Litoměřická nemocnice v ohrožení: Deset otázek, které musí zaznít před volbami

Poznámka vydavatelky

Následující text zveřejňuji se souhlasem osoby, která jej napsala a jejíž totožnost znám. Tato osoba si přeje zůstat v anonymitě.

Text publikuji v podobě, v jaké mi byl předán, bez obsahových a stylistických zásahů. Protože se zabývá závažnými otázkami fungování veřejného zdravotnického zařízení a zmiňuje konkrétní osoby a události, doplňuji pod článkem samostatně zdroje k veřejně ověřitelným skutečnostem, upřesnění některých formulací a informace o následném vývoji tam, kde jsou pro úplnost důležité.

Zdroje, ověřovací poznámky a aktualizace pod článkem jsem doplnila já; nejsou součástí původního autorského textu. U tvrzení, která jsou v původním textu prezentována jako obava, svědectví, tvrzení konkrétní osoby nebo otázka, uvedení zdroje neznamená, že je jako prokázanou skutečnost potvrzuji.

Stav veřejně dostupných informací a odkazů byl kontrolován k 10. září 2026.

Litoměřice mají právo vědět, zda se jejich nemocnice skutečně rozvíjí, nebo se před volbami jen udržuje obraz fungujícího zařízení.

Nemocnice se nemusí zavřít přes noc, aby přestala sloužit lidem. Stačí neobsazené služby, odcházející personál, slučovaná lůžka, omezené ambulance a pacienti posílaní jinam. Cedule nad vchodem zůstane, tiskové oddělení dál mluví o stabilizaci – ale skutečná péče se může mezitím ztrácet po jednotlivých směnách.

Právě proto by se Litoměřičané měli začít ptát, co se dnes děje s nemocnicí, kterou město před několika lety odevzdalo do rukou Ústeckého kraje a Krajské zdravotní. Ne až po volbách. Teď.

Dne 24. srpna 2020 byla podepsána smlouva, podle níž Krajská zdravotní koupila závod Nemocnice Litoměřice za 119,7 milionu korun. Nemovitosti převedlo město na Ústecký kraj bezúplatně. Za Krajskou zdravotní smlouvu podepsali tehdejší předseda představenstva Jiří Novák a místopředseda Radek Scherfer, za nemocnici její předseda představenstva Radek Lončák. Převod nemovitostí stvrdili tehdejší hejtman Oldřich Bubeníček a starosta Ladislav Chlupáč.

Nešlo přitom o předání prázdné budovy ani nefunkčního torza. Městská výroční zpráva za rok 2018 uváděla 560 lůžek, sedmnáct primariátů a více než osm set pracovních úvazků. Nemocnice tehdy hospodařila s objemem 789,29 milionu korun a skončila výsledkem plus 5,36 milionu; ještě náborový materiál z roku 2019 uváděl, že dlouhodobě hospodaří kladně. Je fér dodat, že město provoz podporovalo a upozorňovalo, že samo dlouhodobě neutáhne potřebné investice. Do převodu však šlo rozsáhlé, fungující zařízení – nikoli prázdná skořápka před krachem.

Smyslem převodu měla být finanční stabilita a další rozvoj. Tehdejší vedení Krajské zdravotní veřejně mluvilo o investicích a plánech sahajících nejméně do roku 2032. Po více než pěti letech je proto zcela legitimní položit jednoduchou otázku: Kde je dnes veřejně dostupné vyhodnocení těchto slibů?

Krajská zdravotní skončila za rok 2025 se ztrátou 142,7 milionu korun a pro rok 2026 počítá se ztrátou kolem 200 milionů. Vedení mluví o restrukturalizaci, kontrole přijímání zaměstnanců a o úsporách. To samo o sobě ještě nedokazuje špatné řízení – zdravotnictví čelí růstu nákladů, personálnímu nedostatku i problémům s úhradami.

Jenže ve stejné veřejné informaci zaznělo něco zásadního: samotná litoměřická nemocnice patřila v roce 2025 mezi nemocnice Krajské zdravotní, které hospodařily se ziskem. Pokud je tedy Litoměřice nutné dál personálně oslabovat nebo omezovat, musí vedení občanům vysvětlit proč. Kolik nákladů je nemocnici přidělováno z centrály? Která oddělení jsou skutečně ztrátová? Podle jaké metodiky? A proč mají zaměstnanci a pacienti ziskového závodu nést důsledky problémů celé společnosti?

Bez zveřejnění čísel po jednotlivých nemocnicích a odděleních se dá veřejnosti namluvit téměř cokoli. Jednou je problémem málo výkonů, podruhé vysoké osobní náklady, potřetí „restrukturalizace“. Čísla však musí předcházet rozhodnutím, nikoli je zpětně omlouvat.

Z nemocnice přicházejí obavy, že mohou být vážně ohroženy neurologie, ORL a urologie. Veřejně dostupné podklady zatím nepotvrzují, že by bylo přijato rozhodnutí o jejich úplném uzavření. To je nutné říci poctivě. Stejně poctivé je ale dodat, že viditelné známky personální a provozní křehkosti už existují.

Neurologická ambulance od 13. července z kapacitních důvodů dočasně omezila provoz tak, že ošetřuje pouze vybranou skupinu pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě z vlastního lůžkového oddělení. Ostatním doporučuje zajistit si recepty a hledat jiného neurologa. ORL ambulance je podle oficiálního oznámení v září uzavřena ve dnech 1., 8. a 11. září a jinak vyšetřuje pouze objednané pacienty. Lůžka ORL jsou navíc vedena ve společném fondu s urologií a chirurgií. Samotná Krajská zdravotní ve stipendijním programu pro rok 2026/2027 uvádí, že pro Litoměřice potřebuje budoucí lékaře mimo jiné na neurologii a urologii – stejně jako na ARO, internu a chirurgii.

Jednotlivý zavřený den ještě není kolaps. Dočasné omezení ještě není zrušení oddělení. V součtu jsou to ale kontrolky, které nelze umlčet slovem „stabilizace“. Vedení má předložit personální plán, počet skutečně obsazených úvazků, výpovědi ve výpovědní době, rozsah služeb a plán péče pro rok 2027. U neurologie, ORL a urologie musí zaznít jasné ano, nebo ne: připravuje se omezení, sloučení či uzavření? Pokud ano, v jakém rozsahu a kam budou pacienti jezdit?

Stav nemocnice se nepozná jen podle tabulek výkonů. Pozná se také podle toho, jak vedení zachází s lidmi, kteří upozorní na riziko.

Televize Nova letos popsala případ bývalé vrchní sestry centrální sterilizace Moniky Pánkové. Ta odmítla pokyn, který považovala za nebezpečný – opakovanou sterilizaci pomůcek určených k jednorázovému použití. Krajská zdravotní po svém šetření uvedla, že nešlo o systémové selhání a pacienti nebyli ohroženi; připustila však komunikační pochybení. Zároveň oznámila, že ředitel litoměřické nemocnice Vladimír Kestřánek dostal za manažerské pochybení postih a jeho další působení bylo spojeno s úkoly zaměřenými na stabilizaci personálu a transparentnější komunikaci. Sestra, která na věc upozornila, nakonec odešla. Vedení zůstalo.

To je důležitá zpráva pro každého zaměstnance: vyplatí se problém pojmenovat, nebo je bezpečnější mlčet? Nemocnice, v níž se lidé bojí upozornit na riziko, není stabilní nemocnice – bez ohledu na počet tiskových zpráv.

Stejnou otázku otevřela i veřejně popsaná kauza porodníka Petra Holby. Seznam Zprávy uvedly, že Holba tvrdil, že po něm člen představenstva Krajské zdravotní Leoš Vysoudil před krajskými volbami požadoval veřejnou podporu ODS a měl mu připomenout, kdo „platí porodnici“. Vysoudil potvrdil, že telefonát proběhl, ale politický nátlak odmítl.

Tatáž redakce popsala, že Vysoudil a další člen představenstva, senátor Ondřej Štěrba za ANO, byli přítomni rozhovorům se zaměstnanci o mimořádně závažných podezřeních vůči Holbovi. Holba je odmítl a redakce měla k dispozici jeho negativní toxikologický test. Po tragických událostech byl Holba postaven mimo službu, ačkoli u dvou porodů, při nichž zemřeli novorozenci, nebyl. Vedení jej spojovalo s dalšími dvěma událostmi; Holba uváděl, že šlo o běžnou stimulaci dětí po porodu. Podle zveřejněných dokumentů mu byl následně snížen plat o více než polovinu. Krajská zdravotní politickou motivaci odmítla a vyšetřování medicínských případů pokračovalo. Holba se později po dohodě do práce vrátil.

Není úkolem tohoto textu vynášet soud nad neuzavřenými medicínskými případy ani tvrdit, že byla prokázána politická odveta. Úkolem je položit otázku, kterou veřejná firma nesmí obejít: Kdo rozhodoval, podle jakých podkladů, s jakým výsledkem a jakou odpovědnost nesou ti, kteří zásah do profesního života člověka schválili? Pokud mají členové představenstva zároveň výrazné politické role, musí být laťka transparentnosti vyšší, ne nižší.

V roce 2024 zasahovala policie také v sídle Krajské zdravotní v souvislosti s podezřením na manipulaci nemocničních zakázek. Mezi obviněnými byl tehdejší generální ředitel Petr Malý. O vině rozhoduje soud a platí presumpce neviny. Tato kauza není důkazem provinění současných členů představenstva. Je ale dalším důvodem, proč veřejnost nemůže být odbyta frázemi a proč musí být smlouvy, personální rozhodnutí, poradenské služby, odměny vedení i způsob rozdělování nákladů maximálně průhledné.

Mezi zaměstnanci mohou kolovat řeči o „trafikách“, „prospěchářích“ nebo o tom, že někdo Krajskou zdravotní vysává. Samotné řeči nejsou důkaz. Vedení je však nevyvrátí mlčením. Vyvrátí je jedině zveřejněnými daty, otevřenými výběrovými řízeními a dohledatelnou odpovědností konkrétních lidí.

Nemocnici dnes přímo řídí Krajská zdravotní, jejímž jediným akcionářem je Ústecký kraj. V čele kraje stojí hejtman Richard Brabec z ANO. V představenstvu Krajské zdravotní působí mimo jiné Leoš Vysoudil z ODS a Ondřej Štěrba z ANO. Formální odpovědnost tedy leží na vedení společnosti, celém představenstvu a kraji – nikoli pouze na jednom místním politikovi či jednom řediteli.

Město už sice nemocnici neřídí, tím ale jeho odpovědnost vůči obyvatelům nekončí. Radnice může a musí požadovat informace, svolat veřejné jednání zastupitelstva, pozvat vedení Krajské zdravotní i kraje a trvat na odpovědích do zápisu. Může požadovat plán dostupnosti péče pro celé Litoměřicko. Může se ptát, zda byly splněny sliby, s nimiž byl městský majetek a fungující nemocnice předány.

Komunální volby se konají 9. a 10. října. Občané by se před nimi měli od všech kandidujících uskupení dozvědět, co konkrétně udělají, pokud kraj či Krajská zdravotní začnou omezovat zásadní obory. Nestačí odpověď, že město už nemocnici nevlastní. Politik, který umí před volbami stát u otevírání nových prostor, musí umět stát před občany i tehdy, když ambulance omezuje provoz nebo odcházejí lidé.

1.⁠ ⁠Připravuje se v letech 2026–2027 omezení, slučování nebo ukončení provozu neurologie, ORL, urologie, gynekologie či jiného oddělení?

2.⁠ ⁠Kolik lékařských a nelékařských úvazků měla jednotlivá oddělení při převzetí nemocnice a kolik jich mají dnes?

3.⁠ ⁠Kolik zaměstnanců je nyní ve výpovědi, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo je nahrazováno externisty?

4.⁠ ⁠Jak se od roku 2021 změnily počty lůžek, výkonů, ambulantních vyšetření, čekací doby a počet pacientů odesílaných mimo Litoměřice?

5.⁠ ⁠Jaký je hospodářský výsledek jednotlivých oddělení a podle jakého klíče se na Litoměřice rozpočítávají náklady centrály Krajské zdravotní?

6.⁠ ⁠Proč už dochází k provozním omezením v nemocnici, která podle vedení společnosti za rok 2025 hospodařila se ziskem?

7.⁠ ⁠Jaké konkrétní úkoly dostal ředitel Vladimír Kestřánek po uloženém postihu, v jakých termínech a kdo vyhodnotil jejich splnění?

8.⁠ ⁠Jak je v nemocnici chráněn zaměstnanec, který upozorní na bezpečnostní, personální nebo ekonomický problém?

9.⁠ ⁠Jaká jsou pravidla pro výběr vedoucích pracovníků, jejich odměny, externí smlouvy a nákupy – a kde je veřejnost může zkontrolovat?

10.⁠ ⁠Kdo osobně převezme odpovědnost, pokud se ukáže, že se před volbami o rizicích vědělo, ale občanům se o nich neřeklo?

Pokud jsou obavy zaměstnanců liché, vedení má jedinečnou možnost je rozptýlit: zveřejnit personální, provozní a ekonomický plán nemocnice nejméně do konce roku 2027. Pokud jsou některá oddělení skutečně ohrožena, občané to musí vědět nyní – spolu s řešením, termíny a jmény odpovědných lidí.

Nemocnice není volební kulisa ani zásobárna funkcí. Je to veřejná služba, kterou Litoměřicko budovalo desítky let. O jejím osudu se nesmí rozhodovat za zavřenými dveřmi a výsledek oznámit až ve chvíli, kdy už nebude koho přijmout do služby.

Odpovědi potřebujeme před volbami.

Po nich může být pozdě.

__________________________________________________

Díky, že mě čtete a sledujete - celou mou tvorbu najdete ZDE.

__________________________________________________

Následující část není součástí původního autorského textu. Doplňuji ji proto, aby si čtenářstvo mohlo ověřit veřejně dostupná fakta, o která se článek opírá, a aby byly zřetelně odděleny doložitelné skutečnosti od tvrzení jednotlivých aktérů, obav zaměstnanců, hodnotících soudů a otázek autora.

Město Litoměřice uvádí, že dne 24. srpna 2020 byla podepsána smlouva o koupi závodu Nemocnice Litoměřice společností Krajská zdravotní. Současně byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu nemovitého majetku mezi městem a Ústeckým krajem. Město tehdy jako cíl kroku výslovně uvádělo zajištění finanční stability chodu nemocnice a jejího dalšího rozvoje.

Kupní cena závodu ve výši 119,7 milionu Kč je doložena také veřejnými materiály města a dobovým zpravodajstvím.

V tehdejších veřejných vyjádřeních vedení Krajské zdravotní zazněl také příslib dalšího rozvoje a investic s tím, že plány mají být zpracovány minimálně do roku 2032.

Výroční zpráva města Litoměřice za rok 2018 uvádí u Nemocnice Litoměřice 560 lůžek, 17 primariátů, 827,67 zaměstnanců, hospodaření s prostředky v objemu 789,29 milionu Kč a konečný hospodářský výsledek +5,36 milionu Kč.

Dobový náborový materiál Nemocnice Litoměřice uváděl 560 lůžek a sdělení: „Od roku 2006 hospodaříme s kladným hospodářským výsledkem.“

Upřesnění vydavatelky: Původní článek používá formulaci „více než osm set pracovních úvazků“. Výroční zpráva města na tomto místě doslova uvádí „827,67 zaměstnanců“. V podkladech pro zastupitelstvo je číslo 827,67 označeno jako „celkový počet (evidenční přepočtený)“. Jde tedy o drobný terminologický rozdíl, který zde pro přesnost výslovně uvádím.

Zdravé Zprávy v dubnu 2026 s odkazem na vedení Krajské zdravotní uvedly, že společnost skončila za rok 2025 se ztrátou 142,7 milionu Kč. Zároveň uvedly, že zisk vykázaly nemocnice v Ústí nad Labem, Litoměřicích, Teplicích a Děčíně. Pro rok 2026 podle stejného zdroje vedení počítalo se ztrátou přibližně 200 milionů Kč a avizovalo mimo jiné důslednější posuzování náboru a restrukturalizaci.

Krajská zdravotní v červenci 2026 veřejně oznámila zřízení Úseku řízení restrukturalizace zdravotní péče. Do jeho působnosti zařadila mimo jiné optimalizaci rozsahu a struktury péče, vyhodnocování kapacit jednotlivých nemocnic a návrhy na slučování, transformaci či rozšiřování zdravotnických pracovišť.

Upřesnění vydavatelky: Veřejná informace o ziskovém hospodaření litoměřické nemocnice sama o sobě neprokazuje, že jednotlivá současná provozní omezení souvisejí se ztrátou Krajské zdravotní jako celku. Původní text tuto souvislost klade jako otázku, na niž požaduje veřejnou odpověď.

Krajská zdravotní na stránce neurologického oddělení Nemocnice Litoměřice uvádí, že od 13. července je z kapacitních důvodů dočasně omezen provoz neurologické ambulance. Ambulance má v tomto režimu ošetřovat pouze vymezenou skupinu pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě, kteří byli léčeni na tamním lůžkovém oddělení - ostatním pacientům nemocnice doporučuje zajistit si recepty a v případě potřeby vyhledat jiného neurologa.

Na stránce ORL bylo k datu kontroly zveřejněno upozornění, že ORL ambulance bude 1., 8. a 11. září 2026 uzavřena. Současně je uváděno vyšetřování objednaných pacientů a umístění lůžek pro dospělé ve společném lůžkovém fondu s urologickými a chirurgickými pacienty.

Ve stipendijním programu Nadačního fondu Krajské zdravotní pro školní/akademický rok 2026–2027 jsou pro Nemocnici Litoměřice mezi podporovanými lékařskými odbornostmi uvedeny anesteziologie a resuscitace, vnitřní lékařství, chirurgie, urologie a neurologie.

Zdravotnický deník v červnu 2026 publikoval údaje poskytnuté mluvčí Krajské zdravotní o restrukturalizaci akutního lůžkového fondu od 1. ledna 2025. U Litoměřic uvádí snížení počtu akutních lůžek z 358 na 278, tedy o 80.

Důležité upřesnění vydavatelky: Údaj 560 lůžek z roku 2018 označuje celkovou tehdejší lůžkovou kapacitu nemocnice. Údaj z 358 na 278 z roku 2025 se týká akutních lůžek. Tyto dvě hodnoty proto nelze bez dalšího přímo porovnávat.

Stav ověření k 10. 9. 2026: Ve veřejně dostupných zdrojích, které jsem dohledala, jsem nenašla zveřejněné rozhodnutí o úplném zrušení neurologie, ORL nebo urologie v Nemocnici Litoměřice. Veřejně doložitelná jsou výše popsaná omezení a personální náborová potřeba. Původní článek sám výslovně uvádí, že úplné uzavření těchto oddělení veřejné podklady zatím nepotvrzují.

Krajská zdravotní ve svém vyjádření z 15. května 2026 uvedla, že Bc. Monika Pánková upozorňovala na nestandardní postupy v souladu se svou pracovní rolí a integritou pracoviště. KZ označila formu komunikace vůči ní za nepřijatelnou - tehdejší hlavní sestra následně rezignovala. U ředitele Nemocnice Litoměřice Vladimíra Kestřánka KZ konstatovala manažerské pochybení, uložila mu postih a další působení ve funkci spojila s konkrétními úkoly zaměřenými na stabilizaci personální situace a transparentní vnitřní komunikaci.

KZ současně uvedla, že kontroly podle jejího vyhodnocení neprokázaly systémové selhání ani ohrožení bezpečnosti pacientů. Ve stejném vyjádření oznámila, že pracovní pozice Moniky Pánkové byla při reorganizaci zrušena a že Pánková neměla zájem pokračovat na jiné pozici.

Případ byl předtím i následně veřejně popsán televizí Nova - prvotní tvrzení o požadavku na opakovanou sterilizaci jednorázových pomůcek pocházelo z výpovědi Moniky Pánkové. Výsledek interních a dalších kontrol Krajská zdravotní interpretovala výše uvedeným způsobem.

Poznámka vydavatelky: Je důležité odlišovat tvrzení whistleblowerky o konkrétním pokynu od následného závěru Krajské zdravotní o systémové bezpečnosti provozu. Ve zdrojích jsou veřejně doloženy obě tyto roviny.

Seznam Zprávy 30. ledna 2026 popsaly tvrzení Petra Holby, podle něhož po něm měl před krajskými volbami člen představenstva Krajské zdravotní Leoš Vysoudil požadovat veřejnou podporu ODS a měl mu připomenout, kdo „platí porodnici“. Vysoudil potvrdil, že s Holbou telefonoval a že jej požádal o poskytnutí věcných informací místní ODS, politický nátlak však odmítl. Na otázku, zda zazněla věta o tom, „kdo platí porodnici“, podle článku přímo neodpověděl.

Tentýž článek popisuje přítomnost Leoše Vysoudila a Ondřeje Štěrby při rozhovorech se zaměstnanci, v nichž se prověřovala závažná tvrzení týkající se Petra Holby. Holba tato tvrzení odmítal a Seznam Zprávy uvedly, že měly k dispozici jeho negativní toxikologický test. Článek také uváděl, že Holba byl postaven mimo službu, přestože u dvou porodů, při nichž zemřeli novorozenci, nebyl, a že mu byl následně podle dokumentů dostupných redakci snížen plat o více než polovinu.

Po událostech popsaných v původním článku zveřejnila Krajská zdravotní v březnu 2026 výsledek svého interního prověření ve vztahu k Petru Holbovi. Podle veřejných informací bylo potvrzeno, že u medializovaných tragických porodů nebyl přítomen a nebylo zjištěno jeho profesní pochybení. Další veřejně šířená podezření vůči jeho osobě byla podle Krajské zdravotní interním prověřením vyhodnocena jako nepodložená. Do práce se vrátil za původních pracovních podmínek.

Seznam Zprávy následně uvedly rovněž vrácení/doplacení mzdy a uznání nemocnice, že Holba nepochybil.

Upřesnění vydavatelky: Tato aktualizace popisuje výsledek interního prověření a následný vývoj pracovního vztahu Petra Holby. Neznamená sama o sobě závěr všech samostatných šetření tragických úmrtí novorozenců - podle veřejných zpráv se samotnými úmrtími dále zabývaly orgány činné v trestním řízení.

Národní centrála proti organizovanému zločinu v únoru 2024 oznámila zahájení trestního stíhání deseti osob v případu podezření na ovlivňování veřejných zakázek, mimo jiné u Krajské zdravotní a Nemocnice Jihlava.

Média následně uvedla, že mezi obviněnými byl také tehdejší generální ředitel Krajské zdravotní Petr Malý.

Poznámka vydavatelky: Trestní stíhání či obvinění není důkazem viny. O vině a trestu rozhoduje soud a platí presumpce neviny. Tato kauza sama o sobě rovněž neprokazuje protiprávní jednání současných členů představenstva Krajské zdravotní.

Jediným akcionářem Krajské zdravotní je Ústecký kraj. Aktuální stránka Krajské zdravotní uvádí jako předsedu představenstva Jana Landu, jako místopředsedu Leoše Vysoudila a mezi členy představenstva Ondřeje Štěrbu.

Ústecký kraj v současnosti vede hejtman Richard Brabec. Oficiální stránka Senátu uvádí, že Ondřej Štěrba byl v roce 2024 zvolen za ANO 2011 a jeho senátorský mandát trvá do roku 2030.

Původní text označuje Leoše Vysoudila jako „z ODS“. Seznam Zprávy jej ve výše citovaném článku rovněž označují „(ODS)“ a popisují jeho dřívější působení jako městského zastupitele a radního za ODS. Oficiální kandidátní listina ODS pro komunální volby v Litoměřicích v roce 2022 však u jeho jména uvádí BEZPP. Aktuální stránka představenstva Krajské zdravotní stranickou příslušnost neuvádí.

Proto toto označení nepovažuji za spolehlivý doklad jeho aktuálního členství v ODS - výše pouze zachovávám původní znění článku a doplňuji veřejně dohledatelný kontext.

Ministerstvo vnitra uvádí, že volby do zastupitelstev obcí se v roce 2026 konají 9. a 10. října 2026.

Veřejně dostupné informace se mohou dále vyvíjet. Pokud některý z dotčených subjektů doloží věcnou opravu nebo poskytne relevantní doplnění, považuji za správné je k článku doplnit transparentně a datovaně, opět odděleně od původního autorského textu.