Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Bělošky a plážoví borci: pobřeží Afriky drtí sexuální turistika, jen někdy na nich vykvete láska

Foto: Martin Skalský

„Přejete si manželství monogamní nebo polygamní?,“ ptá se oddávací úředník v Tanzanii.

„Tak jsem se rozhodla. Já si toho blázna vezmu. Mohl bys mi zítra přijet za svědka?“ překvapí mě hned po ránu kamarádka Radka z Jihlavy, která je v Tanzanii mojí nejbližší českou sousedkou.

Článek

Bydlíme od sebe jen padesát kilometrů, i když cesta může někdy trvat třeba čtyři hodiny.

Na dobrodruhy milující slunce a přírodu, nespoutanost a divokost, působí tropy magickou přitažlivostí, jíž je těžké se ubránit. Čas tady nehraje podstatnou roli, osou života jsou vztahy mezi lidmi. Radka tvrdí, že Afričané, na rozdíl od Evropanů, jsou upřímní. Pojí mě s ní podobný příběh. Během pandemie covidu odletěla trávit dovolenou na Zanzibar, trochu si ji protáhla… a už se nevrátila.

Docela určitě k tomu značným dílem přispěl Rašíd. Ve vsi je teď celebritou. Má mzungu, bílou ženu, což znamená, že vyhrál jackpot (1). Bydlí v bílé vile s plochou střechou a s výhledem na oceán, má motorku a auto, může si dovolit zvát kamarády na pivo a přitom nechodí do práce.

Když jsem byl poprvé svědkem jejich hádky, měl jsem dojem, že je konec. Křičelo se a bouchalo dveřmi, potom Rašíd nasednul na motorku a tři dny se neukázal doma. Jednou ráno se vrátil a tvářil se, jako by se nic nestalo. Radka s ním ještě celý den nemluvila, ale večer už se na sebe usmívají jak dvě sluníčka a plánují, jak si na zahradě postaví altánek a budou vyrábět zmrzlinu.

Na plážích Afriky doufají v lepší život tisíce mladých mužů. Někteří se ve městech a vesnicích u břehů oceánů narodili, jiní sem přijíždějí z vnitrozemí, vábeni historkami, jež se vyprávějí ráno v kavárnách, za poledních veder na lavičkách pod korunami rozložitých stromů, i večer v hospodách s kukuřičným pivem a kořalkou. Ve dne žijí fantaziemi o mzungu, v noci je vidí ve svých erotických snech. Všichni známe ty romantické příběhy o Bílých Masajkách, bohatých ženách z Evropy, jež se v Africe zamilovaly a odvezly si vyvoleného muže z chudoby a bláta vesnice do blahobytné části světa (2).

Beach boy, to je povolání. Na Zanzibaru pro ně existují kurzy, jež místní posměšně nazývají univerzitou. Jak jinak by mohl dvacetiletý kluk z africké vesnice tušit, jak svádět čtyřicetiletou bělošku? Často nemají nic než dvě trička a sluneční brýle, přespávají na plážích. Po rozpáleném písku ostrova korzují nesourodé dvojice a domlouvají se lámanou angličtinou: svalnatí mladíci doprovázejí o dost starší ženy. Těžko říct, kolik z nich si takovou rekreaci už dopředu plánovalo. I když vášeň často uvadne spolu s dovolenou okouzlené mzungu, i tak jde o výhru, protože beach boy může dva tři týdny bydlet v hotelu, chodí do restaurací a barů, může se předvádět.

Cestovatelka se vrátí do Evropy, ale na svůj románek nemůže zapomenout. Beach boy ví, že lásku nesmí nechat vychladnout a že bílá žena má víc peněz než rozumu. Když bude mít štěstí, pošle mu na nový mobil, na léky pro nemocnou matku, pak na opravu střechy domu, který nejspíš vůbec nestojí. Některé ženy posílají svým milencům měsíční kapesné a každý rok se za nimi vracejí. A jednou za čas padne jackpot: bílá žena s koncem dovolené neodjede (3).

Za rozbřesku mi zahradník Šiamala sváže velkou kytici z právě kvetoucích oleandrů, bugenvileí, pouštních růží a svěžích zelených listů. Autobus tentokrát neuvízne v bahně a není tak přeplněný, jako obvykle, takže se mi nikdo nesnaží posadit na klín dítě ani mi nepolije můj svatební oděv zapáchající vodou z kbelíků, v nichž vesničané převážejí ryby.

V kanceláři matriky ve městě Tanga jsme obsadili všechny židle, pár kamarádů Rašída stojí. Ženich má na sobě nejspíš poprvé v životě oblek, na nohou naleštěné polobotky a ve tváří šťastný výraz. Jsem jediným hostem nevěsty, jež přišla rozesmátá v letních šatech. Usmívá se jen do chvíle, než se oddávající úředník zeptá: „Přejete si uzavřít manželství monogamní nebo polygamní?“ Chvíli to vypadá, že Radka ze svatební síně uraženě odejde, ale hned pak se s Rašídem zas usmíří. „On je moje životní štěstí,“ říká, když podepíše oddací list a poprvé se políbí se svým mužem.

Další informace:

1) Muzungu mezi obibíny (Martin Skalský, Seznam Médium, 2. 5. 2023)

2) Bílá Masajka (Corinne Hofman, Ikar, 2004, Databazeknih.cz)

3) Sexuální turistice bílých žen do pobřežních států Afriky se věnuje řada dokumentárních filmů (například The British Grannies Preying On Gambian Men: Granbia, Only Human, YouTube, 7. 7. 2023) i nevládních organizací (například The African Sex Worker Alliance (ASWA). Téma zpracovává řada románů a filmů – v českém prostředí například spisovatelka Hana Hindráková v knize Nebe nad Zanzibarem).

Další čtení od stejného autora:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz