Kdo si čte, nezlobí. Zabavte se v novém roce

Když má kniha podtitul Příběh Leonardovy matky, je jisté, že se italský historik Carlo Vecce se ve svém románu Úsměv Cateriny zabývá životem matky Leonarda da Vinci. Podle dokumentu nalezeném ve Státním archivu ve Florencii byla Caterina otrokyní z daleké Čerkézie, kterou Leonardův otec, bohatý právník a obchodník s otroky Piero da Vinci osvobodil sedm měsíců po Leonardově narození. Zajímavostí je, že čerkézské dívky byly nejen proslulé svou krásou, ale také výtvarným talentem.

Někdy jsou skutečné příběhy silnější než ty románové. Stejně je to s osobností první ředitelky Morganovy knihovny, dámy, která vystoupala na nejvyšší příčky amerického společenského žebříčku, i když ji tehdejší zákony považovaly za rasově méněcennou. Slečna Belle Greene, běloška s modrýma očima, skrývá po celý život fakt, že jejím otcem byl muž černé pleti. V USA první poloviny 20. století tím měla automaticky zakázaný vstup do vyšší společnosti, což dokázala obejít. Její tajemství má ale tragickou dohru v další generaci.

Nakladatelství Argo zvlášť v posledních letech čím dál víc pracuje i s domácími autory. Nejvíc zdomácnělý je Miloš Urban, který je zároveň redaktorem pečujícím i o knihy svých kolegů. Letos vydal nový román s všeříkajícím názvem Dr. Alz. Jeho hlavní hrdina, stárnoucí bývalý knižní redaktor Gustav Molitor, začíná zapomínat. Plete si jména, nechápe smysl věcí, ztrácí se. Jeho paměť stále více připomíná plovoucí ostrovy, o které se tonoucí sem tam zachytí, aby se mu po chvíli rozplynuly pod rukama, a on tak musí zběsile hledat další místo, jež ho udrží nad hladinou… Miloš Urban zpracoval vlastní desítky let staré zážitky s blízkou osobou, o kterou se staral. Zároveň není možně nevidět, že jeho román je generační zpovědí dnešních padesátníků bojících se, co se bude dít, až jim začne vynechávat to nejcennější, jejich mozek.

Zuzana Říhová, která získala za svoji předchozí knihu Cestou špendlíků nebo jehel v roce 2022 nominaci na Literu za prózu, přichází s novým svěžím románem Rok proměny. Jestli vám název evokuje nejslavnější dílo Franze Kafky… bingo. U Kafků je totiž veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest. Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna. Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici.

Tereza Chvojková zve své čtenáře do Irska. Na začátku zápletky románu Poslední věta stojí tajuplné dopisy mezi Elinou babičkou Apolenou a jakýmsi Liamem. Plná odhodlání se Ela vydává po smrti babičky do Irska najít autora dopisů a možná i svou „druhou rodinu“. Ta však zdaleka neodpovídá dívčiným idylickým představám.

Indiánský erotikon a Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí jsou populární povídky z pera Danky Štoflové, kterými si získala početné publikum už jako bloggerka. Vtipně a s nadhledem píše o odlišné kultuře, v níž se ocitla díky lásce k jednomu indiánskému chlapíkovi.

Nový román napsala Sally Rooneyová, která je považovaná za nejsilnější hlas generace mileniálů. Pokud zůstaneme v této terminologii, je Peter, jeden z hrdinů Intermezza, typický příslušník této generace 30+, zatímco jeho mladší bratr Ivan je už generace Z. Oba, tak rozdílní, se po svém vyrovnávají se ztrátou otce i komplikovanými vztahy se ženami a zkoušejí, co jejich život unese, aniž by se docela rozpadl.

Vrátit se v paměti tam, kde vám bylo dobře, je svůdné a taky nebezpečné. Příběh Kliniky minulosti, která zpočátku pomáhá pacientům s Alzheimerovou chorobou a poté je využívána jako nostalgický nástroj a zbraň nacionalismu, přináší bulharský spisovatel Georgi Gospodinov v dystopickém románu Časokryt. Letos za něj dostal Mezinárodní Man Bookerovu cenu. „Jakkoli by se taková dystopie mohla zdát pochmurná, opak je pravdou. Gospodinov umí to, co dělá dobrého autora: pohnout čtenáře k citům. Nostalgie se tu střídá s humorem. Gospodinov je postmoderní spisovatel par excellence. Teď napsal svůj nejlepší text, velký evropský román,“ tvrdí spisovatelka Bianca Bellová.

Nová kniha Laurenta Bineta Perspektivy by se hodila hned do několika polic: světová literatura, historický román i detektivka. Hrdiny jsou malíř fresek Jacopo da Pontormo, který pracoval hlavně pro Medicejské, Giorgo Vasari, dvorní malíř Medicejských a životopisec florentských umělců, a Michelangelo Buonarroti – první v roli mrtvoly, druhý v roli vyšetřovatele jeho smrti a třetí… Však se dočtete sami. Román v dopisech podává plastický obraz Florencie 16. století, která je plná intrik, vražd a umění.

Detektivní žánr, thrillery, špionážní příběhy, to je čím dál populárnější žánr. V Argu vycházejí knihy plné napětí od zahraničních i domácíh autorů. K nejpopulárnějším patří dva spisovatelé ze sousedního Slovenska, každý s naprosto odlišným způsobem vidění. Jozef Karika je autorem temných politických thrillerů z nedávné minulosti, kterých na Slovensku a v Čechách prodal na 400 tisíc výtisků. Velkolepé šestidílné kriminální drama Černý kruh ze Slovenska devadesátých let je označováno za největší slovenský román poslední doby. Česky zatím vyšla Černá hra a Černý rok – Válka mafie. Privatizace, mafie, oligarchové, drogy, temnota, násilí a smrt, všechno, co jsme prožili v devadesátkách a na co jsme dávno zapomněli, popisuje Karika strhujícím způsobem.

Juraj Červenák své zločiny naopak umisťuje do rudolfínské doby, kterou procházejí jeho postavy kapitán Stein, notář Barbarič a jejich pomocník Bohdan Jaroš. Obvykle spolu, ale v poslední knize Lovec čertů Jaroš přestává věřit, že se ještě někdy se Steinem a Barbaričem setká a přijme ukol najít ztraceného kapitána Galoviče a pět set zlatých sám.

Za populárními slovenskými autory ale nezaostávají ani ti čeští. Stálicí v edičních plánech Arga se stal Petr Sagitarius, rodák z Třince usazený v Jablunkově, který dokonale zná kraj zvaný Trujkunt, pomezí Slezska a Polska. Jeho zatím poslední kniha se svérázným kapitánem Romanem Saranem obsahuje opět dvě povídky - Náraz a Prales.

To, že severní Morava je drsný kraj, potvrzuje i Vladimír Zlý v krimithrilleru Čistič, který se odehrává pro změnu v Havířově. Městem otřásají v rychlém sledu brutální vraždy místních narkomanů, distributorů a výrobců drog. Ostravský vyšetřovatel násilné kriminality major Ivoš Kylián proto sestavuje specializovaný tým, jehož cílem je co nejdříve odhalit a dopadnout sadistu, jakého toto město nepamatuje.

A česká detektivka do třetice: Daniel Krásný dobře zná prostředí reklamní agentury, proto do ní zasadil děj své detektivky Druhý dech. Kreativní ředitel reklamní agentury Adolf Majer přijme pozvání na netradiční výběrové řízení, které se má uskutečnit v hotelovém komplexu v okolí třeboňských rybníků, borových lesů a rozsáhlých rašelinišť. Nemá přitom nejmenší tušení, že zdaleka nejde jen o nápady.

Komiksy jsou zvlášť u mladších čtenářů čím dál oblíbenější a nakladatelství Argo jim věnuje velkou péči. V poslední době vyšly dva, v nichž vystupují reální hrdinové, možná zajímavější než ti s nadpřirozenými schopnostmi. Příběh Nicolase Wintona je sice v posledních desetiletích notoricky známý, ale stojí ho za to opakovat znovu a znovu. Tentokrát se do jeho ztvárnění pustili scenáristka Tereza Verecká a kreslíř Mikuláš Podprocký. Název příběhu Winton nebyl sám tentokrát napovídá, že odhalí i další, kteří se na záchraně 669 židovských dětí z Československa podíleli: jména Doreen Warrinerová, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Marie Schmolková dnes nikomu nic neříkají, ale tento komiks je opět vrací do historie.

Za dokumentární komiks lze označit dílo kolektivu autorů Hangár, které shromáždilo pravdivé příběhy českých letců i členů pozemního personálu RAF za druhé světové války. Pětice pamětníků (František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová) vyprávěla o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů (Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek) a výtvarníků (Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová) jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě.

Dva pohledy na odvrácenou tvář dvou zemí, které stojí na opačných pólech:

Jelena Kosťučenková je ruská novinářka a aktivistka, která patnáct let psala reportáže ze zapomenutých a Bohem i lidmi odstrčených koutů středního Ruska, kde bují především bída, beznaděj, alkoholismus a prostituce. Vyšly v knize Moje Rusko. Zprávy ze zapomenuté země. Ze své země nakonec musela odejít, putinovský režim se ji pokusil otrávit, teď žije v Německu.

Jan Kaliba strávil šest let v USA jako zpravodaj Českého rozhlasu. Šest let si povídal s lidmi, kteří mají pocit, že jejich hlas nikdo neslyší: domorodí obyvatelé, kteří řeší svoji národnost, nespokojení voliči Donalda Trumpa, potomci černošských otroků potýkající se stále ještě se skrytým rasismem. Své reportáže shromáždil v knize Zápas o Ameriku. Hlasy z rozeštvané země a ani to není úplně jednoduché čtení.

Více tipů na čtení po celý rok najdete v novém edičním plánu nakladatelství Argo.

#MojeArgo