Jak hledám akcie ke koupi? 10 kroků, které vám pomohou najít vysoce kvalitní společnosti

Inteligentní investor od Benjamina Grahama a knihy, které napsal Daniel Gladiš, mi byly inspirací při vytváření vlastní investiční strategie. Nijak se netajím tím, že raději investuji do pomalu a stabilně rostoucích společností a nemám problém si na zisk počkat. Nepočítejte, že s využitím následujícího návodu budete investovat do rychle rostoucích akcií. Ano, růstové akcie mohou investorům přinést nevídané zisky, jak jsme však viděli v roce 2022, stejně tak mohou přinést fatální ztráty. Pro mě osobně je investování do růstových akcií příliš riskantní.

Proto jsem si i při vytváření vlastních pravidel, na jejichž základě filtruji potenciální investice, řídil základy, které popsali ve svých knihách právě zmiňovaní investoři. Jak se akciový trh vyvíjí, možná bude třeba časem některá měřítka upravit. Často provádím drobné úpravy i já sám. Obecně se však řídím pravidly, která budu zmiňovat níže. Podstatné je, že pokud společnost splňuje níže nastavené parametry, bude panovat velmi malá pravděpodobnost, že byste měli přijít o peníze. Určitě se nedočkáte zdvojnásobení hodnoty vašeho portfolia za rok, pro mě osobně je ale spíše důležité, abych ochránil investovaný kapitál.

V současné době je i drobným investorům k dispozici řada screeningových aplikací, které jsou zdarma. Třídění jednotlivých akcií na základě vámi zadaných kritérií tak je otázka pár minut. Máme štěstí, Benjamin Graham dělal ve své éře něco podobného, ale musel ke screeningu přistupovat ručně. Současné dostupné nástroje nám tak mohou ušetřit měsíce práce.

Původně jsem začínal se screeningovou aplikací od Yahoo Finance, která je vhodná k filtrování akcií po celém světě. Nyní však více primárně využívám aplikaci Macrotrends a rovněž zdarma dostupný screener na stránkách Finviz. Finviz a Macrotrends vám vyfiltrují primárně americké akcie, což je trh, na který se asi orientuje nejvíce investorů. V případě Macrotrends můžete ručně vybrat i další země. Kterou ze jmenovaných aplikací si vyberete je čistě na vás, jde spíše o záležitost vkusu. Všechny splňují potřeby investora, který hodlá snadno a rychle vyhledat kvalitní, chcete-li levné, akcie.

„Návod“ uvedený níže se bude vztahovat k aplikaci Macrotrends. Podobně ho však můžete využít i u jakékoliv jiné screeningové aplikace.

Nejprve omezuji v záložce „Popular“ (kde volím prvních 6 kritérií) výběr potenciálních společností dle jejich velikosti. To se může lišit v závislosti na vašem stylu investování. Osobně volím společnosti s minimální tržní kapitalizací 5 miliard dolarů. Aby společnost dosáhla podobné velikosti, musí už mít něco za sebou a nabízí jistou stabilitu. Menší podniky mají tendenci být přeci jenom více volatilní.

Nyní zvolím momentální poměr ceny akcie vůči zisku společnosti. Povětšinou se omezuji na hodnoty 20 a méně. V ideálním případě, jak navrhuje Benjamin Graham ve svém Inteligentním investorovi, byste se měli držet pod hodnotou 15. To by v současných tržních podmínkách neměl být až takovým problém. Výjimečně existují i zajímavé příležitosti s vyšším P/E ratiem. Rozhodně bych se však vyhýbal společnostem s P/E ratiem 50 a více.

Nutně nelpím na výrazném dividendovém výnosu (jsem ještě mladým investorem), nicméně pravidelná dividenda je určitě výhodou potenciální investice. Tady se odkláním od dvou profesionálních investorů, kteří kladou na dividendový výnos poměrně silný důraz. Mně v současné době stačí i velmi skromná dividenda, proto omezuji výběr na akcie, které charakterizuje dividendový výnos alespoň 2 %.

Při dalším zkoumání společnosti pak koukám na to, zda podnik dividendu dlouhodobě zvyšuje a jakým tempem.

Následně volím poměr účetní hodnoty společnosti vůči její ceně – což je vyjádřeno rovněž velmi populárním P/B ratiem. V současnosti volím hodnotu nižší než 2. V ideálním případě chceme zaplatit co nejnižší cenu vůči účetní hodnotě, neboť akcie s nízkým poměrem P/B vykazovaly v historii velmi silnou výkonnost.

Jakou konkrétní hodnotu si nastavíte je opět na vás. Daniel Gladiš ve své knize Naučte se investovat uvádí, že by neměl násobek P/E a P/B přesáhnout hodnotu 22,5, v současnosti mi toto omezení přijde přeci jenom trochu přísné. Warren Buffett, který je následovníkem Benjamina Grahama, do účetní hodnoty nepočítá nehmotná aktiva typu patentů a hodnoty značky, která jsou pro jejich nemateriální podstatu velmi složitě ohodnotitelná. S tím vám však bohužel jednoduchý screening nepomůže.

Poměr označený jako LT Debt/Equity volím nižší než 0,5. V ideálním případě by měly mít společnosti tento poměr ještě nižší – zejména v období zvyšování úrokových sazeb, sami ale zjistíte, že hledání společností splňující všechna přísná měřítka není úplně snadné. Některé velké podniky využívají ve svém podnikání značné páky.

Osobně ale dávám přednost společnostem operujícím s nízkým dluhem bez ohledu na odvětví, s výjimkou bankovních akcií, které obecně mývají kvůli svému business modelu D/E ratio vyšší. Každopádně historické výsledky ukazují, že vysoce zadlužené společnosti mají problémy v době hospodářských poklesů a čelí vyššímu riziku krachu. Paralelu určitě objevíme i v běžném životě. Vysoce zadlužení lidé mají také obecně větší problém v době, kdy se ekonomika ochladí a lidé přicházejí o pracovní místa.

Ukazatel známý jako ROE měří efektivitu, s jakou společnost využívá kapitál. Měří, kolik čistého zisku připadá na korunu investovaného kapitálu akcionářem. Pro akcionáře se jedná o velmi důležitý ukazatel. Protože se dlouhodobý růst amerického akciového trhu rovná přibližně hodnotě 10 %, hledám i společnosti, které charakterizuje ROE alespoň o výši 10 %.

Nyní přistoupíme k záložce „Fundamental“ (krok 7. – 10.), ve které se nejdříve zaměřím na poměr ceny akcie vůči jejím tržbám, kde hledám společnosti, které mají P/S poměr nižší než 3. Společnosti, které se obchodují se slevou vůči jejich tržbám, obvykle nevyužívají žádné „účetní triky“.

Některé společnosti dokážou ke svému účetnictví přistupovat velmi „kreativně“, aby se jejich ocenění zdálo atraktivnější optikou jiných poměrů. Tržby jsou však poměrně konkrétní, přestože se jedná o poměrně přehlížený poměrový ukazatel, svůj důvod, proč ho používám, má.

Nyní přichází na řadu krátkodobé zadlužení společnosti. Current ratio vyjadřuje poměr mezi krátkodobými aktivy (hotovost a aktiva směnitelná za hotovost do jednoho roku) a krátkodobými závazky společnosti.

Hodnota current ratia přesahující 1 ukazuje na poměrně bezpečnou společnost s odpovědným vedením, u které nehrozí v dohledné době platební neschopnost.

Tento ukazatel prozrazuje o společnosti, jak efektivně je schopná vytvářet zisk z jakýchkoliv dostupných zdrojů – nejenom vlastních, ale i cizích. Tento ukazatel je často přehlížený, já jsem si ho celkem oblíbil. Osobně omezuji výběr společností na minimální hodnotu ROA rovnou 5 %.

Úvaha je přitom snadná, investovali byste raději do řetězce obchodů, jehož obchod generuje ročně zisk 100 000 Kč a náklady na otevření nové pobočky jsou 2 000 000 Kč nebo do řetězce, který z podobné pobočky dokáže ročně „vytěžit“ pouze 50 000 Kč? Bez ohledu na způsob financování nové pobočky je ROA v prvním případě 5 % v druhém pouze 2,5 %.

Dlouhodobě se přitom ukazuje, že společnosti s nejlepšími kombinacemi P/E a ROA bez ohledu na další ukazatele, mají dlouhodobě lepší výsledky, než je průměr trhu jako celku. To pěkně popisuje pro změnu ve své knize The Little Book That Beats the market Joel Greenblatt.

Nakonec je perfektní, pokud vybrané společnosti splňují za posledních 5 let, alespoň 50 % růst EPS, pokud je toto kritérium příliš přísné, nemělo by u sledovaných akcií za posledních 5 let alespoň klesat.

Chcete najít společnosti, které jsou schopné zvyšovat kontinuálně zisk na akcii ať už snižováním provozních nákladů nebo zvyšováním svých příjmů a v ideálním případě oběma způsoby. Což zmiňovaný růst EPS víceméně ukazuje.

Zmíněná kritéria jsou poměrně přísná a jak můžete vidět na obrázku, málokterá ze známých a populárních společností tento filtr splňuje. Ačkoliv Chevron nebo Shell pravděpodobně znát budete. Pokud nejste z výsledkem spokojeni, nakonec vám nezbývá než volit kompromisní řešení. Uvažujete-li pak o vyšší investici do jednotlivé akcie, určitě se neobejdete bez dalšího studia dané společnosti.

Podniká na trhu, který staví před potenciální konkurenty výrazné překážky pro vstup? Disponuje společnost udržitelnou konkurenční výhodou? Vede společnost schopný management? To jsou další otázky, které byste si měli klást. Osobně se můžu přiznat, že zatím do jednotlivých akcií neinvestuji příliš horentní částky a držím se spíše pasivního investičního přístupu. Výsledky screeningu tak pro mě mají často stěžejní roli.