Článek
Škrty školství ve výši 11,6 miliardy korun. Co to znamená? Že platy učitelů opravdu nebudou dosahovat 130 procent průměrné mzdy, tak jak vláda slibovala. V roce 2023 činila průměrná mzda 40 353 korun. Pak by 130 procent znamenalo, že by se měla průměrná mzda učitele blížit 52 500 Kč. Samozřejmě tomu tak není a průměrná mzda kantora se k tomuto číslo těžce přibližuje.
Otázka se nabízí. Co vláda tímto krokem zamýšlí? Chceme se přiblížit zkvalitnění vzdělání, nebo jej posíláme do doby temna? Absolventi pedagogických fakult dle dostupných statistik neodpovídají počtu nově nastoupených učitelů ani zdaleka, klasickou praxí je, že zkrátka jsou za lepšími podmínkami do úplně jiného odvětví. Peníze je čekají lepší, zároveň práce méně stresující.
Učitel je jedno z povolání, které je nejvíce ohrožené syndromem vyhoření, přesto se mu nedostává ani uznání, ani dostatečného peněžního ohodnocení. Školy často bojují o učitele, ale zároveň i financemi, které nedovolují jakékoli změny díky nízkému příjmu z rozpočtů územních správ a samospráv.
Sama si pamatuju doby, kdy trvalo několik týdnů, než škola ve třídě zajistila náhradní novou židli místo rozbité, a praktika každé přestávky byla lov židle z vedlejší třídy. O tom, že v umyvadlech tekla rezavá voda, nesplachovaly záchody, nebo nešly zavřít dveře, ani nemluvě. Škola zkrátka peníze neměla, to jsem si moc dobře uvědomovala už jako malé dítě. Stejně tak, že nemá učitele, z některých se snažila udělat hybrid, který bude učit všechno, co alespoň vzdáleně je podobné jeho aprobaci.
Nejsou matikáři a fyzikáři, zkrátka technické obory mají problém, a přitom tohle je zcela stěžejní. Před několika lety se uvažovalo o tom, že by se zavedla povinná maturita z matematiky. O tom, jak by daná úroveň a výsledky vypadaly, si asi můžeme udělat sami obrázek. Nejen, že to studenty nemá kdo naučit, ale často samotná výuka není ani kvalitní, jelikož daný standard a požadavky jsou sraženy na minimum.
Proč by se daný učitel měl vůbec snažit? Zaplaceno za to nedostane, uznání nedostane také. To však není chyba managementu školy, nebo studentů, ale ministerstva školství, které jako vedoucí instituce nedokáže vhodné podmínky ani pro jednoho zajistit. Děti necítí motivaci, jelikož jí necítí ani učitel, kterému v podstatě ministerstvo dává najevo, že je páté kolo u vozu.
Přitom je to právě vzdělání, co je naše budoucnost. Absolventi vysokých škol, lékaři, inženýři, to všechno jsou lidé, kteří pokud nebudou mít pevné základy základního a středního vzdělání, úroveň mít nebudou. Právě technické obory budou tímto problémem zasaženy nejvíc, protože studenty, které mají o toto odvětví zájem, nebude mít kdo učit.
Zároveň v Česku roste popularita soukromých škol, nejen u středního, ale i základního vzdělání. Dnes není už tak docela pravda, že soukromou školu volí studenti, kteří by na státní neměli. Často je to právě osobní přístup učitele a školy o dítě. Učitelé naopak v těchto pracovních pozicích vidí lepší platové ohodnocení. Je možné, že nakonec za pár let nebude vzdělání pro každého? Popularita soukromým školám roste, a právě kroky, které dělá resort školství, tuto expanzi podporují, protože zájem o budoucnost vzdělání zkrátka a jednoduše nemá.
