Článek
Naprosto chápu, že AI je vnímána jako hrozba. Známe lidskou povahu. Pokud si lze něco usnadnit, tak že to nemusíme vůbec dělat, tak proč ne? Ale pokud podvádí akademik, který se zabývá něčím opravdu důležitým, pak jdou chyby z neznalosti a šlendriánu do miliard. Pro lidi, kteří mají poruchy učení, a učit se skutečně chtějí i přes opakovaná tvrzení všech autorit z okolí, že jsou „hloupí“, je to ale neocenitelná pomoc. Kam se také jinam obrátit, když lidé a instituce kolem nás selhávají?
Nechce se ti to celé číst? Tak si to poslechni: O školství, AI a Lidech s poruchami učení (youtube.com)
Nejlépe vám to vysvětlím vlastní zkušeností. Na prvním stupni základní školy mi paní učitelka Králová dává pětku za nepřinesený úkol z matematiky a za trest přidává dva další úkoly. Přináším ho domů a každý se diví, proč to nechápu, a stejně se mnou úkoly nikdo nedělá. Nikdo na to nemá nervy.
O půl roku později mi pedagogicko-psychologická poradna diagnostikovala středně těžkou diskalkulii a dysortografii. Je mi do očí dítěte řečeno, že jsem „opožděná“. Dostávám se tak do třídy s 14 dyslektiky. Jako jediná ve třídě ale rozumím abstraktnímu konceptu umění a dokážu rozumět větě, co přečtu souvisle a nahlas. Není pro mě ani problém napsat srozumitelný a čitelný text. Tohle ale nikoho nezajímá.
Přichází paní učitelka Baborová, zarytá komunistka. A jak jinak umí na mě křičet před celou třídou, dává jednu pětku za druhou a tvrdí mi, že jsem hloupá. Dnes doufám, že je zarytá hodně hluboko. Nebo jí aspoň na rozptylové louce rozfoukal vítr tak důkladně, aby se nemusela vrátit do třídy, kde stále sedím a i díky jejím vyučovacím metodám nic nechápu.
O několik desetiletí později na nástavbě s hrůzou zjišťuji že se nic nezměnilo - Učitelka, co nechápe, jak to můžu nechápat, drahé doučování, kde je to stejné a pedagogicko-psychologická poradna, kde dostávám papír, který nesu do školy. Večer si sedám k PC a čtu si zprávu, že spustili uživatelské rozhraní chatu GPT pro širokou veřejnost. Na nic nečekám. Pozdravím bota, položím pár otázek a zadávám první rovnici, s dotazem, co mám udělat jako první, jak to mám udělat a proč to mám dělat. Odpoví správně a bez vytáček. Počítám podle instrukcí. Další dny si nechávám vysvětlit některé pojmy z účetnictví a ekonomiky. Nikdo na mě nekřičí, je to zadarmo a pomáhá mi odmaturovat s vyznamenáním z ekonomického oboru, aniž by za mě odváděla práci. Je AI pro školství nebo studenty, jako já, skutečně tak špatná?
Lidé s poruchami učení jsou strkáni do snadných škatulek s prosťáčky. Poruchy učení jsou omezující, ale nemívají většinou vliv na výši přirozeného intelektu. Mám středně těžkou diskalkulii, ale to, že nechápu některé matematické abstraktní pojmy, rozhodně neznamená, že bych byla jednoznačně hloupá. Mám dysortografii, ale neznamená to, že mám pravopis jak čtyřicátník na Badoo. Mám také vadu řeči, ale rozhodně to neznamená, že bych neměla světu co říct. Jak jsem naznačila výše, tak AI je hrozbou, pokud se zneužívá z lenosti. Pokud pomáhá tam, kde v mém případě selhali všichni, není spíš větší hrozbou lpět na starých postupech ve školství? Chtít po dětech, aby si zapamatovali text, který nechápou, je víceméně nutí k užití či zneužití AI samo. AI na vás nebude ponižovat před celou třídou. Nemůže se vám zpoza katedry posmívat, protože to není kantor, který děti vyloženě nenávidí a podle toho i učí.
Pokud selhali učitelé, i rodiče, a dětem s poruchou učení tak vzácnou, že se s tím nikdo nezabývá, zbyde jen obrátit se na AI. Kdo dělá chybu? Stejně jako u další velké revoluce, třeba volebních práv žen, je logické, že se předchozí generaci kantorů a rodičů nelíbí, že si dítě pomáhá AI se školními úkoly. I z mé osobní zkušenosti vím, že společnost chápe AI ve spojitosti se školstvím negativně. Pokud budou dál na školách učit lidé jako dvě výše zmíněné učitelky, pak se nedivte, že se děti přizpůsobí. Poradí si. Důkazem toho budiž překvapený výraz obou učitelek, když jim někdo z dětí položí otázku: A jak a kde můžu v životě reálně využít kombinatorické rovnice? Při odpovědi vidíme vytáčky, jako když se politik snaží vysvětlit součinnost s STB.
Pokud se výuka dětí v době AI bude praktikovat pomocí opakování memorovaných zbytečných znalostí bez kontextu a jako domácí úkol se bude dávat vypracování textů, nemůžeme se divit, pokud si dítě poradí po svém. Že se děti nechtějí učit, je kravina. O chuť učit se, je připravujeme ve škole. Pokud nechceme, aby nám jednoho dne AI zlomilo vaz, měli bychom se s ním v první řadě naučit pracovat. Tak aby nás učilo, ne aby dělalo práci za nás, protože ten, kdo má v popisu práce vysvětlovat věci dětem, to neumí.
