Reakce na článek: Czechia – a to se vám ten název líbí?

Autor se v první části článku zabývá tím, že se jméno Czechia mělo objevit jako blesk z čistého nebe bez delší diskuse. Toto tvrzení není úplně pravdivé. Samotné krátké jméno bylo schváleno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK), který je ke standardizaci kompetentní podle § 3 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech. Poté se o tomto jménu diskutovalo jak mezi politiky, tak i v médiích.

Z politických diskusí lze jmenovat třeba veřejné slyšení v Senátu, kterého se účastnili lidé jako doc. Ivan Bičík (PřF UK), doc. Leoš Jeleček (PřF UK), Libuše Čižmárová (ÚJČ AVČR) a další odborníci.

V rámci médií lze uvést příspěvky v Hospodářských novinách (prof. Petr Pavlínek), Lidových novinách (dr. Kukal) či vystoupení Vladimíra Hirsche v DVTV. Z odborné literatury lze uvést článek zmíněné dr. Čižmárové v časopisu Naše řeč. Nadto bych rád ještě zmínil např. Hirschův článek v internetovém časopisu Klaudyán.

Od standardizace, kterou provedl ČÚZK roku 1993 uběhlo do roku 2016 (kdy proběhl zápis krátkého názvu do databází OSN) 23 let. Jak dlouho by tedy autor chtěl ohledně tohoto tématu vést diskusi? Dvě dekády považuji za opravdu dlouhou dobu. Navíc třeba takové ministerstvo školství vydalo ohledně této problematiky doporučení již v roce 1999 (oznámení č.j. 27686/99-20), kde jako krátké jméno v angličtině uvádí právě Czechia. Ohledně této problematiky lze též uvést fakt, že občanská iniciativa Česko/Czechia (která se diskusí nad krátkým jménem zabývá) vznikla již roku 1997.

S tímto argumentem jsem se již setkal při sepisování jednoho z předchozích článků, který přikládám níže.

Obecně je v této rovině nutné oddělit dvě věci – nezvyk a neestetičnost. Mohu zde uvést například kritiku slova Czechoslovakia, které se nakonec ujalo a vytvořilo Československu dobrou značku (jak uvádí ve své brožurce dr. Čižmárová). Lze tedy předpokládat, že v případě názvu Czechia se tak stane taktéž a označovat jej jako „nelíbivý“ ničemu moc nepomůže. Donedávna jsem tu měli ohledně označování našeho státu poněkud „anarchii“ – Czech Republic, Czech, Czech Rep., Rep. Czech, CR (což je mimochodem kód Kostariky), Czech Republike, … Je takový zmatek a takovou nesourodost možné považovat za estetický projev? Přispívá to k dobré a srozumitelné komunikaci? Podle mého názoru rozhodně ne. Krátký název tedy není jen rozmarem. Je nutností pro komunikaci vycházející ze skutečných potřeb.

V úvodu jsem pojednával o diskusi před rokem 2016. Považuji za správné pro úplnost popsat i diskusi a vývoj v následujících letech. Hned v roce 2016 bylo téma řešeno v pořadu 90' ČT24. Odpůrci dostali svůj prostor v pořadu Politické spektrum (nutno však říci, že prakticky jen opakovali již vyvrácené mýty).

Ohledně další propagace názvu a diskuse nad ním lze vyzdvihnout třeba přednášky prof. Pavlínka z PřF UK a University of Nebraska. Přednášel česky i anglicky s tím, že přihlášky na přednášku i do diskuse byly otevřeny široké veřejnosti. Vycházely i články v médiích. Např. Czechia si to bude muset protrpět v Lidových novinách, Komentář: Už pět let jsme anglicky Czechia, stát to ale bojkotuje a Kejval krátké variantě nefandí. Ale Czech Republic na OH? Nestrašte na Seznam Zprávách či Čeští sportovci budou mít na dresech jméno Czechia na serveru Novinky.cz. Vycházely i rozhovory – např. s Václavem Šulistou, honorárním konzulem v Basileji, či s lingvistou Pavlem Krejčím.

Na základě těchto článku lze tedy konstatovat, že ke společenské diskusi dochází a název se zavádí po rozsáhlé úvaze. (Podle mého názoru nad tím uvažujeme trochu moc a měli bychom být ráznější.)

Na závěr dodávám další zdroje, které pokládám za užitečné. Zdrojů je již docela hodně, proto se omlouvám autorům, na které bych pozapomněl.