Článek
Součástí činnosti vysokoškolského učitele je i základní výzkum. Když už člověk věnuje pozornost zajímavým problémům, které ovlivňují současné evropské společnosti, měl by se se svými myšlenkami podělit s ostatními. Prostě „publikuj, nebo zhyň!“ je motto, které se týká nejen humanitních oborů. Ve svém blogu jsem se několikrát zmínil o práci odborníka na náboženství (religionisty). Právě pohřební kultura muslimských komunit v Německu, Rakousku a Švýcarsku je tématem, ke kterému se neustále vracím. Rád Vám teď umožním nahlédnou pod pokličku mé současné práce. Pokud máte čas a chuť, pohodlně se usaďte a začtěte se do několika úvodních odstavců mého připravovaného textu.
Multidisciplinární výzkum pohřební kultury v Evropě je v současnosti dobře rozvinutou oblastí. Díky dlouhodobé spolupráci mezi etnologií, sociologií a religionistikou se v posledních desetiletích podařilo pokrýt široké spektrum témat. Historické souvislosti soudobého stavu evropských společností jsou zkoumány z různých úhlů pohledu. Vhodně zvolený srovnávací přístup nejen odhaluje styčné body napříč kontinentem, ale také zdůrazňuje významná lokální specifika. Tento postoj je nezbytný pro adekvátní reakce na sociální výzvy, kterým bude Evropa čelit v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Kombinace metodologií typických pro humanitní a společenskovědní obory umožňuje sledovat změny v pohřební kultuře na několika úrovních. S ohledem na obvykle konzervativní přístup k základním prvkům spojeným s posledními věcmi člověka jde o dlouhodobý proces. Výrazně se projevuje ve změnách na ideové úrovni, kde dochází k přetváření základního rámce spojeného s náboženskými a světonázorovými přesvědčeními. Příkladem může být proměna obecně přijímané podoby pohřebního obřadu nebo fungování hřbitova, které se postupně přizpůsobují novým podmínkám.
Místo posledního odpočinku může být někdy hodně symbolické a specifické. Už jste viděli Valašský Slavín u kostela sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm?
Bezprostřední vliv těchto změn je patrný na společenské úrovni. Změna nabídky stávajících institucí a vznik nových přístupů se projevují například v úpravách interiéru staveb určených k poslednímu rozloučení. Tyto změny souvisejí s tak zvanými přechodovými rituály a mají vliv i na podobu trvalé výzdoby tohoto veřejného prostoru. Rozvíjí se také nová infrastruktura, která poskytuje alternativy k tradičním náboženským přístupům. Výzkum tak může směřovat od obecných náboženských a legislativních změn k trendům, které ovlivňují prostředí hřbitovů v městských i venkovských oblastech. Tím se lze dostat k hlubšímu porozumění projevům tradic specifických rodinných a společenských skupin.
Zájem o architekturu spojenou s hřbitovy začal už dávno v mém rodném městě Frenštátě pod Radhoštěm.
Pro načrtnutí úplného obrazu o proměně západoevropských společností především druhé poloviny 20. století je potřeba detailnější pohled. Tedy nezaměřit se pouze na skupiny, které v různé míře souzní s kulturou založenou na specifických křesťanských prvcích konfrontovaných s následnými alternativami vycházejícími ze sekulárních principů. Jinými slovy je potřeba věnovat pozornost společenstvím a jednotlivcům označovaným z různých důvodů za nositele jinakosti. Koho mám na mysli?
Zajímavý židovský hřbitov máme taky u nás v Českých Budějovicích.
Z pohledu vědy o náboženství je to v evropském kontextu především pohřební kultura spojená s různorodými židovskými komunitami. Historické souvislosti požadovaného prostorového oddělení ovlivnily celkovou podobu městských i venkovských sídel. Výrazným způsobem se mimo jiné projevily také do symbolické okrajové lokalizace a pojetí židovských hřbitovů. Zajímavým srovnávacím tématem je také zrovnoprávnění komunit hlásících se k alternativnímu křesťanskému vyznání ve veřejném prostoru. Vedle dlouhodobě regulované podoby budov určených k pravidelným bohoslužebným shromážděním týká právě vytýčení speciálního pohřebiště.
Jak často najdete na veřejném hřbitově pravoslavnou kapli? Jedna taková je na Olšanských hřbitovech v Praze.
V posledních desetiletích se mimo jiné díky ekonomické migraci proměňuje skladba západoevropských společností. V jednotlivých zemích se postupně zvyšoval podíl obyvatelstva vyznávajícího určitou interpretaci islámu. Část z nich přišla z různých důvodů z prostředí Balkánského poloostrova a přinesla si s sebou kulturní prvky ovlivňující celou řadu oblastí každodenního života. Díky historickým souvislostem vrcholícím především v 19. století měly státy s německojazyčným obyvatelstvem s těmito komunitami již bohaté zkušenosti. Další osoby se do západní Evropy dostaly nejprve na krátkodobé pracovní pobyty prostřednictvím pracovních kanceláří především z Turecka. V neposlední řadě jsou to lidé přicházející z různých arabských států s vysokým podílem muslimů, které měly mnohdy dlouhotrvající koloniální vazby na západoevropské mocnosti. Tímto se rozšířila obecná charakteristika nositele jinakosti o prvky vycházející z odlišného prostředí Balkánu, Turecka a arabských zemí.
Připravovaný text se věnuje modernímu Islámskému hřbitovu v rakouském Altachu. Na obrázku vidíte místo pro kolektivní modlitbu za zemřelé.
Badatelé se zaměřují na konkrétní souvislosti ovlivňují právní rámec jednotlivých zemí a jejich částí, které se propisují mimo jiné do hřbitovních řádů přijímaných především na úrovni obcí. Ty jsou totiž v mnoha případech zřizovateli, majiteli a provozovateli hřbitovů. Zájem výzkumníků je potom obrácen na vzájemné ovlivňování kultury místního většinového obyvatelstva se skupinami nově příchozích. Avšak změna probíhá i uvnitř takto definovaných komunit muslimů, které jsou tvořeny rodinami a jednotlivci pocházejícími z různých geografických oblastí. Pro ně jsou pak typické různorodé kulturních interpretace islámu, které se projevují mimo jiné v určitých specifikách spojených s posledními věcmi člověka. Systematický komparativní výzkum proměny probíhající u našich sousedů je důležitý také pro přesnější postižení stávajícího vývoje v naší společnosti. Výsledky základního bádání tak mohou napomoci k nalezení správných rozhodnutí reagujících na změny ve veřejném prostoru."
A jsme společně na konci úvodní části textu, na kterém teď usilovně pracuji. Pokud Vás zaujalo téma multidisciplinárního výzkumu pohřební kultury, můžete se těšit na můj odborný článek. Tak mi držte palce, ať to všechno dobře dopadne.
