Zlatý stolec a plnoštíhlost jako nejvyšší míra krásy v africké Ghaně

Zlatý stolec západoafrického etnika Ašanti – Ašantové jsou dominantním kmenem v africké Ghaně –, plným titulem v ašantském jazyce twi: Sika Dwa Kofi (v překladu: „Zlatý stolec zrozený v pátek“) je božský a královský trůn a nejvyšší symbol moci Ašantů, kteří věří, že Zlatý stolec je místem prodlévání ducha etnika Ašanti. V minulosti se stal také symbolem jednoty federace akanských států pod vedením Ašantů.

Jedná se o sedátko – vysoké 46 cm a široké 61 cm – pokryté vrstvou zlata. Podle legendy způsobil velekněz Okomfo Anokye, že Zlatý stolec sestoupil z nebe přímo do klína prvního ašantského panovníka jménem Osei Tutu. Samotný stolec je sice poměrně malý, ale jeho význam se rovná magnitudě v plnosti smyslu.

Existuje ale i obsáhlejší verze legendy, podle níž po sjednocení akanských států vyvstala potřeba udržet poměrně křehkou jednotu: velekněz Okomfo Anokye proto slíbil královský stolec, který měl symbolizovat jednotu a moc Ašantů. Anokye však příchod stolce podmínil tím, že náčelníci federace, a dokonce i sám panovník zničí všechny stávající odznaky moci.

Na břehu řeky Bantamy vykopali jámu a do ní uložili všechny odznaky moci. Zachován měl být jen stolec zakladatele vládnoucího rodu. Poté velekněz začal vzývat božstva a za oslňujícího a ohlušujícího doprovodu blesků a hromů z nebe sestoupil Zlatý stolec do klína panovníka.

Zlatý stolec nebyl určen k sezení, respektive sedali na něj pouze duchové zemřelých vládců. Podobné náčelnické stolce většinou sloužily k sezení jen prvnímu majiteli – náčelníkovi nebo panovníkovi – ostatní jej dědili jako symbol kultu a úcty k zemřelému předku.

Zlatý stolec je sídlo ducha lidu Ašanti, zároveň umožňuje odpočinek procházejícím duchům předků, kteří na něm podle tamější víry mohou také na čas spočinout. Zlatý stolec se nikdy nesmí dotknout země, vždy je umístěn na speciální podložce nebo polštáři, případně je postaven na vlastním trůnu.

Během inaugurace býval nový král Ašantů vyzdvihnut nad stolec, aniž by si na něj sedl. Zlatý stolec byl k panovníkovi nesen na polštáři, protože dotknout se jej mohl právě pouze panovník užívající titul Ašantehene. Při slavnostních příležitostech býval Zlatý stolec umístěn po panovníkově levici na svém vlastním trůnu zvaném hwedom dwa.

Zlatý stolec se stal v dějinách mnohokrát předmětem zájmu cizích mocností nebo okolních národů a vypuklo pro to dokonce několik válek, lokálních konfliktů a represálií. Stolec ale navzdory velkým obtížím a několika situacím, kdy se skutečně na čas ztratil, zůstal ve vlastnictví Ašantů jako mocné memento – memento mori, ale i memento vitae.

Existovalo více významných stolců. Kromě panovnického zlatého stolce také například stolec královny matky, který ovšem nebyl pozlacený, dále stolce velmožů z panovníkova okolí a stolce náčelníků jednotlivých oblastí a vesnic. Závěrem doplním, že cestování po Ghaně je v kontextu západní Afriky levné, snadné a bezpečné. Celou zemi jsme procestovali stopem a neutratili téměř nic. Země určitě stojí za návštěvu.

Zdroje:

HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025.

LUKAVEC, Jan. Afrika jako sídlo zlých čarodějů. Recenze knihy Africká náboženství. Reflex, 8. 8. 2024