Jak poznat sektu?

Vůdci mají absolutní kontrolu nad členy a jejich životy. Omezují osobní svobodu a nezávislost.

Nechce se ti to číst? Tak si to poslechni: Jak poznat sektu? (youtube.com)

Vládnoucí osoba nebo skupina má absolutní moc nad členy, kontroluje všechny aspekty života, včetně osobních svobod. Liftonova studie o čínských „brainwashing“ technikách popisuje, jak izolace, kontrola informací a nátlakové techniky mohou vést

Členové jsou izolováni od rodiny a přátel, kteří nejsou součástí skupiny. Skupina se snaží vytvářet závislost na sobě samé. Omezuje kontakt s vnějším světem, cenzuruje informace a vytváří atmosféru strachu a nedůvěry vůči vnějším vlivům. Nejsou výjimkou zmanipulovaní jedinci, kteří každý přestupek nebo odchylku od učení vašeho guru donášejí, aby stoupla jejich hodnota v jeho očích a získali tak privilegia. Skupina vytváří skupinový nátlak a tak i jistou normu názorů a chování. Kontrola malé skupiny je jednodušší, zvláště pokud vytvoříte izolovanou skupinu, kde jeden bude kontrolovat druhého.

Používají psychologický nátlak, manipulaci a v některých případech i fyzické násilí k udržení členů. Nezřídka jsou použity represivní metody, včetně tajných donašečů, a trestání za jakékoliv dotazy na etiku nebo kritiku. I racionální a kritické myšlenky jsou vnímány jako hrozba a jsou postihovány a trestány, aby si vůdce či guru udržel kontrolu nad skupinou.

Vyžadují naprostou loajalitu ke guru nebo vládnoucí skupině, nesouhlas je potlačován a často trestán nejen jím, ale i celou skupinou. Jak to funguje, nám ukázal Aschův experiment o konformitě z roku 1951. Cílem bylo zjistit, do jaké míry budou lidé přizpůsobovat své názory a chování skupinovým normám, i když tyto normy jsou zjevně nesprávné. V experimentu byly subjekty požádány, aby se účastnily jednoduchého úkolu: porovnání délky čar. Byly jim ukázány dva obrázky, jeden s jednou čarou a druhý se třemi čarami různých délek, a jejich úkolem bylo určit, která z těch tří čar je stejně dlouhá jako ta první. Většina lidí by tento úkol zvládla bez problémů. Skupina účastníků však byla většinou tvořena herci, kteří byli instruováni, aby na některé otázky odpovídali nesprávně. Subjekt (který nevěděl o hercích) byl umístěn na konec skupiny, aby slyšel všechny předchozí odpovědi předtím, než dal svou vlastní odpověď. Výsledky ukázaly, že mnoho subjektů bylo ochotno přizpůsobit své odpovědi chybné většině, i když bylo zjevné, že odpovědi členů skupiny jsou nesprávné. Aschův experiment ukázal sílu sociálního vlivu a potřeby konformity, což má významné důsledky pro pochopení lidského chování v různých sociálních situacích. Třeba i pro členství v sektách.

Lze také popsat jako „informační asymetrie“. Praktiky, cíle a struktura skupiny jsou tajné. Informace jsou členům dávkovány a vedení má neomezenou moc. Rozhodnutí jsou přijímána za zavřenými dveřmi a informace jsou přísně kontrolovány. Tento jev zkoumalo dokonce několik experimentů. Nejznámější z nich je asi Milgramův experiment, který měl za cíl průzkum poslušnosti k autoritě. Jako další uvedu experimentální výzkumy na téma skupinové dynamiky a kontroly, které vedli Kurt Lewin a další. Jeho studie ukázaly, že autoritářské vedení a kontrola informací mohou vést ke zvýšené poslušnosti, konformitě a utajení, což může podporovat mocenskou strukturu. A určitě nesmím zapomenout sociology jako Erving Goffman a další, kteří vysvětlili, jak utajování a kontrola informací umožňují vůdcům udržet si moc tím, že omezují znalosti členů skupiny, což snižuje jejich schopnost oponovat nebo zpochybňovat rozhodnutí vedení.

Požadují velké finanční příspěvky, často pod hrozbou duchovních nebo fyzických následků. Členové mohou být nuceni odevzdat své majetky vůdcům skupiny. Vládnoucí elita často vykořisťuje ekonomické zdroje členů a bohatne na jejich úkor. Finanční vykořisťování v sektách je závažný problém, který může mít devastující důsledky pro členy. Tento jev nám vysvětlil Steven Hassan. Jeho kniha Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů podrobně popisuje metody kontroly mysli a vykořisťování, které používají sekty, včetně finančního vykořisťování. Také klinická psycholožka Margaret Thaler Singer v knize Cults in Our Minds analyzovala techniky používané kulty k vykořisťování členů, včetně ekonomického vykořisťování. Singer uvádí příklady, kdy členové odevzdávají své životní úspory, majetek a finanční prostředky vůdcům skupiny.

Používají vymývání mozku a psychologickou manipulaci k udržení kontroly nad členy, vytvářejí kult osobnosti kolem vůdce. Vnucování pocitů viny a strachu není také nic neobvyklého. Experiment, který se zabývá tím, jak se chovají jedinci ve skupině, je známý jako Stanfordský vězeňský experiment z roku 1971 vedený Philipem Zimbardem. Zkoumal psychologické účinky vnímání moci, zaměřené na interakce mezi vězni a dozorci. Dobrovolníci byli rozděleni na dvě skupiny – vězni a dozorci – a umístěni do simulovaného vězeňského prostředí. Experiment byl plánován na dva týdny, ale byl ukončen po šesti dnech kvůli extrémnímu a neočekávanému chování účastníků. Experiment ukázal, jak rychle a intenzivně lidé přijímají své role v mocenských strukturách a situacích, kde kontrola a donášení na druhé může vést k zneužívání moci a dehumanizaci.

Tento experiment poskytuje hluboký vhled do dynamiky moci.

To, že sekty vykazují rysy diktatury, není náhoda. Nejlepším důkazem toho je, že „vůdci“ či „guru“ často mají tendenci vytvářet nové slovní tvary, případně vám budou tvrdit, že ustálená slova či slovní spojení mají úplně jiný význam. Jako nejlepší příklad uvedu tentokrát literaturu a minulý režim. Pojmy jako „doublethink“ a „newspeak“ byly popsány v románu George Orwella 1984. Podobně fungovalo označení jazzové hudby za socialismu jako „úpadková buržoazní kultura“. Dynamiku tohoto jevu můžeme popsat jako budování „protikladného myšlení“. Vedoucí osobnost kultivuje mentalitu svých následovníků vlastní terminologií, kdy tvrdí, že ustálená slovní spojení a některá slova mají úplně jiný význam. Jde opět o kontrolu skupiny následovníků falešného proroka. Tento jev je odborně popsán pod termínem „kognitivní disonance“. Co si pod tím představit? Psychologický jev, kdy jedinec zažívá nepohodlí nebo stres kvůli současné existenci dvou nebo více protichůdných myšlenek, přesvědčení nebo hodnot. Tento stav často vede k tomu, že se jedinec snaží snížit disonanci buď změnou svých přesvědčení, ospravedlněním svých jednání, nebo minimalizováním významu konfliktu. Takto zmateného člověka, který neví, čemu věřit, je snazší ovládat a přesvědčit.