Rychlá svatba, nebo samoživitelkou do konce života? Aneb svobodné matky v minulosti

Na základě minulých dvou článků o podílu nemanželských dětí (odkaz zde) a podílu žen, které porodily nemanželské dítě (odkaz zde), jsme si ujasnili, že zatímco v 17. a v první polovině 18. století byly nemanželské děti i ženy, které se staly svobodnými matkami, v jedné typické severočeské obci skutečnou výjimkou, od druhé poloviny 18. století se jejich počet ale zvyšoval, až byly na přelomu 19. a 20. století věci zcela běžnou.

(Jako i v minulých článcích jde o čísla jedné typické severočeské podhorské vesnice s nepříliš výnosným zemědělstvím a rozšířenou domácí textilní výrobou, jakých byly v dlouhém pásu mezi Krušnými horami a Krkonošemi celé stovky.)

V tomto článku se podíváme na to, jak se svobodné matky se svou situací vyrovnávaly. Snažily se rychle vdát, nebo hrdě nesly svůj osud samoživitelek až do konce života?

Bohužel se stále zvyšujícím se počtem různých kritérií, je původní dostatečný statistický vzorek stále zmenšován.

Podíl svobodných matek se zjišťuje celkem snadno z matrik a vrchnostenských soupisů lidu, takže původní vzorek obsahoval téměř tisíc žen, u kterých se dalo zjistit, zda se staly, nebo naopak nestaly svobodnými matkami.

Protože nás v tomto článku bude zajímat osud svobodných matek po narození dítěte, musel jsem tento dostatečný vzorek samozřejmě proškrtat. Tak z původního vzorku vypadly všechny ženy, které porodily nemanželské dítě, ale poté neznám jejich další osud: Zůstalo u jednoho nemanželského dítěte, nebo jich taková žena jinde porodila více? Vdala se taková svobodná matka po porodu prvního nemanželského dítěte? Nebo se vdala až po narození více dětí? A vdala se vůbec?

U řady svobodných matek se mi jejich další osud nepodařilo zjistit, a tak z původních mnoha set žen ve statistickém vzorku zůstalo jen 250 žen, které se jistě staly svobodnými matkami a u kterých se mi podařil zjistit jejich osud až do smrti.

Není to vzorek dostatečný, ale pro účely popularizačního článku postačí…

I z žen, jejichž životní osud známe až do smrti, bylo nutné některé případy vyřadit. Ne moc, ale některé přece jen ano:

V článku nás totiž bude zajímat jen osud žen, které se svobodnými matkami v užším slova smyslu. Tedy vyřadíme všechny ženy, které porodily nemanželské děti jako vdovy nebo po rozpadu manželství či rozvodu. Takových žen ovšem nebylo mnoho:

Naprostá většina žen se svobodnými matkami stala před první svatbou či se nikdy nevdaly (tuto kategorii rozdělíme až v následujícím textu). Takových bylo 97,2 %.

Žen, které nemanželské dítě porodily po ovdovění, byla jen 1,2 %.

Na prstech jedné ruky bychom mohli spočítat případy, kdy se ženy staly matkami nemanželských dětí v době, kdy sice manželství stále právně trvalo, ale jeden z manželů z něj fakticky odešel; takových „svobodných matek“ bylo jen 0,4 %.

Stejný byl podíl žen, které se staly matkami nemanželských dětí po rozvodu - takových byla jen 0,4 %.

Poslední kategorií žen, které porodily nemanželské dítě (vlastně bych měl použít množné číslo), jsou ty, které takové dítě porodily před svatbou, poté se vdaly, následně ovdověly a už po ovdovění porodily další nemanželské dítě. I podíl takových žen byl ovšem mizivý - jen 0,8 %.

Takové ženy se ovšem poprvé staly svobodnými matkami již před svatbou, a tak tyto případy můžeme přiřadit ke kategorii první.

Z původního vzorku žen, které se staly matkami nemanželských dětí, nám tedy zbylo přesně 98 %. Je to 242 osudů svobodných matek. Není to moc, ale není to ani málo.

Jaký byl tedy jejich osud po porodu nemanželského dítěte?

Nejprve ovšem provedeme rozdělení vzorku ještě podle dvou kritérií:

Z oněch 242 žen se většina stala matkou pouze jednoho nemanželského dítěte, takových byly dvě třetiny, přesně 67,4 %.

Dvě nemanželské děti porodila pětina z nich, přesně 20,3 %.

„Jen“ 12,3 % svobodných matek porodila tři a více nemanželských dětí: přesně 3 nemanželské děti 7,5 % žen, 4 děti 2,6 %, 5 nemanželských dětí 0,4 % a 6 a více nemanželských dětí porodilo 1,8 % žen, které se staly svobodnými matkami.

Graf v procentech vypadá takto:

Zcela stranou necháme ženy, které se narodily v letech 1630-1725. Jak jsme si ukázali v tomto článku (odkaz zde), byl jejich počet malý.

Takže první kategorií podle roku narození budoucí svobodné matky, do které si uvedený vzorek rozdělíme, budou ženy narozené mezi lety 1725-1800 (dále je budu označovat jako "18. století"). Ve výše odkazovaném článku jsem ukázal, že z žen, které se narodily mezi lety 1725-1800, dožily se dospělosti a dokázal jsem zjistit, zda se staly, nebo naopak nestaly svobodnými matkami (tyto podmínky platí samozřejmě i pro ostatní kategorie), se na začátku období osmina, ke konci období pětina stala svobodnými matkami.

Druhou kategorií budou ženy narozené v letech 1801-1850. Z takových žen se svobodnými matkami stala přibližně třetina (31,4 % žen narozených v letech 1801-1825, ale už 39,6 % žen narozených v letech 1826-1850).

Třetí kategorií budou ženy narozené v letech 1851-1900. Z takových žen se v severočeské podhorské obci téměř polovina stala svobodnými matkami (ženy narozené mezi lety 1851-1875 42 % a mezi lety 1876-1900 už 51,2 %).

Měnily se v těchto různých obdobích počty (resp. podíly) nemanželských dětí, které svobodné matky rodily?

V podstatě ne a ve všech těchto třech obdobích převládaly ženy, které porodily jen jedno nemanželské dítě.

Ze svobodných matek narozených v letech 1726-1800 jedno nemanželské dítě porodila 72,2 % žen, v letech 1801-1850 to bylo sice jen 59,5 %, ale ženy narozené v letech 1851-1900 opět v 72,3 % porodily jen jedno nemželské dítě.

Dvě nemanželské děti porodila 22,2 % svobodných matek narozených mezi lety 1725-1800, 25,3 % žen narozených mezi lety 1801-1850 a 15,2 % žen narozených mezi lety 1851-1900.

Tři nemanželské děti ze svobodných matek narozených mezi lety 1726-1800 neporodila ani jedna, z žen narozených mezi lety 1801-1850 ale již 7,6 % a 9,8 % ze svobodných matek narozených v letech 1851-1900.

Čtyři a více nemanželských dětí pak porodilo 5,6 % ze svobodných matek narozených mezi lety 1726-1800, 7,6 % svobodných matek narozených mezi lety 1801-1850 a 2,7 % žen narozených mezi lety 1851-1900.

Vidíme tedy, že ve všech dobách nejvíce svobodných matek rodilo jen jedno, nejvýše dvě nemanželské děti, tři a více nemanželských dětí rodilo nejvýše 15 % svobodných matek. Podíl se přitom v těchto téměř dvou stoletích podstatně neměnil.

Kolik svobodných matek se po porodu nemanželského dítěte vdalo a kolik jich zůstalo svobodných?

Abychom měli srovnání, podíváme se nejprve, jaké procento žen se vdalo bez ohledu na to, zda porodily nemanželské dítě.

Přiznávám, že ještě nemám hotovou statistiku, jaké procento žen se vdalo. Taková statistika je ovšem složitá: mám od ní počítat dívky/ženy, které zemřely třeba ve věku sedmnáct osmnáct let? Tedy se dožily věku, kdy se sice vdát mohly, ale nedožily se věku, kdy se ženy v naší oblasti běžně vdávaly (před 20. narozeninami se vdávala ani ne desetina nevěst; o věku nevěst jsem psal v tomto článku).

Řekněme si tedy, že podle statistiky předběžné se z žen, které se dožily třiceti pětatřiceti let, vdala naprostá většina - jistě 90 % a podle nehotových statistik kolem 95 %; podobná čísla pro české země uvádí též kniha Dějiny obyvatelstva českých zemí (s. 159).

Viselo nad svobodnou matkou jakési společenské stigma, které jí bránilo v uzavření sňatku?

Odpověď je jednoduchá - ne, neviselo!

Pokud odečteme jednu nešťastnici, která zemřela dva měsíce po porodu svého prvního nemanželského dítěte, pak ze zjištěného vzorku téměř 250 svobodných matek se jich vdalo přesně - 93 %.

To je tedy jen o několik procent méně, než jaký byl podíl u žen, které nemanželské dítě nikdy neporodily.

Panovaly určité rozdíly v čase a podle počtu nemanželských dětí:

Ze svobodných matek narozených v 18. století se vdalo 85,3 %, svobodných matek narozených v letech 1801-1850 91,1 % a těch narozených v letech 1850-1900 dokonce 97,3 %.

Jak se lišila sňatečnost podle počtu narozených nemanželských dětí?

Ze svobodných matek, které porodily jen jedno nemanželské dítě, se vdalo 95,4 %. Z těch, které porodily dvě nemanželské děti, 91,1 %. Snad poněkud překvapivě se tento podíl zvýšil u žen, které porodily tři nemanželské děti: takových se vdala 94,1 %.

Výrazný pokles uzavřených sňatků (resp. podílu žen, které se poté vdaly) nastal až u těch svobodných matek, které porodily čtyři a více svobodných dětí. I takových se ovšem vdaly téměř dvě třetiny - 63,6 %. Je to sice znatelně menší procento, ale i tak jde o překvapivě vysoké číslo.

Statistik i grafů jsem měl připravených více - i podle roků narození budoucích svobodných matek, počtu dětí v jednotlivých obdobích atd. Ale vzhledem k tomu, že čísla se liší většinou jen v několika procentech, upouštím od nich.

Ještě jedna statistika nás ale bude zajímat:

Zde musím říct, že jsem takovou statistiku při tvoření různých statistických tabulek místních obyvatel neplánoval, takže si musím vypomoct srovnáním věku v době porodu prvního dítěte a věku při uzavření prvního sňatku.

Údaje tak budou jen v rocích, a to nikoli od doby porodu dítěte, ale od roku vlastního narození. Údaje tak budou v tomto směru orientační: pokud žena porodila nemanželské dítě týden před 24. narozeninami a třeba o dva měsíce později, tedy již ve věku 24 let, se vdala, mám v předkládané statistice rozdíl jeden rok, nikoli devět týdnů. Naopak pokud žena porodila dítě týden po svých 24. narozeninách a vdala se týden před 25. narozeninami, mám v předkládané statistice rozdíl nula let, nikoli padesát týdnů…

Přesto tuto statistiku přikládám.

Víme, že se vdalo 93 % všech žen, které se staly svobodnými matkami před prvním sňatkem.

Nejpozději do 12 měsíců po narození prvního nemanželského dítěte se vdalo 14,4 % svobodných matek. Nejpozději do 24 měsíců dalších 20,5 % a do 36 měsíců 17,9 %.

Nadpoloviční většina svobodných matek se tak vdala do 36 měsíců po narození prvního nemanželského dítěte. Bylo to nejméně 52,8 %, ale do této skupiny budou patřit také některé ženy z následujícího období do 36-48 měsíců; těch bylo celkem 8,7 % (mezi takovými stále převažovaly matky s jedním dítětem, ale existovaly mezi nimi už i ženy se třemi nemanželskými dětmi).

Na opačném konci takové tabulky pak stojí opačné případy. Několik žen se vdalo shodně až 18 let po narození prvního nemanželského dítěte, což je takové největší časový rozptyl mezi porodem prvního nemanželského dítěte a svatbou v celé zjistitelné historii obce.

Jejich osudy byly různé: Jedna byla „notorickou“ svobodnou matkou - první nemanželské dítě porodila již v sedmnácti letech, pak následovalo dalších (přinejmenším) pět nemanželských dětí, až se ve svých 35 letech vdala. Jiná porodila jediné nemanželské dítě v 18 letech, žádné další k němu nepřidala a ve 36 letech se vdala. A zase jiná první nemanželské dítě porodila ve 23 letech, o tři roky později další a pak se ve 41 letech vdala.

Je třeba říct, že celá řada svobodných matek „pod čepec“ zrovna nespěchala:

Pokud se žena stala svobodnou matkou, a jejich podíl ze všech žen, které se dožily dospělosti, vystoupal z osminy po polovině 18. století až na polovinu na přelomu 19. a 20. století, porodila ve dvou třetinách případů jedno nemanželské dítě. Pokud neporodila další, ve všech sledovaných obdobích se nejčastěji nejpozději do tří let po porodu vdala.

Pětina svobodných matek porodila dvě nemanželské děti a poté se taktéž ve všech sledovaných obdobích vdala. I v 18. století se vdalo 87,5 % žen z těch, které předtím porodily dvě nemanželské děti, tento podíl se pak na přelomu 19. a 20. století zvýšil až na 98,8 %.

Jen málo svobodných matek, nejvýše 15 %, v 18. století jen 5 %, rodilo tři a více nemanželských děti. A i většina takových matek, kolem 85 %, se ve všech sledovaných obdobích poté vdala.

Výjimku tvoří svobodné matky, které ještě v 18. století (spíše k jeho konci) porodily 4 a více nemanželských dětí, takové se pak vdaly jen v polovině případů. Ovšem takové případy se v naší obci staly jen dva, takže jakákoli statistika ztrácí smysl…

Svobodné matky i nemanželské děti byly v severočeské podhorské obci již v polovině 19. století jevem zcela běžným. Když už ovšem k narození nemanželského dítěte došlo, snažila se pak žena, nejpozději tedy po narození toho druhého, vdát.

Pro ženu nepředstavovalo narození nemanželského dítěte vážnější překážku při uzavření manželství, protože ze svobodných matek se naprostá většina vdala; trvale svobodných jich zůstalo jen 7 %.

Přes lákavé a mnohokrát propírané téma sexuálního nátlaku ze strany sedláka vůči děvečce a podobně, je z matrik jasné, že ve většině případů si svobodná matka brala biologického otce svého dítěte. Platí to především pro ty svobodné matky, které se vdávaly brzy po porodu jednoho nebo dvou nemanželských dětí; takových matek byla nadpoloviční většina.

Mladí lidé spolu již od začátku 19. století v podhorské oblasti severních Čech (a nejen tam) běžně žili jako dnes. Takže takový vztah pak probíhal časově takto - seznámení, předmanželský sex, eventuálně narození nemanželského dítěte, svatba. Rodiči dohodnuté sňatky v této oblasti již od počátku 19. století stále častěji ustupovaly do pozadí.

Co se lišilo? Nebyly rozvody (ty se rozšířily až za první republiky). To je tak všechno, čím se v tomto ohledu lišily mladí lidé v severních Čechách před dvěma sty lety od nás…

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, farnost Česká Kamenice, matriky obce Kunratice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu obce Kunratice.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.