taktéž neexistuje vazba na úroveň obtížnosti. Např. matematika by mohla mít: M-9-2-01-A, M-9-2-01-B, M-9-2-01-C, tj. úrovně výkonu. To v systému není.
Kód tedy není kompatibilní s evaluací, nedává možnost testování. CERMAT testy nejsou navázány na CJ-9-1-01, ale na vlastní klasifikaci úloh. Kód MŠMT Standardy 2011 není používán v praxi. Školy běžně pracují s tématy, s učivem, nikoli s kódy RVP ZV; ty má zavést RVP ZV 2026, jehož implementace je o rok pozdržena.
Strukturální problém kódování českého kurikulární systému používá několik různých jazyků; nejde jen o kódování RVP ZV, ale na něj se zaměříme, neboť bez rozlišení používá kódování v různých významech (podobně jak to dělá se slovy).
Systém kódování RVP ZV 2026 vychází z 1/ kódů standardů RVP ZV MŠMT 2011, kde byly použité k měření výkonu. Standardy a pravděpodobně i jejich kódování (není veřejné) testových úloh bylo použité CERMATem testy - testový kód. V RVP ZV 2026 se používají 2/ kódy pro očekávané výsledky učení, které mají v podstatě jen administrativní funkci (strukturování dokumentu).
K tomu se přídávají 3/ kódy kompetencí (např. KKU-USU-000-ZV9-001 Řídí vlastní procesy učení) a 4/ kódy průřezových témat (např. PTP-000-000-ZV5-001 Podílí se na utváření vzdělávacího prostředí, aby přispívalo k naplňování jeho potřeb a potřeb ostatních členů školní komunity); jsou k dispozici - vyberte si, co libo.
To znamená: systém má čtyři různé kódy, které mají sloužit ke komunikace. Přitom ten pátý, který veřejnost nejvíc zajímá, protože čísluje testovací úlohy CERMATu, je neveřejný. Systém je nepřehledný, těžko řiditelný, v posledku konfliktní.
Přesto se systém snaží vytvářet dojem, že je to systém; je vypracován na horizontální a vertikální úrovni, tedy 2D.
Na horizontální úrovni jsou předměty (a nefukční propojení vzdělávacích oblastí/oborů/okruhů, kompetencí, gramotností a průřezových témat).
Na vertikální úrovni jsou kódy kompetencí (standardy RVP ZV MŠMT 2011)
ČJL-5-1-01 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
ČJL-9-1-01 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
V aktuálním číslování (RVP ZV 2026):
JJK-CJL-001-ZV5-005 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty včetně textů elektronických.
JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.
To je poněkud málo, pokud zcela absentuje kódování učiva. Pro rozvoj adekvátního vzdělávacího programu bychom potřebovali nyní zazoomovat buď do učiva, ideálně do strukturovaných osnov, a na druhé straně do odpovídajících standardů s indikátory a vzorovými úlohami, které určují úrovně zvládnutí látky, a umožňují tak evaluaci.
Nic z toho RVP ZV 2026 neposkytuje. Trochu málo od roku 2011.
Velká změna RVP ZV 2026 jsou gramotnosti. Zde uvádím všechny tři horizonátální úrovně (3. ročník, 5. ročník, 9. ročník), jen nevím, jestli z přečtení budete mít ten správný prožitek:
ZGC-VZT-000-ZV3-001 Čte a píše pro prožitek i poučení.
ZGC-VZT-000-ZV5-001 Čte a píše množství textů různého typu.
ZGC-VZT-000-ZV9-001 Oceňuje čtení a psaní jako činnosti pomáhající porozumět světu i sobě samému.
Zdroj:
https://prohlednout.rvp.cz/export




