Článek
Pojem „Otevřený dopis“ zní sice honosně, neboť ze sebe na oko dělá něco velkého, ale pořád je to jenom další článek, který je umístěný vedle jiných článků, a třeba i dopisů, které se za otevřené nepovažují. Ty ostatní budou tedy nejspíš zavřené.
Kovářova kobyla chodí bosa, a proto i já jsem autorem otevřených dopisů, ačkoliv mám pocit, že jsem je za otevřené nepovažoval a ani tak je nejmenoval, ale za to vím, že ten poslední, co jsem napsal před dvěma lety, někdo přeložil do ruštiny a odnesl na ruské velvyslanectví.
Jsou autoři otevřených dopisů a jiných článků, jejichž záběr není tematicky široký a u každého dalšího již očekáváte, že autor vidí svět opět černobíle a o svém vidění hodlá přesvědčovat i ostatní.
Tímto článkem reaguji na tento, ale stejně tak bych mohl od stejného autora psát o tomhle nebo tomto.
Já se však nechci přít o fakta a domněnky, ale spíš se zaměřím na celkovou psychologii otevřeného dopisu, který rozděluje voliče pouze na dvě části, a to na rozdělení úplně nejstarší, na ty dobré a na ty špatné. Kdo jsou v tomto případě ti dobří, netřeba po přečtení dopisu pana Pokorného více rozebírat.
Pokud píšete otevřený dopis pro větší skupinu lidí, nebo jenom dopis pro větší skupinu lidí, při psaní už myslíte na drobné formy alibismu do budoucnosti, jež do něj zakomponujete.
V tomto případě psal pan Pokorný dopis (nebudu už psát otevřený a do konce si o tom nepřečtete) skupině voličů v příštích volbách vítězné strany ANO. Kdyby tito voliči neměli být úspěšní, žádný dopis by nepsal a z vysoka by na ně kašlal a užíval si svého politického přezírání, jemuž se někdy říká rovná demokracie.
Ve svém dopise pan Pokorný politickým oponentům vypsal ve zkratce pouze dvě věci.
a) Současná opozice (ANO) má po lidské, ale i politické stránce nevalnou úroveň. Má na svědomí mnoho skandálů a politických přešlapů a kamarádí se s lidmi, kteří jsou zlí a taky se kamarádí s jinými zlými lidmi. Třebaže se tak zcela opozice netváří, má jistě diktátorské tendence a chce proměnit tento stát na baštu tvrdého socialismu s viditelným rozdělením obyvatelstva jako za komunismu v minulém století. (Takže na skoro všechny, co jsou s režimem, a na těch pár co nejsou.) Nijak nenaslouchá hlasům ze západu s dobrými radami, jak si v mnoha věcech počínat a co si myslet, což jenom dokazuje jejich směřování k východu a vytvářet tvrdou linii mezi těmito stranami.
b) Současná vládnoucí koalice je skvělá.
Pan Pokorný uznal, že na bod b) je jeho výpis trochu málo, a tak přidal myšlenku popisující postupy vlády jako auto, které nejede tak rychle, jak by bylo potřeba, ale pořád lepší je než auto, co nejede skoro vůbec. Jinými slovy autor přiznal, že současné vládní koalici jejich práce moc nejde, ale že to nevadí, protože bude hůř.
Hodně se to podobá přirovnání o práci mladého chirurga, který zpackal tři operace, ale pan primář jej chlácholí, že se to brzy změní.
Co se ještě týče bodu a) a b), ty jsou univerzální. Po volbách je stačí pouze vyměnit a ušetříte si čas s vymýšlením něčeho nového. Ono stejně nic nového vymyslet ani nepůjde, takže tím ani neztrácejte čas.
Pan Pokorný není hloupý člověk. Dokonce bych řekl, že není hloupý až moc. Jak čtu jeho práce a jiné zavřené dopisy čtenářům, nabývám pocitu, jako by si pod sebou dupal pevné místečko. Takové místečko se hodí na okamžik, až levice vyhraje příští volby a nezmění se vůbec nic. Pokud si někdo myslí, že přijdou po volbách nějaké velké změny, jste na omylu. Pan Babiš bude dělat stejnou politiku jako teď pan Fiala, akorát ne tak agresivně. Líp nám určitě nebude. Spíš nám nebude hůř tak nějak pomaleji.
Kde nic není, ani Vláda nebere, a tak ani kouzlem nevytvoří blahobyt a plné stoly a hodně muziky za málo peněz. Můžete si rovnou položit otázku, kdo za to bude moct. Odpověď je jednoduchá: Ano, předešlá Vláda. Ta bude dle vládnoucích politiků viníkem, přičemž si ani tentokrát neodpustí téze, že ti před nimi všechno rozkradli a schválně dělali nesmyslné kroky, které stály lidi miliardy.
Mohu však i v tomto případě uklidnit ty, co nemohou v teplé posteli spát z toho, že se někde bojuje, neboť i ta další vláda bude přispívat do zahraničí, o to nemějte strach.
Tímto postupem se brzy stane, že mnoho lidí si začne myslet a později i mluvit nahlas, že nová Vláda toho zase tolik nedělá. Svalování viny na předešlou Vládu pana Fialy po několika měsících už tolik nebude fungovat a začnou se rojit nespokojenci, kteří začnou opět mluvit o revoluci, o házení lidí z oken radnice nebo do Vltavy, a povedou podobné bláboly, jaké se v anonymním davu tak vedou.
A teď se tedy oklikou vracíme k vydupanému místečku dopisem pana Pokorného. Pan Pokorný ví, jak se věci budou dít – vím to i já, ale pan Pokorný díky svému současnému přístupu může v budoucnu zaujmout roli moudrého mentora, který se zdviženým ukazovákem řekne – „Já vám to říkal a vy mě neposlouchali!“
Abyste nepropadali dojmu, že politicky osvícení jsou tady jenom někteří, mohu vás ubezpečit, že do voleb se podobných dopisů s výčtem pro a proti objeví na desítky, možná stovky. Nebudou se v mnohém mezi sebou lišit. Půjde jenom o výčet, co kdo udělal a co kdo ne – a budou mít za smysl jenom jediné, aby pisatel nabyl dojmu, že není ve svém mínění sám.
To je taky důvod otevřených dopisů. Ptát se lidí, jestli pisatelé nejsou sami. Co je předmětem těchto dopisů už kolikrát zajímavé není. Jako i v případě tohoto otevřeného dopisu pana Pokorného a toho mého.
PS: Diskuze otevřena
